Doprava budoucnosti v Česku. Američané chtějí spojit Prahu a Brno potrubím

Doprava budoucnosti v Česku. Američané chtějí spojit Prahu a Brno potrubím

Chce změnit způsob, jakým uvažujeme nad dopravou. Dirk Ahlborn je výkonný ředitel a spoluzakladatel společnosti Hyperloop Transportation Technologies. „Cítíme se spíš jako hnutí,“ řekl na investičním summitu v Bratislavě. U našich východních sousedů by se díky němu mohla psát historie dopravy. Bratislava je jedním z měst, kde se vedou vážná jednání ohledně vybudování dráhy. A uvažuje se také o Česku. Podrobnosti Ahlborn prozradil v rozhovoru pro Info.cz.

„Spolupracujeme s lidmi z různých prostředí, protože máme šanci naprosto změnit dopravu,“ řekl Ahlborn. Rychlost cestování v kapsli uzavřené v tubusu by měla dosáhnout přes tisíc kilometrů za hodinu. 

Co je hyperloop?
Jedná se o koncept vysokorychlostního dopravního prostředku, který navrhl známý vizionář Elon Musk. Je to kapsle urychlovaná elektrickými motory uvnitř nadzemního potrubí, ve kterém je snížený tlak. V porovnání se současným konceptem dopravy působí trochu jako sci-fi – jako prostředek vypůjčený třeba od autorů známého seriálu Futurama.

Takové cestování by bylo nejen nesmírně rychlé, ale také ekologické. Tubus by měl být pokrytý solárními panely.

Technologie nová není, podle Ahlborna je ale projekt unikátní a také málo nákladný. „Třeba metro v Los Angeles vydělává 76 centů za zákazníka a 2,5 dolaru platí vláda. A například v New Yorku přichází ročně o 2,2 miliardy dolarů. Německo dotuje železnice ročně 22 miliardami dolarů,“ vysvětlil.

Hyperloop využívá alternativní energii a nepotřebuje jí moc. Cestování by podle Ahlborna mohlo být nesmírně levné. Vidí mimo jiné více prostoru pro reklamu. Jeho firma je připravená stavět a o dráze jedná také v Česku, i když Ahlborn raději nechce prozrazovat detaily.

Myslíte si, že hyperloop nahradí tradiční dopravní prostředky, jako jsou vlaky či autobusy?

Ty už fungují, takže to není tak, že je ze dne na den nahradíme, to by nedávalo smysl. Ale vzniknou nové typy infrastruktury. Jedním z hlavních východisek je, že na celém světě neexistuje žádná železnice nebo metro, které opravdu vydělává peníze. Všechny fungují díky vládním dotacím a ve skutečnosti prodělávají. My chceme postavit alternativu, která peníze dokáže vydělat.

A není to příliš optimistické myslet si, že zrovna to vaše řešení bude ty peníze vydělávat?

Ne, proč?

Dirk Ahlborn na Tatra Summit 2016Dirk Ahlborn na Tatra Summit 2016autor: GLOBSEC Tatra Summit 2016

Jak jste sám řekl, třeba metro nevydělává.

No tak právě my to chceme udělat lépe, než je zvykem. Na tom se můžeme shodnout. Ostatní způsoby dopravy se během posledních sta let neinovovaly. Když nově vznikaly, tak peníze vydělávaly, protože byly soukromé. Nyní jsou veřejné a prodělávají. Takže to není optimistické. Je to jednoduché.

V našem případě jsou provozní náklady velmi nízké, takže se dá na tomto cestování vydělat snadno.

Tady u nás je určitě nejznámější projekt ten v Bratislavě, jak daleko jste ve vyjednávání s vládou?

V příštích několika měsících oznámíme novinky pro první lokální projekt v Bratislavě. Co se týče dráhy mezi Bratislavou a Vídní, tak jednáme s oběma vládami a obecně mohu říci, že obě strany projekt podporují. V Rakousku teď mají určité politické záležitosti, takže nejdříve oni sami musí vyřešit vlastní otázky. Ale věci postupují dobře, a to dokonce i v České republice.

Ano, to je přesně moje další otázka. Zvažujete také třeba trasu Praha-Brno, Praha-Vídeň nebo Praha-Bratislava?

Na toto téma už jsme měli několik diskuzí.

Takže je to v budoucnu možné?

I o tom v budoucnu jistě uslyšíte.

V České republice je toto docela velké téma, protože doprava mezi velkými městy, jako je třeba trasa Praha-Brno nebo právě Praha-Bratislava se za poslední desítky let příliš nezrychluje.

Ano, myslím, že je tady také několik problémů s vlastnictvím pozemků a podobně, alespoň pokud já vím. Ale zájem tam je.

Dobrá, zajímalo by mě, zda jste dělali určitý průzkum, jestli lidé vůbec chtějí cestovat uvnitř potrubí vysokou rychlostí, protože abych pravdu řekla, zdá se mi to docela děsivé.

Zaprvé, děláme vše, aby to děsivé nebylo. Ve skutečnosti je to ale velmi podobné letadlu a může to být ještě mnohem lepší než letadlo.

Jak je to uvnitř velké?

Víte co, já vám ukážu něco, co nikdo neviděl, abyste si udělala představu. (Dirk Ahlborn ukazuje video, které bylo natočeno uvnitř. Roura je úzká, po obou stranách se vejde jedna řada židlí, opravdu se to od vnitřku letadla příliš neliší, jen je všechno menší.

Průřez hyperloopu od Hyperloop Transportation TechnologiesPrůřez hyperloopu od Hyperloop Transportation Technologiesautor: Hyperloop Transportation Technologies

Takže kolik lidí se tam vejde?

Záleží, jak to uspořádáme, ale zhruba 28.

Slyšela jsem, že podle vašich plánů by mohlo být cestování hyperlooopem pro zákazníky i zadarmo. Jak je to možné?

Je to o tom podívat se na dopravu úplně jinak. Začít od nuly. Opravdu zpochybnit všechno a zamyslet se nad tím, jak v dopravě ty peníze vydělat. Pak dojdete k závěru, že ve vlaku nebo letadle, a dokonce i v hyperloopu trávíte opravdu hodně času. Co takhle, že by doprava byla prostě jen marketing? Něco, co láká. Dopravní prostředek může vydělávat peníze díky tomu, že v něm cestující stráví čas.

1080p 720p 480p 360p 240p
Hyperloop Transportation Technologies

A co energie, kterou to bude produkovat?

To sice bude, ale ta energie jen sníží provozní náklady. To bych jako příjem neviděl. Je to spíš o tom vytvořit up-sells (například přesvědčit zákazníka, aby si připlatil za lepší služby). Je to prostě o jiném uvažování nad tím, jak funguje infrastruktura. Nakonec ale to, čemu lidé úplně nerozumí, je, že my nejsme ti, kteří budou tu dráhu provozovat, my to stavíme. My budeme spolupracovat třeba s českými dráhami, německými dráhami nebo rakouskými dráhami a ony budou ten systém provozovat. Takže se potom rozhodnou, zda budou účtovat za jízdenku, nebo zda budou chtít použít nějaké alternativy.

Ale dle mého názoru bychom měli placené jízdenky zrušit, protože je to koncept 20. století. Můžeme se na to podívat z pohledu vývoje trhu s videohrami. Teď vynáší mnohem víc než dříve, protože právě používají up-sell. Pokud za ně zaplatíte něco navíc, tak nabídnou třeba lepší servis, ale jinak je jich mnoho zadarmo.

Kdy a jestli vůbec bude podle Vás tedy hyperloop zcela běžným?

Potřebujeme zhruba tři roky, abychom se mohli prvním hyperloopem alespoň projet a v dalších třech letech začneme budovat několik tras po světě. Takže bych řekl, že tak přibližně za deset let.

A v jakých zemích už jste ve fázi, kdy jsou jednání opravdu vážná?

V mnoha, opravdu v mnoha. Je jich kolem dvaceti. Nerad bych mluvil o věcech takto dopředu, ale je jich opravdu hodně.