Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Místo trosek solární panely. Kyjev chce Černobyl předělat na solární park

Místo trosek solární panely. Kyjev chce Černobyl předělat na solární park

Ukrajina si loni připomněla třicáté výročí od největší jaderné katastrofy v historii. Tamní vláda už řadu let zvažuje, co s územím plným nebezpečného radioaktivního záření provést, a zdá se, že možné využití našla. Víc než desítka investorů z celého světa se nyní předhání, který z nich zvedne vhozenou rukavici Ukrajiny a bude se podílet na přebudování Černobylu na masivní solární park. 

Kvůli nebezpečnému radioaktivnímu záření, které zasáhlo obrovské území Ukrajiny, Ruska i Běloruska, odešlo ze svých domovů víc než 300 tisíc lidí. Postižená oblast je pětkrát větší než Praha a ukrajinské úřady si už řadu let lámou hlavu nad tím, jak se zasaženým územím naložit. Zemědělství nebo lesnictví nepřipadá kvůli záření v úvahu. O možném vybudování solárního parku se uvažuje od července loňského roku, jak informovala zpravodajská společnost Bloomberg News.

„Obdrželi jsme žádosti od firem, které mají zájem o pronájem pozemků pro výstavbu solárních elektráren,“ potvrzuje ministr životního prostředí Ukrajiny Ostap Semerak. O ukrajinské povolení instalovat v uzavřené radioaktivní zóně solární panely o síle dvou gigawattů (což odpovídá kapacitě dvou moderních jaderných reaktorů) usiluje celkem 13 zahraničních investorů. Mezi nimi jsou Číňané, Němci, Irové, Dánové, Rakušané, Bulhaři nebo Bělorusové.

Jak tvrdí Semerak, spíš než z pronájmu pozemků chce Kyjev těžit ze zahraničních investic. Aby je Ukrajina přilákala, snížila ceny nájemného dokonce o 85 procent. Projekt je totiž pro Ukrajinu velmi důležitý a nejde přitom o pouhou rekultivaci krajiny. Jedna z nejchudších zemí v Evropě se potýká s korupcí a doutnajícím konfliktem na východě země. Díky zahraničním investicím tak chce vláda ochablou ekonomiku posílit a dovést zemi k energetické nezávislosti na znepřáteleném Rusku.

Kyjev nyní hledá možnosti, jak docílit toho, aby přechod na obnovitelné zdroje energie co nejméně zasáhl peněženky tamních obyvatel. Nejde totiž o levnou záležitost. Například v Německu, které s 39 vystavěnými solárními elektrárnami patří mezi průkopníky čisté energie, se na nákladech podílejí sami obyvatelé. Jen za loňský rok Němci za obnovitelné zdroje energie zaplatili rekordních 25 miliard eur (skoro 676 miliard korun), což odpovídá téměř třetině 90miliardové ukrajinské ekonomiky.

Pomoc by mohla přijít od Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), která financování projektu zvažuje. Než se ale EBRD rozhodne Ukrajině poskytnout finanční prostředky, musí mít podle jejího mluvčího Antona Usova jistotu, že jsou instalace a provoz solárního parku bezpečné a projekt celkově životaschopný.

„Pro každý projekt nad 10 megawattů bude potřeba někoho, kdo bude na místě téměř každý den,“ tvrdí solární analytik výzkumné organizace Bloomberg New Energy Finance Pietro Radoia. „Čím větší projekt bude, tím více bude také malých každodenních problémů, které se budou muset řešit,“ dodal. A to bude v zamořené oblasti těžké.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek