Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Heydricha měl zabít Čurda a útok na protektora v lese. 6 filmů o parašutistech a jejich chyby

720p360p

Příběh operace Anthropoid je natolik silný, že si ho filmaři poprvé všimli už necelý rok po útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Protože okolnosti útoku nacisté tajili nebo se nedostaly až do zámoří, jsou první filmy, které vznikly právě ve Spojených státech, plné úplných fabulací. Atentát režiséra Jiřího Sequense ze 60. letech je v tomto ohledu přelomový a po prominutí mnohých nepřesností i oblíbený mezi odborníky. Zobrazené omyly se ale díky němu dostaly do povědomí lidí tak hluboko, že jim někteří dodnes věří. A jaká zpracování příběhu o české statečnosti mají rádi sami historikové?

Oslovení odborníci se shodují, že žádné z dosud natočených filmových zpracování není dokonalé. Liší se jednak množstvím nepřesností, ale také ideologickým zatížením doby, ve které filmy vznikaly. První snímek měl v amerických kinech premiéru už necelý rok od útoku na Heydricha.

O okolnostech útoku se příliš nevědělo. V prvním filmu úplně chyběli parašutisté

První filmové zpracování útoku na Heydricha šlo do kin už 27. března 1943, necelý rok od chvíle, kdy Jan Kubiš s Josefem Gabčíkem čekali na Heydrichovo auto v zatáčce V Holešovičkách. Snímek Hangmen Also Die! (v češtině I katové umírají!) režíroval rakouský filmař Fritz Lang, který je mimo jiné také autorem kultovního filmu Metropolis z roku 1927. Na scénáři k prvnímu převyprávění příběhu spolupracoval s dramatikem Bertoldem Brechtem.

720p 360p
Heydrich měl odjet do Francie a odboj si útok na protektora nepřál. 7 největších lží o Anthropoidu

Vzhledem k tomu, že film vznikl ještě za války, kdy nacisté mnoho okolností útoku a následných represí tajili, jsou v díle mnohé nedostatky a dalo by se říct, že snímek se událostí spíše volně inspiruje. Úplně v něm například chybí parašutisté. V tomto zpracování zabije protektora vlastenec a odbojář František Svoboda, který opakovaně uniká gestapu.

Na rozdíl od dalších zpracování události se v tomto filmu akcentuje poměrně dostatečně důležitá role českého odboje v celé akci, a to až do té přemrštěné míry, že odbojáři jsou zde vykonavateli útoku. Postavy mají ale smyšlená jména i osudy.

Ve druhém filmu už jeden parašutista byl. Na Heydricha střílel kulometem v lese

Další film vzniknul také ve Spojených státech, a to v podstatě současně s prvním Hangmen Also Die! Snímek Hitler’s Madman měl premiéru 27. srpna 1943. A režíroval ho také režisér z Evropy, konkrétně Němec Douglas Sirk.

V tomto zpracování už figuruje parašutista jménem Karel Vávra, který se po seskoku do protektorátu ihned spojuje v rodné vesnici se svými blízkými a místními odbojáři. Společně se svojí dívkou a jejím otcem se pak podílejí na usmrcení Heydricha. Mladá žena Jarmila Hanková úmyslným manévrem na kole protektorův vůz nejdříve zpomalí, Karel Vávra ho následně pokropí dávkou z kulometu a otec Jan Hanka posléze vrhne na vůz výbušninu. Vše se odehrává v lese, Heydrichovo auto sjíždí do příkopu a otáčí se na střechu.

720p 360p
Komunisté chtěli, aby se na parašutisty zapomnělo. Bez jejich akce by ale Československo neexistovalo

Odstranění Heydricha, byť v absolutně jiné podobě než ve skutečnosti, v tomto zpracování ale není hlavní dějovou linkou. Snímek pojednává především o vyvraždění Lidic, kterým film končí. Postavy zde mají smyšlená jména, „skutečný“ je pouze Reinhard Heydrich a Heinrich Himmler.

Sequensův Atentát předznamenal způsob, jak se o operaci dalších 50 let točilo

Komunistický režim parašutisty nijak neoslavoval. Ti, kteří válku přežili, často končili v lágrech, šťastnější stihli emigrovat. Jako zjevení tak v roce 1964 musel působit film Atentát režiséra Jiřího Sequense.

Snímek poměrně přesně zobrazuje kromě samotné operace i předcházející unikátní výcvik ve Skotsku. Ten je údajně velice autentický také díky odborným poradcům, kterými byli přímo parašutisté, kteří výcvik absolvovali.

Záběry z filmu Atentát (1964)Záběry z filmu Atentát (1964)autor: Profimedia

Zpracování útoku na Heydricha je pravděpodobnější než v předchozích filmech, nicméně i zde se objevuje řada nepřesností. Herec Jiří Kodet, který představuje Josefa Valčíka, dává v zatáčce oběma parašutistům znamení zrcátkem. Tuto okolnost ale žádní svědci nikdy nepotvrdili a ani dle historiků to není pravděpodobné. Dle dosavadních rekonstrukcí akce ani není možné, aby Ladislav Mrkvička, který představoval Josefa Gabčíka, se samopalem Sten přebíhal před Heydrichových autem, protože by ho takto pravděpodobně přejelo.

Oba detaily z filmu se ale natolik vžily, že mnozí je stále považují za pravdivé a objevily se i v novějších filmech. „Přítomnost Valčíka se zrcátkem je vymyšlená a neprokázaná. Pořád to ale všichni omílají, protože je to v Sequensově filmu Atentát. Ten jeho film má ale se skutečností velice málo společného. Já jsem tento film vždy považoval za špatný,“ hodnotí pro INFO.CZ archivář Vojtěch Šustek. Při závěrečném boji v kryptě používají parašutisté samopaly, což je nepravděpodobné, protože dle historika Zdeňka Špitálníka měli v úkrytu pouze 11 zbraní a do každé asi 20 nábojů.

720p 360p
Bestiální nacisté: Parašutistům uřezali hlavy a nutili děti, aby je identifikovaly

Parašutisté v tomto filmu nevystupují pod svými jmény, ale pod krycími údaji, které měli i ve falešných dokladech. Jan Kubiš je zde proto Otto Strnad, Josef Gabčík zase Zdeněk Vyskočil. Ani v titulcích ale nejsou uvedená pravá jména parašutistů a neobjeví se ani jednou v rámci celého snímku. „Ve filmu je bohužel i trochu komunistické propagandy, když Opálka říká „ a přece nás v Londýně zradili, nepošlou pro nás letadla“. Parašutisté věděli, že to není v té době technicky možné, věděli, že tady budou až do konce války a doufali, že budou moci bojovat co nejdéle a že se jim snad podaří přežít,“ popisuje pro INFO.CZ historik Marek Melša.

Američané se do třetice trochu polepšili. Heydricha měl zabít i Čurda

Další americký snímek o útoku na Heydricha vytvořili Američané už v československé koprodukci. Ve snímku Operation Daybreak, kterou natočil britský režisér Lewis Gilbert, se tak objevuje i dost českých herců. A také dost chyb.

Přestože v roce 1975, když šel film ve Spojených státech do kin, se už o události vědělo více, než ještě za války, jsou ve zpracování velice zásadní chyby. Zrádce Karel Čurda zde do protektorátu seskočil společně s Janem Kubišem a Josefem Gabčíkem. Ve skutečnosti byl ovšem členem jiného výsadku a do Československa se dostal až tři měsíce po nich a s jiným úkolem. „V tomto filmu je řada chyb, objevuje se tu například Čurda, který se svým dítětem na klíně vysílá vysílačkou do Londýna,“ popisuje Melša.

720p 360p
„Češi se nevzdávají,“ volali z krypty. Sedm parašutistů hodiny bojovalo proti stovkám nacistů

V tomto zpracování dokonce Kubiš s Gabčíkem ihned po doskoku ubodávají několik Němců. Objevují se zde i zástupci českého odboje, konkrétně rodina Moravcových. K těm se v tomto ztvárnění záhadně připojila i Jindřiška Nováková, která po akci ukryla Kubišovo zakrvácené kolo. Zde ale vystupuje jako dcera Moravcových a kolo, které ukrývá, je její a ne rodiny Smržových, jako bylo ve skutečnosti.

Operation Daybreak pracuje s některými tradičními omyly a částečně kopíruje představu o útoku tak, jak ji 11 let předtím představil Sequensův Atentát. I zde se na místě útoku objevuje Josef Valčík v podání Jiřího Krampola. Znamení, že auto už jede, nedává zrcátkem, ale odhozením cigarety. Představitel Gabčíka pak tradičně se Sten Gunem vbíhá před protektorovo auto. Zbraň mu selže a řidič Klein ho začne okamžitě pronásledovat a střílí. Až posléze za několik dlouhých vteřin vrhá na auto Kubiš trhavinu, která má zde ale podobu obyčejného granátu, který by ve skutečnosti Kubiše na tak krátkou vzdálenost pravděpodobně vážně zranil.

I při závěrečném boji v chrámu se objevuje opět řada nepřesností. Muži střílí zase samopaly, ačkoli je neměli. Parašutisté v kryptě při boji postupně umírají, jak je zraňují kulky Němců. Podle pitevních protokolů ale muži schovaní v kryptě neměli na tělech jiná poranění než průstřel spánku, který si způsobili sami.

720p 360p
Z hrdiny zbabělcem. Karel Čurda za zradu parašutistů dostal peníze, byt a německou manželku

Závěrečná scéna snímku je sice velice dojemná, nicméně absolutně vymyšlená. Jako poslední totiž podle filmařů zůstali v kryptě Kubiš a Gabčíkem, kteří když tuší, že se blíží konec, tak se obejmou a navzájem si vpálí kulku do hlavy. Jan Kubiš ale bojoval s Němci na kůru kostela a padl. Jako jediný ze sedmi parašutistů se nestihnul kvůli zranění střelit do spánku a zemřel na vykrvácení po převozu do lazaretu SS. Dole v kryptě pak bojoval po dobytí kostela Gabčík, Josef Valčík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc. Představa, že oba přátelé padli spolu, je proto úplnou fabulací.

„V Operation Daybreak je taková spousta nesmyslů, že se na to dá dívat jen jako na slušně natočený akční film, pokud bychom si odmysleli, že to má zobrazovat skutečnou událost a je to jen nějaký útok na nějakého Němce. Ale dávat to do souvislosti s Anthropoidem a Heydrichem jde jen s přimhouřením očí a se skřípěním zubů,“ popisuje pro INFO.CZ historik Pavel Šmejkal.

Ačkoli celkově hodnotí i historici tuto verzi příběhu jako méně podařenou, mají zde parašutisté vlastní jména a například scéna, kde Čurda před kostelem identifikuje mrtvé kolegy z Británie, je údajně také poměrně přesná. Toto zpracování dle Melši upřednostňují hlavně starší američtí turisté, kteří ho často zmiňují, když se do Prahy přijedou podívat do krypty kostela, kde parašutisté padli.

V novém Anthropoidu posílila role odboje. Zůstalo ale Valčíkovo zrcátko i samopaly v kostele

Jeden z posledních snímků vznikal v česko-britsko-francouzské koprodukci. Anthropoid režiséra Seana Ellise z roku 2016 i dle historiků zpracovává příběh parašutistů poměrně dobře, přestože ho kvůli nepřesnostem ocení spíše zahraniční diváci.

Parašutisté mají ve filmu svá jména, objevují se zde dokonce reálné postavy z českého odboje jako Jan Zelenka-Hajský, Moravcovi nebo kaplan Vladimír Petřek, byť jejich osudy nesedí vždy přesně. Výjimkou je Aňa Geislerová, která ve filmu ztvárňuje Lenku Fafkovou, která má mít poměr s Josefem Gabčíkem. Ten měl ale tehdy nejvážnější známost s Annou Malinovou. Přestože rodina Fafkova i s dcerami Liběnou a Relou (ne Lenkou) patřila mezi přední podporovatele parašutistů, všichni zahynuli v říjnu 1942 v Mauthausenu a ne v červnových dnech jako Geislerová ve filmu.

Aňa Geislerová v roli Lenky Fafkové, Gabčíkovy miléAňa Geislerová v roli Lenky Fafkové, Gabčíkovy miléautor: Foto pro Blesk – film Anthropoid

„Co mě třeba osobně ve filmu Anthropoid vadí, je taková psychická nestálost parašutistů před akcí. Kubiš je tam takový hodně rozechvělý a citlivý a nikdo už to nemůže samozřejmě potvrdit, ale ze svědectví lidí, kteří ho znali, nevyplývá, že by se choval takto. Pamětníci na parašutisty ve svých svědectvích uvádějí, že byli veselí a byli to hlavně zkušení vojáci,“ popisuje pro INFO.CZ historik Zdeněk Špitálník, který jinak ale film hodnotí jako velice podařený. Také v tomto zpracování se při scéně útoku objevuje tradovaná mystifikace Valčíka se zrcátkem a Gabčíkova skoku se samopalem před Heydrichovo auto. I v kostele a kryptě střílí parašutisté už tradičně samopaly.

 „Ač na Anthropoid řada lidí nadává a je v mnoha ohledech nedokonalý a naivní, tak je tam cítit, že režisér vzhlíží k těm lidem jako k hrdinům. Samozřejmě, že Čech pozná, že téměř všechny scény toho filmu se odehrávají jen ve dvou ulicích a občas se tam na domech objeví moderní cedule. Ale to zaregistrujeme jen my. Američanům, Francouzům nebo Němcům je to jedno. Těm jde o příběh a ten je tady dobře udělaný,“ shrnuje Šmejkal.

V nejnovějším Smrtihlavovi parašutisté přistávají ve velehorách

Aktuálně nejnovějším snímkem je Smrtihlav z letošního roku. V originále The Man with the Iron Heart vznikl dle předlohy HHhH (Himmlers Hirn heisst Heydrich/Himmlerův mozek se jmenuje Heydrich) spisovatele Laurenta Bineta, kterou historikové pro množství nepřesností příliš k přečtení nedoporučují.

Snímek se stejně jako kniha zaměřuje kromě operace Anthropoid hlavně na příběh Reinharda Heydricha a jeho cestu na vrchol. I přesto je zde řada nepřesností. Parašutisté nemohli seskočit v horách, které jsou ve snímku vidět, protože tak vysoké pohoří se ani v Česku nenachází. Film z francouzko-belgicko-britské koprodukce se navíc natáčel v Budapešti, což zvláště český divák pozná.

Fotografie k filmu SmrtihlavFotografie k filmu Smrtihlavautor: bontonfilm.cz

Téma heydrichiády se objevilo minimálně okrajově i v mnoha dalších filmech. Nejčastěji v těch, které zobrazují zároveň i tragédii Lidic jako český snímek Lidice z roku 2011. Jako důležitá součást příběhu se ztvárnění útoku na Heydricha objevilo i ve Vyšším principu z roku 1960 nebo v Protektorovi, který měl premiéru v roce 2009 a v mnohých dalších.

A jaká zpracování příběhu doporučují historici?

Jiří Padevět

Pokud jde o filmy, tak poetikou je mi rozhodně bližší Sequensův Atentát než nový Anthropoid. Jsem ale rád, že film Anthropoid vzniknul, protože ať si o něm můžeme myslet cokoli, tak dokáže ten příběh jednak prodat do zahraničí a také ho dokáže podat nejmladší generaci. To je důležité proto, aby odkaz hrdinů Anthropoidu zůstal zachován.

Co se týče literatury, tak nejlépe tu dobu zpřítomňují knihy Jaroslava Čvančary. Potom bych chtěl zmínit dvousvazkovou edici dokumentů Vojtěcha Šustka, která nám přibližuje dobové písemnosti, které nalezl po všech evropských archivech. Tito dva lidé vykonali kolem Anthropoidu spoustu osvětové a badatelské práce.

720p 480p 360p 240p
Nacisté upláceli i vraždili děti. Český odboj přesto Kubiše s Gabčíkem neudal

Z beletrie je velice kvalitní například Šulcova kniha Dva proti říši. Binetova kniha HHhH, která byla velmi reflektovaná, opakuje bohužel pár mýtů.

Zdeněk Špitálník

Co se týče filmů, tak Sequensův atentát byl v té době přízrak, to byl zázrak, že se to vůbec objevilo. Nejnovější Anthropoid z loňska mám také rád a je to i trochu osobní, protože jsem na tom sám měsíc pracoval jako poradce. A mám ho rád i s tím vědomím, že jsou tam některé chyby a zjednodušení. Myslím, že má ambice ten příběh přiblížit zahraničním divákům. Není to dílo primárně určené pro české publikum. Ale pro mladé lidi to může sloužit jako skvělý odrazový můstek v jejich zájmu o historii. Zajímavý je ale ještě film Hrdinové mlčí, který také vznikl v poválečném období a který se netýká přímo Anthropoidu, ale fiktivních parašutistů z Anglie. A v tomto zpracování je skutečně dobře ukázaný strach i jejich život v ilegalitě.

Z literárních zpracování mám rád knihu od Jaroslava Andrejse Za Heydrichem stín, to je pro mě jedna z nejlepších. Samozřejmě i tam je řada nepřesností, ale vydal to dva roky po válce a ten příběh zrekonstruoval čtivě i s tím rizikem, že některé věci jsou tam jinak a někteří lidé se tam neobjevují, protože se o nich zatím nevědělo.

Marek Melša

Atentát a Anthropoid mají oba své chyby i klady. Atentát je více politický, je tam rozpracován například vztah Heydricha a Canarise. Anthropoid je více emocionální, jsou tam chyby či úpravy, co se týče třeba českého odboje, ale je to natočeno velice silně a podle mě i s úctou k těm hrdinům. Ta esence toho, jak bojovali do poslední chvíle, je tam velice dobře zachycena.

720p 480p 360p 240p
Tři nefunkční zbraně a neschopní nacisté. Útok na Heydricha se podařil díky výjimečným okolnostem

Nejlepší román je podle mě Dva proti říši, který je napsán úžasně čtivě a je tam několik rovin příběhů, z pohledu parašutistů, domácího odboje, ale i úředníků gestapa.

Pavel Šmejkal

Sequensův film Atentát je bezkonkurenčně nejlepší, už jen třeba kvůli scénám z výcviku, protože máte skutečně dojem, že tam jste. A je na tom vidět, že poradci pro tyto scény byli parašutisté, kteří tím výcvikem sami prošli. Na druhé místo bych zařadil Anthropoid z loňského roku.

Dávám přednost spíše historickým knihám. Takže mám rád publikace Jaroslava Čvančary a také mám rád to, co vydává Jiří Padevět, byť to nebývá jen o parašutistech, ale celkově o tehdejší době. Nejlepší kniha, po které ale většinou běžný čtenář nesáhne, je podle mě Šustkovo monumentální dílo, dvoudílná edice dokumentů Atentát na Reinharda Heydricha, což jsou většinou německé originály dobových dokumentů přeložené do češtiny.

720p 480p 360p 240p
Odbojáře posílal na smrt, dělníky na rekreaci. Vzestup a pád Reinharda Heydricha

Z beletrie je podle mě dobrá kniha Dva proti říši od Jiřího Šulce. Kdybych měl skutečně zvolit, které knižní zpracování příběhu mám nejradši, tak je to Andrejsovo Za Heydrichem stín z roku 1947. Nejen proto, že jsem ji četl jako první, když jsem ji objevil v dědečkově knihovně a dovedla mě k zájmu o toto období, ale i proto, že vyšla 5 let po heydrichiádě, takže je autentická. Některé části jsou naivní a o některých okolnostech se tehdy ještě nevědělo, ale i tak ji mám rád. Protože čím více uběhne času od nějaké události, tím více si je lidská mysl může upravovat a například knížky Miroslava Ivanova už hraničí s vymýšlením si.

Vojtěch Šustek

Nový britsko-český film Anthropoid uvedený v loňském roce do kin je úplnou fraškou. Velmi si ale cením hraného filmu Ležáky 42 od režiséra Miloše Pilaře.

Všechny díly seriálu ANTHROPOID si můžete přečíst zde.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek