Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pád akcií jako znamení krize? Finanční kocovina, konec nadšení z Trumpa, krotí paniku experti

Pád akcií jako znamení krize? Finanční kocovina, konec nadšení z Trumpa, krotí paniku experti

Kolísání cen akcií na světových burzách pokračuje. Na další čtyřprocentní oslabení amerických indexů zareagovali podobně také obchodníci v Asii a Evropě. Experti nicméně neočekávají, že by na obzoru byla ekonomická krize. Podle nich je to signál, že se chování investorů vrací k normálu.

Americké indexy Dow Jones a S&P 500 ztratily více než deset procent ze svých rekordních maxim, na která se vyšplhaly 26. ledna. Další výrazný propad přišel ve čtvrtek, kdy uzavíraly se ztrátou 4,15 procenta, respektive 3,75 procenta.

Dow Jones přitom už v pondělí přišel o 4,6 procenta, což byl nejprudší procentní pokles od srpna 2011. V úterý naopak posílil o 2,33 procenta. Ani to se nevidí příliš často. Takový skok vzhůru dva roky nepřišel.

„Jsme nyní na vrcholu konjunktury, data jsou dobrá, ale když začnou padat akciové trhy, sníží se investice do firem. Ty kvůli tomu nemají peníze, omezí výrobu, začnou propouštět a jsme na cestě z konjunktury do recese,“ upozornil v úterý hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Čekání na FED

Světoví ekonomičtí odborníci se však nedomnívají, že by současné kolísání spojené s masivními propady signalizovalo blížící se ekonomické potíže. Spíše souzní s jiným Markovým tvrzením, že na vině jsou přestřelené ceny akcií, které neodpovídaly skutečným výsledkům společností.

„Rok 2018 možná bude časem, kdy se divá tržní zvěř vrátí k přirozenému stavu,“ praví v komentáři v listu New York Times strategický šéf investiční společnosti Morgan Stanley Ruchir Sharma. Podle něj nyní všichni napjatě očekávají, s čím přijde americký regulátor FED.

Propad akcií vyvolaly zprávy o americkém trhu práce. Nízká nezaměstnanost a rostoucí mzdy totiž podpoří inflaci, na kterou FED zřejmě zareaguje zvýšením úrokových sazeb. Ty přitom ukrajují ze zisků investorů a obchodníci se obávají, že růst sazeb by mohl být rychlejší, než se původně očekávalo.

Nervozita na trzích vytváří tlak na nového šéfa FED Jeromeho Powella. Očekává se rozhodnutí, zda a případně o kolik úroková sazba vzroste. Powell se od pondělního nástupu do funkce k situaci ještě nevyjádřil. I proto je pod vlnou kritiky.

Akcie a reálná ekonomika

Ekonomický redaktor CNN Richard Quest, který se dlouhé roky pohybuje mezi burzovními makléři, nervozitu potvrzuje. „Obchodníci mi říkali, že takovou volatilitu ještě nikdy nezažili a to už jsou tu dlouho,“ vypráví. Ani on ale nevidí situaci černě. „Někteří možná mají finanční kocovinu, ale finanční armageddon to není.“

Podle ekonoma a komentátora New York Times Paula Krugmana je dobré si uvědomit, že akciový trh není reálná ekonomika. Současný vývoj neukazuje takřka nic o ekonomické budoucnosti. Jako příklad uvádí situaci z roku 1987. Během tzv. Černého pondělí 19. října se tehdy zhroutily akciové trhy v Hongkongu, západní Evropě i ve Spojených státech. Pro srovnání, Dow Jones tehdy ztratil více než 22 procent své hodnoty.

„To, co následovalo, nebyla recese, nýbrž vcelku solidní hospodářský růst,“ doplňuje Krugman, jenž se domnívá, že pokud letošní pád o něčem vypovídá, je to spíše o konci nadšení z působení Donalda Trumpa jako amerického prezidenta a zpomalení současného silného posilování ekonomiky.

Ačkoli americkéý HDP rostl mezi 1,5 a 2,5 procenty ročně, optimisté věřili, že by růst mohl vystřelit až k čtyřprocentní hranici. Podporoval je v tom i prezident Trump, který na sklonku loňského roku prohlašoval, že věří v až šestiprocentní růst. Ten přitom USA zažily naposledy v sedmdesátých a osmdesátých letech.

Party skončila

Tehdy ji ale hnal dopředu baby boom, který přišel po konci druhé světové války. Děti ze 40. a 50. let se stávaly ekonomicky aktivními, což ekonomiku nakoplo. Nyní mají Američané opačné starosti. Jejich populace stárne a dětí se tolik zdaleka nerodí. Generace poválečných dětí nyní naopak odchází do penze a nedaří se ji na trhu nahrazovat.

„Trhy jednaly, jak kdyby americká ekonomika měla velký prostor k růstu. Nyní na ně zprávy o nižších cenách akcií a úrokových sazbách zapůsobily jako polití studenou vodou,“ konstatuje Krugman.

Sharma tvrdí, že problémem by mohlo být, pokud by masivní oslabování pokračovalo i v následujících týdnech a stal se z něj dlouhodobý trend. Kdyby trhy ztratily zhruba 25 procent hodnoty, recese by nebyla už tak nereálná a mohlo by dojít na Markův v úvodu zmíněný scénář.

Zatím se ale experti shodují, že není důvod panikařit. Podle Questa se dá ze současného průběhu vyvodit jen jeden jasný závěr. „Party skončila, řekněte sbohem nulovým úrokovým sazbám. Nejen v USA, ale také ve Velké Británii, Evropě a možná i Japonsku.“

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek