Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nová hospodářská krize na spadnutí. 10 důvodů, proč může vypuknout v nejbližších měsících

Nová hospodářská krize na spadnutí. 10 důvodů, proč může vypuknout v nejbližších měsících

Před deseti lety zasáhla svět naposledy hluboká finanční krize a trvalo léta, než se z ní státy vzpamatovaly. Dnes se na první pohled zdá, že je jednou provždy minulostí. Co když jsou ale nové potíže na spadnutí? Experti upozorňují, že pád může být tím bolestivější, čím strmější je současná konjunktura.

Americký index Dow Jones láme od začátku letošního roku rekordy, krizi v zemích eurozóny se podařilo překonat a státy, které měly dříve výrazné hospodářské potíže, opatrně hlásí vzestup ekonomiky. Německý deník Wirtschafts Woche, který se specializuje na ekonomické zpravodajství, ale varuje, že je propuknutí nové celosvětové recese možná blíž, než si myslíme. Krize by se mohla podle německého ekonoma Daniela Steltera projevit už v nejbližších měsících, své tvrzení podložil deseti pádnými argumenty.

1. Americká burza je extrémně nadhodnocená

Zatímco na světové hospodářství má stále výraznější vliv Čína, finanční trhy se dlouhodobě odvíjejí od americké Wall Street. Ta stoupá k závratným výšinám, což se neobejde bez reakce v případě ostatních trhů. Hned několik ukazatelů pak dokládá, že je v současnosti americká burza extrémně nadhodnocená, sice ne tolik, jako tomu bylo v roce 2000, ale dosahuje vyšších čísel než v letech 1929 a 2007, kdy se spustily velké hospodářské krize. Investoři se shodují, že aby byla burza opět atraktivní pro obchodování, bylo by na místě, aby se hodnoty snížily přibližně na polovinu.

2. Bezstarostnost obchodníků na burze

Finančníci si jsou stále jistější a úměrně tomu klesá volatilita, která je na rekordních minimech. To se ovšem může rychle zvrtnout. Stačí malý náznak, že něco není zcela v pořádku, a lze očekávat, že se burziáni začnou bleskově zbavovat nakoupených komodit. Výsledkem překotného prodeje bude pokles kurzů, které mají přímý vliv na akciový trh.

3. Pasivita investorů

Zatímco hodnoty akciového trhu navenek rostou, reálná aktivita investorů nadále klesá. Co by se mohlo zdát způsobem snížení obchodních rizik, může naopak přispět k jejich zvýšení. Pasivita, kdy investoři při svých nákupech sahají pouze po akciích, které právě rostou, vede totiž k dalšímu prohlubování trendu nadhodnocování burzy. Každá bublina přitom jednou zákonitě musí prasknout.

4. Zdání konstantní likvidity

Investoři jsou ukolébáni zdáním konstantní likvidity. Na první pohled je opět vše tak, jak má být. Lidé na burze obchodují vlastněné komodity a další jim za ně včas a bez zbytečných průtahů poskytují finanční plnění. Ekonom Daniel Stelter ale upozorňuje, že podobně tomu bylo v případě amerických peněžních fondů před deseti lety, což nakonec vyvrcholilo v poslední globální finanční krizi. Tehdy se najednou ukázalo, že peníze, které vypadají, že je možné je rychle uvolnit k úhradě, zase až tak snadno dostupné nejsou, jako se jevilo, a platby se začaly opožďovat. To ještě posílilo vlnu paniky, která byla v počátku. Hrozí to i v současnosti?

5. Levné úrokové sazby se blíží ke konci

Čím nižší jsou úrokové sazby, tím vyšších hodnot mohou dosahovat ceny akcií. Americká federální banka ale oznámila navyšování hodnot úrokových sazeb. Odborníci jako Jeff Grundlach nebo Bill Gross ale soudí, že už při změně úrokové sazby o tři procenta v případě amerických dluhopisů s dobou splatnosti deset let, se zásah neobejde bez nutnosti výrazných úprav hodnot akciového trhu. Současně by se tak mohla projevit ztráta důvěry v efektivní měnovou politiku země a ve všemohoucnost centrálních bank.

6. Zadlužení dosahuje rekordní výše

K potlačení poslední krize z před deseti let, kterou vyvolalo vysoké zadlužení, vynaložily vlády po celém světě finanční prostředky, které paradoxně vedly k ještě vyššímu zadlužení. Podle Daniela Steltera tak současné zadlužení dosahuje úrovně 215 bilionů amerických dolarů, což představuje 325 % světového HDP. To je o 70 bilionů dolarů více, než tomu bylo v roce 2007. Svět, který čelí takovému zadlužení, v žádném případě nepotřebuje navýšení úrokových sazeb. Vysoké zadlužení amerických společností pak jako jedno z výrazných rizik vidí Mezinárodní měnový fond, který v tom směru vydal varování a odhaduje, že navzdory současným rekordně nízkým úrokovým sazbám v USA každá desátá tamní firma už v současnosti není schopna své dluhy s úroky pokrýt ze zisků.

7. Politická rizika

Nestabilní situace na světové politické scéně může přispět k brzkému propuknutí krize. Ve středu dění je pochopitelně americký prezident Donald Trump, který čelí tlaku ze všech stran. Jen stěží lze odhadovat jeho budoucí kroky. Panují obavy, že by mohl vsadit na protekcionismus, vyloučen není ozbrojený konflikt USA s jiným státem. Nadále eskaluje napětí ve spojitosti se Severní Koreou. V Evropě k nejistotě přispívá vleklá migrační krize stejně jako vyjednávání o odchodu Velké Británie z Evropské unie. V případě, že dojde k neočekávanému dění na politické scéně, lze očekávat, že jeho odrazem na trzích panika.

8. Dlouho trvající konjunktura

Svět po druhé světové válce pamatuje pouze dva případy, kdy trval vzestup amerického hospodářství delší dobu než nyní, jakkoliv je v současnosti opatrný, pozvolný a nedosahuje extrémních čísel. V brzku tak lze podle německého ekonoma očekávat, že se zastaví. Stoupající platy zaměstnanců pak dostávají pod tlak majitele podniků, kteří stále pracněji shánějí prostředky na jejich pokrytí, což se začíná dotýkat jejich marží. Současný vzestup se pak dotýká rovněž pouze několika málo oborů podnikatelské činnosti.

9. Elektronickou burzu táhne jen pár úspěšných

Za vzestupem hodnot amerického ryze elektronického burzovního trhu NASDAQ stojí jen několik málo společností, jejichž akcie dosahují vysokých hodnot. Jmenovitě se jedná o Apple, Alphabet, Amazon, Facebook a Microsoft, které se na růstu podílely 50 %. Uvedená pětice přitom tvoří pouze 0,2 % ze všech společností obchodovaných prostřednictvím NASDAQ, z čehož je jasné, že dlouhá řada dalších firem je naopak ztrátových. Čím spíš se ale v rukou několika málo mocných koncentrují zisky, tím větší dopady jsou na straně druhé, kde firmy krachují, ekonomika tak přichází o pracovní místa a akcionáři o peníze.

10. Spekulace na dluh

Nejsou to jen firmy, které se zadlužily. Rovněž řada investorů spekuluje na burze na dluh. Půjčování na cenné papíry tak dosáhlo rekordní výše. Ilustruje to dopady politiky levných peněz: firmy se spoléhají na výpůjčky s nízkým úrokem, než aby se skutečně pokusily navyšovat svou hodnotu. S jejich cennými papíry pak obchodují investoři, kteří si rovněž půjčují. Dokud trh roste, je možné, aby na tomto principu nějaký čas fungoval. V případě, že se ale vyskytnou potíže a hodnoty akciového trhu začnou klesat, řetězec se obrátí, na povrch se dostane naléhavá potřeba splácet dluhy, ale rázem nebude možností, odkud čerpat, aby se pokryly dluhy stávající. Celá křehká pyramida se tak může velice rychle sesypat.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek