Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Občas u žadatelů o půjčku zkoumáme i jejich příspěvky na facebooku, říká finanční šéf Zonky Jiří Humhal

Občas u žadatelů o půjčku zkoumáme i jejich příspěvky na facebooku, říká finanční šéf Zonky Jiří Humhal

Finanční platforma Zonky, která zprostředkovává půjčky peněz mezi lidmi, začínala jako start-up z dílny Creative Docku. Poté, co se letos v dubnu projekt plně dostal pod křídla finanční společnosti Home Credit ze skupiny PPF, přišel do firmy i nový management. S Pavlem Novákem, který přišel z ruského Eldorada na pozici výkonného ředitele (CEO), se na pozici finančního ředitele (CFO) dostal Jiří Humhal. Ten se v posledních letech věnoval růstu vietnamské pobočky Home Creditu. 

Jaké to je, přejít z vietnamského korporátního prostředí do startupové společnosti? V čem je mezi těmito prostředími největší rozdíl?

Ve Vietnamu je finanční sektor na úrovni toho našeho z konce 90 let. Specifikum je, že banky tam neumí obsluhovat malé zákazníky – soustředí se hlavně na velké firmy, na polostátní či státní korporace, ale malé úvěry jim moc nejdou. Jsou do jisté míry schopné zpracovávat hypotéky, pomalu se začínají učit úvěry na auta, ale klasické kreditní karty banky dělají jenom na malém objemu zákazníků. A to navíc jen těch, kteří jsou na vrcholu příjmové pyramidy.

A v čem jsou rozdílní Češi a Vietnamci jako bankovní klienti? Který z nich je vděčnější zákazník?

Myslím, že co se týče ochoty splácet úvěry, tak Češi a Vietnamci jsou na tom relativně podobně. Možná ve Vietnamu je větší riziko podvodů v rámci úvěrového procesu, a proto tam i specializovaná oddělení, která mají na starosti odhalování podvodů, musí být trošku větší. Vietnamci jsou v tomto ohledu velmi vynalézaví, možná dokonce ještě více, než Češi. Úmyslně zkreslené informace v žádosti o úvěr nutně nevnímají jako podvod. Firmy na tento přístup samozřejmě reagují a proto do tohoto problému i dost investují – tedy jednak do toho boje proti samotným podvodům, rovněž ale i do vzdělávání spotřebitelů a zvyšování finanční gramotnosti.

Češi jsou tedy jako zákazníci zodpovědnější?

Češi jsou finančně gramotnější a s tím pak souvisí i finanční zodpovědnost. Lépe si uvědomujeme, jaké kontrakty uzavíráme a do jakých finančních závazků vstupujeme. V Čechách jsou i rozvinutější registry dlužníků a ta takzvaná „big data“ o obyvatelstvu jsou větší. Je zde i vyšší počet záznamů v registrech, takže zde nemáme takový prostor pro „kreativitu“.

"Naši investoři paradoxně bojují zejména o ty rizikovější půjčky"

Jaký pro vás byl vstup do Zonek? Co je váš nejvýraznější úkol?

V Zonkách to pro mě byla tabula rasa, nepopsaný list papíru. Přede mnou zde žádný finanční ředitel totiž nebyl, Zonky byl malý garážový start-up. Před rokem tu bylo do dvaceti lidí, ale najednou do firmy akcionář začal pumpovat výrazně více peněz. Tím pádem měl i více očekávání, a bylo potřeba, aby se tyto peníze a očekávání podařily uřídit. Posledních pár měsíců proto budujeme podstatné finanční procesy, ať již jde o plánování nebo o controllig. Zjednodušeně řečeno, nyní se snažíme o to, aby se ve firmě v rámci jednotlivých oddělení nikde na nic nezapomnělo a aby zákazník společností „protekl“ s tou nejlepší zkušeností.

Na jaké překážky jste jako platforma pro poskytování úvěrů mezi lidmi (takzvaných peer2peer či p2p úvěrů) zpočátku naráželi?

Například jsme na začátku nechávali na tržišti naše půjčky po dobu sedmi dní. Zjistili jsme, že je to příliš dlouho, proto jsme to zkrátili na dva dny. Uvědomili jsme si, že ta sedmidenní lhůta byl jeden z důvodů, proč někteří naši potenciální klienti preferovali banky. Navzdory vyšším úrokům a nižšímu uživatelskému komfortu, totiž v bance měli ty peníze vyřízené rychleji – třeba i během dne. 

Řešíte podobné provozní záležitosti či inovace v současné době? 

Ano, nyní jsme spustili sekundární trh. Investoři tak mohou nabídnout své investice k odprodeji ostatním lidem před jejich splatností. To jim dává možnost vystoupit z vlaku, získat prostředky ještě předtím, než dojde ke splatnosti. Toto je hlavní krok vpřed, který jsme museli udělat, abychom dokázali naší službu v Čechách prodat jako alternativu standardním finančním službám, třeba ke spořícím účtům. Hodnota úspor v České republice a obecně i v Evropě roste, úroky na dluhopisovém trhu a jiných instrumentech jsou na nule. Toto je tedy pro nás ideální příležitost dát lidem příležitost, aby jejich finance vydělávaly u nás.

A Čechům jakoby se chtělo vydělávat. Investoři u vás preferují výše úročené půjčky, které ale s sebou nesou vyšší riziko.

To je pravda. Naši investoři paradoxně bojují zejména o ty rizikovější půjčky, které mají vyšší úrok. Je to i proto, že stále pořád máme velmi nízkou delikvenci i na těchto rizikovějších úvěrech. Investoři jakoby nevěřili tomu, že se i tam se procento úpadku zvýší. Jenže současná situace je dána i tím, že naše služba funguje pouze rok a půl. Mnoho z těch úvěrů je přitom pětiletých, takže ti lidé, kteří je splácejí, mají ještě přes tři roky splácení před sebou, a něco se může bohužel stát. Jenže to jakoby investoři neviděli.

"Jakmile klienta schválíme z pohledu rizika, je minimální procento těch, kteří peníze nedostanou."

Kolik procent vašich půjček je dlouhodobě nesplácených?

Prvně bych chtěl podotknout, že nechceme nikoho předlužovat, proto máme proces poskytnutí úvěru ve velmi mnoha případech přísnější, než jak to mají nastavené české banky. I proto má naše portfolio nižší procento nesplácených úvěrů, nyní máme výrazně pod dvě procenta. Myslím, že dlouhodobě se dostaneme i pod 0.5 procenta.

Jak to v Zonkách funguje s dofinancováváním úvěrů? Původně jste avizovali, že budete dofinancovávat maximálně nízké desítky procent úvěrů, na které se od lidí nevyberou peníze, nyní doplácíte často takřka sto procent.

Naše služba je unikátní i v tom, že má za sebou likviditu PPF skupiny, která funguje jako tvůrce trhu. Ve chvíli, kdy tak klienta schválíme z pohledu rizika, je minimální procento těch, kteří peníze nedostanou. Vnímáme to jako dlouhodobě udržitelnou konkurenční výhodu: u mnoha jiných p2p poskytovatelů se ty peníze zkrátka nevyberou.

Jak ale zabezpečíte, že se Zonek nestane druhý Home Credit?

Tento cíl ani nemusíme mít, protože jak pozice naší značky i naše cílová skupina jsou jiné. My oproti Home Creditu cílíme na zákazníky, kteří jsou méně rizikoví. Nechceme dělat klasické spotřebitelské financování, cílíme na movitější část populace, ať již z pohledu těch, co si půjčují, nebo i těch, kteří investují.

Neplánujete tedy v budoucnu zvýšit dostupnost půjček pro více lidí povolením kritérií?

My nyní nechceme ani ustupovat, ani naše povolovat kritéria, která máme pro schvalování úvěrů nastavená. Že bychom aktivně začali schvalovat více rizikové úvěry určitě dělat nechceme a nebudeme. Plánujeme udržet nízký profil a nízké procento nesplácených úvěrů na celém našem portfoliu.

Těžíte i nějak jinak z vaší pozice v PPF skupině? Například formou synergií, že byste směrovali neschválené klienty do Home Creditu?

Zatím se v tomto směru neangažujeme. Je to i z toho důvodu, že klienti bývají zamítnutí buď proto, že mají nízký příjem, nebo kvůli historické delikvenci. To znamená, že se jedná o tvrdá kritéria, která nejsou akceptovatelná pro žádnou odpovědnou finanční instituci: proto je nepředáváme dále do Home Creditu. Další věc pak je, že i když klienta zamítneme, tak doufáme, že se k nám v budoucnu vrátí – třeba poté, co napraví svou finanční situaci, a půjčku dostane.

Při hodnocení klientů údajně zkoumáte i jejich příspěvky na sociálních sítích.

Ano, v některých případech tomu tak může být. Jde o další věc, která je u nás unikátní - my žádosti zkrátka schvalujeme jiným způsobem, než banky. Samozřejmě sice kontrolujeme všechny registry a velmi důkladně počítáme ekonomický model klienta. Pokud je však v příběhu našeho zákazníka něco, co si náš úvěrový expert chce ověřit, tak může využít i sociální sítě. Jde o neformální ověření toho, co nám klient říká.

Může tedy jeden příspěvek na facebooku rozhodnout o případném neudělení půjčky?

S lehkou nadsázkou se to takto dá říct. Je ale pravda, že si nejsem vědom případu, kdy by se to reálně stalo.

"Majitel do Zonek v posledních měsících přelil přes sto milionů korun, ještě jednou tolik by mělo výhledově přitéct"

Zonky loni prodělaly přes 60 milionů korun. Jaké výsledky očekáváte pro letošní rok?

Ještě horší. Ale hlavní důvod toho, proč nebudeme v zisku, jsou naše investice do marketingu. V našem byznys plánu pro letošní a příští rok počítáme se ztrátou, která se bude zvyšovat, protože i investice do marketingu budou v příštím roce ještě růst. Nyní se zkrátka především soustředíme na zvýšení povědomí o naší značce.

Takže letos a v příštím roce očekáváte vyšší tržby za cenu ztráty?

Přesně tak, někdy v příštím roce se dostaneme na bod zvratu, kdy objem úvěrů již bude pokrývat náklady, nicméně kumulovaná ztráta tam stále bude a ty další investice tam budou rovněž. Počítáme s návratností projektu tři až čtyři roky, akcionář je s tím srozuměn, takže nyní se potřebujeme soustředit na současnost.

V květnu jste nasadili opět velkou reklamní kampaň. Jakou máte odezvu?

Výbornou, v květnu a v červnu jsme měli velmi silné měsíce. Nejen že jsme oslovili, ale následně jsme i odbavili mnohem více klientů při zachování stejného rizikového profilu.

Ty kampaně plánujete stále zintenzivňovat?

Ano, během července a srpna ladíme ten správný mix online a offline marketingu a další televizní kampaň bude větší. Myslím, že se plánuje na září, o prázdninách se zaměřujeme na online marketing, protože jsme a budeme online služba. My nikdy nebudeme stavět pobočky, online je náš přirozený prostor, kde naše klienty chceme potkávat. Ale i offline je pro nás důležitý, potřebujeme vybudovat povědomí o značce, vysvětlit lidem, co děláme, v čem jsme jiní, lepší a proč to dává smysl.

Majitel do Zonek v posledních měsících nalil již přes sto milionů, očekáváte další kapitálové investice pro tyto kampaně?

Ano, budou další, přibližně ve stejném objemu. Jednak jsou tyto peníze určené na kampaně, ale část jde i na fungování naší služby.

Největší světový poskytovatel p2p půjček Lending Club si zajistil kapitál pomocí IPO. Tuto cestu jste nezvažovali?

Ani ji v nejbližší době nezvažujeme, rozhodně nikoliv v nejbližší době. Myslím, že skupina PPF touto cestou nejde v žádných svých podnikatelských záměrech, tedy pokud to není vynuceno místní regulací. Používáme vlastní zdroje. 

"Chceme být světovou jedničkou, cesta vede i přes Čínu"

Zonky mají ambici pozici světové jedničky od Lending Clubu převzít. Jak toho chcete dosáhnout?

Já si myslím, že cesta k tomuto cíli vede na východ i na západ. Dá se očekávat, že půjdeme ve stopách prošlapaných cest v PPF a Home Credit skupině. V tomto ohledu by se tak nabízela expanze do Číny a do dalších asijských zemí, ovšem tam se ještě bude řešit určitá regulatorní proveditelnost. A na rozdíl od Home Creditu uvažujeme i o expanzi na západ. My totiž cílíme na movitější část populace. Oslovujeme lidi, kteří mají peníze v bankách za nulový až záporný úrok a nabízíme jim možnost zhodnotit jejich peníze. Proto by ta expanze na západ dávala smysl, tam je kapitálu v populaci ještě více, než v Čechách.

Přesto tyto služby, které na západě již fungují, uvádějí, že jejich významným zdrojem příjmu je především refinancování vysokoúročených kreditních karet a nikoliv zhodnocování úspor.

To je pravda a my tam musíme říct ano i ne. Část portfolia může tvořit refinancování těch vysokých úroků, část pak budou nové úvěry na spotřebu – půjčky na bydlení, na auta a podobně. Obecně refinancování rezonuje na vyvinutých trzích poměrně hodně. Spotřebitelé tam totiž dospívají: ve své rané fázi finančního života si naberou půjčky od institucí, které jim půjčí za vyšší úrok i přesto, že za sebou nemají žádnou kreditní historii. Jak však ti lidé dozrávají a vytvářejí si vlastní otisk v registrech, tak začínají být atraktivní i pro konzervativní finanční instituce.

Jak se k p2p půjčkám staví v Česku regulátoři? Předpokládáte nějaký vývoj v tomto prostředí?

Vedli jsme na toto téma diskusi se zástupci ČNB i dalších úřadů a myslím, že v tuto chvíli není v dohledu nějaké zpřísnění nebo regulace. Je to však odvislé od toho, jaké subjekty na trhu budou. Tedy že nyní zvyšovat regulaci není nutné, ale pokud by se objevilo více rizikovějších platforem, které by byli „dobrodružnější“ ohledně regulace, tak by byl prostor toto stanovisko přehodnotit.

Jak se stavíte k fenoménu sdílené ekonomiky? Myslíte, že se jedná o dlouhodobý trend nebo jde o rychlokvašku, která za pár let vymizí?

Jsem přesvědčen, že v rozvinuté společnosti se jedná o zásadní směr vývoje. Čím dál více lidí si uvědomuje, že mají nadbytek zdrojů a že tyto zdroje nevyužívají na sto procent. Věřím tomu, pokud to pro lidi bude dávat ekonomicky nebo emocionálně smysl, tak budou své zdroje sdílet. Jde například o příklad bytu či automobilu. Spousta platforem ale bude jenom módní výstřelek, který si lidé vyzkouší, a když to přestane být sexy a zajímavé, tak to zase rychle skončí. Zároveň si dokážu představit, že do budoucna budou vznikat i různé neefektivity, jako je například sdílení kol.

Neefektivity?

Ano, neefektivity ve smyslu že například městská část bude organizovat sdílenou flotilu kol pro přepravu obyvatel a bude jí to provozovat nějaká třetí strana. Té za to budou voliči a daňoví poplatníci platit velké peníze za servis, ale pro toho konkrétního politika to bude přesto vypadat pěkně a bude mu to zvyšovat politické preference. Každý dobrý nápad se dá vždy využít, ale i zneužít.

Údajně jste plánovali zavádění robotů, kteří by komunikovali s vašimi zákazníky?

Zvažovali jsme to. Pak jsme si ale uvědomili, že když se bavíme s našimi zákazníky lidskou řečí, tak oni jsou nám za to vděční, oceňují to a proto to tak nechceme z naší služby vyřadit. Je to i naše konkurenční výhoda. Je to něco, co ti lidé ocení. Jak komunikujeme je osobní, lidské, neformální. Je to to, v čem se odlišujeme.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek