Co vláda udělá s „přebytečnými“ 62 miliardami? Podívejte se, jak se zachovaly ostatní země EU

Co vláda udělá s „přebytečnými“ 62 miliardami? Podívejte se, jak se zachovaly ostatní země EU

Česká vláda není v Evropské unii jediná, kdo hospodaří s rozpočtovým přebytkem. Může se tak od ostatních zemí naučit, co dělat s 62 miliardami korun, které jí „zbyly“. Pokud by se politici pokusili tyto peníze utratit (jak navrhuje například KDU-ČSL), byli by v unii naprostou výjimkou. Z analýzy INFO.CZ vyplývá, že většina vlád, které dokážou takto hospodařit (v unii jich není mnoho), odkládá peníze na provedení nutných reforem, nebo je použijí na snížení dluhu.

V roce 2015 (poslední dostupná data) byly v Evropské unii jen čtyři země z 28, které vybraly víc, než utratily. Loni jejich řady rozšířilo Česko. Dlouhodobě nejlépe hospodařící zemí je Lucembursko. To je dáno mimo jiné tím, že jeho ekonomika stojí na stovkách tisíc pracovníků, které dojíždějí do malého velkovévodství za prací z okolních zemí a to je tak nemusí „živit“.

Lucemburčané, jejichž premiérem a ministrem financí byl řadu let současný šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, přebytky státního rozpočtu dávají na snížení státního dluhu, který dosahuje již velmi nízké úrovně kolem 20 procent HDP. Část peněz jde i do penzijního fondu, který patří mezi nejudržitelnější v evropské osmadvacítce.

Vůbec nejnižší dluh v EU má ovšem Estonsko (9,6 procenta HDP). Tamní vláda rovněž využívá rozpočtových přebytků ke snížení dluhu, ale část využívá na navýšení rezerv. Ty slouží k překonání ekonomicky slabších let. Právě Pobaltí přitom zasáhla ekonomická a finanční krize, kterou v roce 2008 odstartoval pád americké investiční banky Lehman Brothers, obzvlášť drtivě. A i díky rozumné rozpočtové politice se ji Estonsku, Litvě i Lotyšsku podařilo přežít mnohem lépe než zemím na jihu Evropy.

S přebytkem hospodaří i Němci, kteří rovněž „zisk“ využívají ke snížení dluhu. Platí tam navíc pravidlo, že tyto peníze nelze využít v následujícím roce. Jedinou zemí, která rozpočtový přebytek nevyužívá ke snížení dluhu (je v podobné výši jako český a pohybuje se kolem 40 procent HDP), je Švédsko. Tamní vláda peníze, které jí zbyly, dává do rezerv, které jsou určeny pro pozdější využití při provádění strukturálních reforem.