Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

10 let po hospodářské krizi: Finance jsou dobrý sluha, ale zlý pán

10 let po hospodářské krizi: Finance jsou dobrý sluha, ale zlý pán

Před 10 lety vypukla globální finanční krize, kvůli které podle OSN čelila světová ekonomika největšímu poklesu od Velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století. Analytici úvěrové pojišťovny Euler Hermes při příležitosti výročí vydali analýzu, v níž pojmenovali klíčové kroky, které pomohly krizi překonat, a také cíle, které je třeba do budoucna naplnit.

„Po jedné z nejbouřlivějších dekád je všude vidět globální stabilita a hospodářské oživení,“ říká hlavní ekonom Euler Hermes Ludovic Subran. „Od srpna 2007 dostal svět hodně lekcí. Ovšem je třeba říct, že dokonce i během nejtemnějších hodin finančních krize se světoví lídři v mnoha ohledech zachovali správně. Na druhou stranu 10 let po krizi je zřejmé, že musíme udělat všechno pro to, aby se růst světové ekonomiky nezastavil a abychom byli dokonale připraveni čelit dalším budoucím šokům,“ dodává.

Na České republice se hospodářská krize rovněž podepsala poměrně výrazně. Dle Českého statistického úřadu se v listopadu 2008 meziročně snížila průmyslová produkce o 17,4 procenta a hodnota nových zakázek klesla o neuvěřitelných 30,2 procenta.

„Dnes však naše země patří k nejrychleji rostoucím v Evropě. Do velké míry za to vděčíme tradičním průmyslovým oborům a rostoucímu exportu,“ říká Luděk Obadal, Country Manager společnosti Euler Hermes v České republice. „V rámci celosvětového vývoje je třeba se ptát: Poučili jsme se dostatečně?“ doplňuje řečnickou otázku.

Podle analýzy společnosti se podařilo světu přemoci hospodářskou krizi především z těchto 3 důvodů:

1. Světoví lídři dokázali zasednout k jednomu stolu.

Skupina zemí G20 se dohodla na nouzové strategii a stanovila precedens pro koordinaci měnových a fiskálních reakcí na krizi. Důležitou úlohu sehrál londýnský summit v roce 2009, na němž představitelé největších ekonomik světa v čele s USA přislíbili částku 1,1 biliónu dolarů na boj proti globální depresi. Současně se podařilo obnovit a oživit důležité mezinárodní instituce jako Mezinárodní měnový fond (MMF) a vytvořit finanční bezpečnostní síť s možností nouzových půjček.

2. Zpřísnila se globální regulace finančních trhů.

V Evropě se zavedla 3 klíčová opatření: stanovil se minimální poměr vlastního kapitálu pro banky ve výši 4,5 procenta, o více než 3 procenta se zvýšil tzv. pákový poměr, který zamezuje nadměrnému růstu bilance a podrozvahových transakcí, a zvýšily se také požadavky na likviditu. Ve Spojených státech amerických vznikl tzv. zákon Volcker proti spekulativním investicím a reforma o ochraně spotřebitelů (Dodd-Frank Wall Street).

3. Rozšířili jsme si obzory.

Standardizace zátěžových testů a důkladná analýza komunikace ve finančním sektoru v tomto období vedly k zajištění vyšší transparentnosti v oblasti bankovnictví.

Kromě pozitivních opatření identifikovali analytici také 3 výzvy, které je potřeba přijmout, abychom dokázali lépe čelit budoucím hrozbám:

1. Potřebujeme obnovit tzv. preventivní multilateralismus.

Zdá se, že světoví lídři dokážou najít společnou řeč a posunout věci kupředu pouze v období krize. Skupina G20 v posledních letech ztratila lesk, když nečinně přihlížela vzrůstajícím finančním hrozbám. Je třeba rozvíjet vzájemnou spolupráci, vyhnout se polovičatým reformám a nadále podporovat odpovědný přístup k financování, abychom byli připraveni na příští krizi.

2. Musíme společně zlepšit regulaci

Bankovní systém se zotavil nerovnoměrně, nesplacené úvěry se například dodnes negativně projevují na bilancích v jižní Evropě. Zároveň se ovšem posílila vazba mezi bankami a vládami. Je třeba zabránit asymetrické regulaci, která pokřivuje tržní prostředí, i nadměrné regulaci, která brání růstu investic.

3. Je nezbytné změnit chování.

Finanční napětí je stále patrné na všech úrovních – od dluhů domácností až po trhy s vládními dluhopisy. Pod dojmem všech opatření však může vzniknout falešný pocit bezpečí. Nesmíme zapomenout, že vždy budou existovat nějaké neznámé hrozby. V tomto ohledu je tedy dobré klást důraz na kritické myšlení a samoregulaci.

Tento poslední bod je rozhodující pro budoucí úspěch, uzavírá Ludovic Subran: „Příliš mnoho pravidel často jen maskuje nedostatek důvěry a cílů. Obojí je však zásadní, protože finance jsou dobrým sluhou, ale špatným pánem.“

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek