Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hodně lidí zchudne, střední třída je ohrožená. Může to být velmi výbušná situace, říká přední britská ekonomka

Hodně lidí zchudne, střední třída je ohrožená. Může to být velmi výbušná situace, říká přední britská ekonomka

Britská ekonomka Noreena Hertzová je zázračné dítě. Univerzitu dokončila v 19, o čtyři roky později už radila ruské vládě a působila ve Světové bance. Odtud ale v 90. letech odešla na protest proti - podle ní nesmyslným - ekonomickým reformám, ke kterým tato instituce vybízela země východní Evropy. Napsala knihy o tom, jak třetí svět dusí dluhy, a o rizicích, která pro celý svět představuje globalizace (česky vyšlo v roce 2007 jako Plíživý převrat, Globální kapitalismus a smrt demokracie). Její poslední kniha Generace K se věnuje mladým lidem, kteří dospívali ve světe plném ekonomické nejistoty a obav z terorismu. Mluvili jsme spolu v Berlíně, kde vystupovala na akci společnosti Konica Minolta, která představovala své nové řešení, které má výrazně zjednodušit a zlepšit pracovní prostředí ve firmách. Nad celým setkáním se ale vznášela otázka, zda lidé kvůli stále chytřejším a efektivním strojům práci vůbec mít budou. 

Co považujete za největší hrozby současnosti? 

Není jich málo. Jde především o vzestup populismu v Evropě a ve světě, který může mít konkrétní dopady na firmy. Pokud třeba další země budou následovat Velkou Británii a vymezí se proti Evropské unii, může to pro ně znamenat potíže. Navzdory vítězství proevropských stran v nedávných volbách v Nizozemsku není jasné, jaká je budoucnost Evropy. Jak moc bude integrovaná a otevřená. 

Vážné riziko pro mne představuje také Donald Trump. Zatím na něj trhy reagovaly velmi příznivě, přestože v několika posledních dnech optimismus poněkud ztrácely. Každý by ale zřejmě souhlasil s tím, že nový americký prezident je velmi nepředvídatelný a vnáší do světa větší nejistotu ohledně jeho další úmyslů než kterýkoliv jeho předchůdce. Další divokou kartu ve světě představuje Putin, který se zjevně snaží destabilizovat Západ. 

A pokud bych se vás zeptal jako ekonomky?  

Situace v Evropě vypadá mnohem lépe než během finanční krize. Podle mne ale ještě pořád nejsme z nejhoršího. Není jasná, jak se projeví současná vyšší inflace. V mnoha evropských zemích přetrvává problém s vysokou nezaměstnaností mladých lidí, s čímž souvisí velké sociální napětí.  

A pak je tu technologie, která ve světě neustále proměňuje pravidla. Radikálně mění jedno odvětví za druhým a zatím to nevypadá, že by tempo, kterým se to děje zpomalovalo. 

Současná mladá generace se navíc velmi liší od té předchozí. Mají zcela jiný vztah ke kariéře nebo k reklamě. 

V čem se teď mladí tolik liší od lidí, kteří dospěli na přelomu tisíciletí? 

Je to první generace, která vyrůstala s chytrými telefony. Jsou neustále připojení, neustále online. Ovlivnil je ale také nejhlubší ekonomický pokles za několik desítek let. Zatímco pro mileniály bylo charakteristické Obamova heslo “ano, dokážeme to”, tuto generaci vystihují spíše strach z budoucnosti, nezaměstnanosti a terorismu. 

Na svých telefonech prakticky neustále sledují věci, jako je uřezávání hlav, bombové útoky, najíždění auty do davu. Mají také obavy z vývoje ekonomiky, z toho, že se zadluží - v USA a Evropě se toho bojí 70 procent mladých. 

Zatímco předchozí generace měla pocit, že jí patří svět, tato ho považuje za noční můru. Říkám jim proto generace K podle hrdinky Katniss z dystopické série Hunger Games. 

Promítá se to nějak i v politice? 

Ano. Ve Spojených státech také například během prezidentských voleb členové této generaci masivně podporovali radikálního demokratického uchazeče o demokratickou nominaci na prezidenta Bernieho Sanderse, v Británii zase patřili mezi velké zastánce setrvání v EU. Z “generace K” pro to byly tři čtvrtiny lidí. 

Ve Francii ale naopak značnou většinou podporují Marine Le Penovou. Myslím si, že pro ně znamená hlavně jistotu ve světě, který je plný obav z terorismu. Představuje pro ně bezpečí. 

Život v neustálých “hladových hrách” zní dost temně, má současná generace vůbec nějakou naději? 

Určitě. Od svých předchůdců se odlišuje mnohem většími ohledy na ostatní, není tak individualistická. Mnohem více jí tak leží na srdci například rovnoprávnost. Jak dívkám, tak chlapcům například záleží na rovnosti pohlaví a špatně nesou, pokud muži berou za stejnou práci vyšší platy než ženy. 

Je to navíc generace tvůrců - není pro ně problém  natočit video, sestříhat ho a nahrát na internet. Rostou díky nim ale třeba i prodeje šicích strojů - jsou prostě zvyklí si dělat věci sami. 

Mnohem víc se také věnují dobrovolnické práci. 

Velkou otázkou dneška ale je, zda pro tuto generaci i pro ty, co přijdou pro ni, bude dost té skutečné práce. Stroje stále víc vykonávají i běžné kancelářské práce a panují oprávněné obavy, že mnoho lidí už relativně brzy prostě práci nenajde. Je podle vás řešením třeba základní nepodmíněný příjem, o kterém se teď hodně mluví? 

Myslím, že je velmi důležité, abychom tento problém brali velmi vážně. Jinak jako náměsíční vejdeme do budoucnosti se strašlivými následky, podobně jako v případě globalizace, jejíž rizika jsme ignorovali. Najednou zjišťujeme, že měla mnoho negativních stránek a že mnoho lidí připravila o práci. Před 15 lety jsem o těchto problémech napsala knihu Silent Takeover. Moje názory byly považovány za radikální a heretické. Nakonec se ale všechny moje obavy - například ze vzestupu populismus -  vyplnily. 

Pokud budeme nevšímaví k tomu, jak kvůli technologiím ubývají pracovní místa, čekají nás velké problémy. Tentokrát se to netýká jen dělníků v továrnách jako během globalizace, ale také takzvaných bílých límečků.  

Nevím, zda je řešením to, aby každý od státu dostával peníze bez ohledu na to, jestli pracuje, nebo ne. Je to ale jedna z věcí, o kterých bychom měli uvažovat. 

Je ale nutné, aby firmy, které z technologického pokroku těží, které v tomto nové m systému vítězí, vracely společnosti mnohem víc svých zisků než v současnosti. 

Otázkou koneckonců je, kdo by kupoval jejich výrobky, když nikdo nebude pracovat….

Přesně. Pokud lidé přijdou o práci a nebudou mít žádné příjmy, nebudou moci konzumovat. Ale než tohle někomu dojde, bude to trvat ještě dlouho a mezitím hodně lidí hodně zbohatne a ještě víc lidí velmi zchudne. A budou velmi naštvaní. Stačí se podívat, co se teď se světem stalo, když o práci přišlo hodně lidí v továrnách. Velmi vzrostl populismus. A teď se to všechno stane znovu, ale v mnohem větším měřítku - zasáhne to i střední třídu, odborníky. Může to být velmi výbušná situace.