Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pachuť po intervencích zůstává. Bojujeme s mýtem, že jsme vytiskli biliony, co nakopnou inflaci, říká Hampl

Pachuť po intervencích zůstává. Bojujeme s mýtem, že jsme vytiskli biliony, co nakopnou inflaci, říká Hampl

Ani ekonomický boom, ani mizející nezaměstnanost nedokázaly definitivně odstranit pocit, že kurzový závazek byl špatně. Podle viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla tomu tak bylo i proto, že se bankéřům jejich záměry nepovedlo lépe vysvětlit. „Lidi u nás je snadné vyděsit tím, že jim někdo něco sebral. Nic lidi nevystraší více, než že hrozí vyšší inflace a budou se tisknout peníze,“ říká Hampl.

Neděsí vás v poslední době razance nástupu zdražování po uvolnění koruny?

Ne, neděsí. Celý manévr, který se jmenoval kurzový závazek, byl postaven na potřebě znormálnit vývoj všech běžných veličin typu mezd a cen. Náš způsob fungoval jako trochu napěchovaný papiňák, který je potřeba trochu přetlakovat.

Máme velké štěstí proti jiným kolegům ve vyspělém světě, kteří zažívají paradoxy rostoucích mezd a nízké inflace, takže se těžko rozhodují, jak má měnová politika reagovat a co má vlastně dělat. V tom žije řada světových ekonomik. My proti tomu žijeme v ekonomickém ráji.

Podle řady čísel to tak může vypadat, ale obyčejné lidi z ulice rostoucí ceny jídla a bydlení začínají docela pálit.

Nicméně reálné mzdy rostou nejrychleji za deset let. Ale debatujeme o tom, jestli náhodou ekonomika nejede malinko rychleji, než je její konstrukční rychlost. Ale to jsou luxusní problémy proti všemu, co jsme řešili v minulosti, a proti tomu, co řešil celý vyspělý svět.

A ještě o to luxusnější, že vazby mezi rostoucími cenami a mzdami u nás ještě fungují relativně dobře, jen s delším zpožděním. Osobně jsem si myslel, že silnější růst mezd přijde dřív, ale on přišel později. Řada věcí v ekonomice byla utlumená více a déle, než jsme si tehdy mysleli.

Ceny českých bytů, zejména v Praze, jsou také luxusním problémem?

Je dobré připomenout, že centrální banka má cíl, a tím je spotřebitelská inflace. A v ní mají ceny nových nemovitostí jen velice malou váhu. Všude ve světě platí jednoduché pravidlo, že ceny nemovitostí jsou brány jako investice, nikoli jako spotřeba. A my řídíme stabilitu spotřebitelských cen. Je tedy velkou otázkou, zda je celosvětový statistický a měnově-politický konsenzus dobrý, nebo ne.

Byty v Česku zdražují nejrychleji z celé unie. Není poněkud pozdě vymýšlet na takové otázky akademické odpovědi?

Růst cen bytů platí jen pro poslední dvě čtvrtletí, ceny navíc rostly z nižších základů. Takže je to nesrovnatelné s tím, co se odehrávalo léta ve Švédsku nebo v Británii. Trochu to odpovídá superoptimistickým očekáváním, která mají domácnosti. Nejde navíc o symetrický růst napříč zemí, ale koncentruje se do Prahy.

Do zákona o ČNB jsme chtěli dát nějaká opatření natvrdo a nejen jako doporučení. A vzbudilo to velkou nevoli napříč politickým spektrem. Úplně stejnou debatu vedli v Rakousku a v Německu, tam mi v Basileji šéf německého dohledu řekl větu, kterou slyšel v parlamentu: Proč chcete po nás, politicích, abychom řešili problémy, které zatím nenastaly? V cenách realit nejde o žádné fatální drama, i když za určitých okolností by to tak v budoucnu mohlo být.

Celý rozhovor si přečtěte na webu E15.