Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Předvolební bitva o poklad pod Cínovcem. 7 odpovědí, které vám ujasní spor o lithium

Předvolební bitva o poklad pod Cínovcem. 7 odpovědí, které vám ujasní spor o lithium

Z těžby lithia se v české předvolební atmosféře stala politická záležitost. Spory gradují hlavně mezi ČSSD a hnutím ANO, ale přidávají se k nim i opoziční strany. Ve změti obvinění a obhajob se lze snadno ztratit. INFO.CZ proto připravilo přehled sedmi nejdůležitějších otázek, na něž byste měli znát odpověď.

Ostrou fázi sporů spustilo memorandum o porozumění mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) a australskou firmou European Metals Holding (EMH), která má o těžbu v Česku zájem. Memorandum, které minulý týden podepsal ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD), navazuje na předchozí kroky státu při jednání se zájemci.

Jaký je dosavadní vývoj kauzy?

Příběh začal už v roce 2010, kdy Ministerstvo životního prostředí pod vedením Pavla Drobila z ODS vydalo dvě povolení k průzkumu na Cínovci. Ta postupně prodlužovali Drobilovi nástupci – jeho stranický kolega Tomáš Chalupa v roce 2011 a v letech 2014 a 2015 Richard Brabec z hnutí ANO. Brabec také vydal povolení pro další dvě průzkumná území na Cínovci.

 

Ministr životního prostředí se nejprve bránil, že tak učinit musel. Opačně mohl postupovat jen tehdy, když by s tím nesouhlasilo MPO. Havlíček oponuje, že to je nesmysl a odkazuje na geologický a horní zákon. Ten skutečně mluví o tom, že stanovení průzkumných území je v kompetenci Ministerstva životního prostředí. Nyní Brabec zmínil, že licenci prodloužil místně příslušný úředník v Ústí nad Labem bez předchozího projednání s ministrem.

Jak na kauzu reagují politici?

ČSSD a ministr Havlíček tvrdí, že podpisem memoranda posílili vliv státu na případné další kroky kolem budoucí těžby. Nijak nepředjímá další kroky a neznamená to, že stát udělil EMH souhlas s těžbou. Havlíček také odmítl, že by dokument mohl znamenat hrozbu v mezinárodních soudních sporech o ochranu investic.

Memorandum má přesto své odpůrce. Těm se nelíbí především to, že by měl na těžbě vydělávat zahraniční investor. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš označil memorandum za „krádež za bílého dne“ a chce, aby se tématem zabývaly orgány činné v trestním řízení. Ministra Havlíčka vyzval k rezignaci. Podobně se vyjadřuje například i předseda strany Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura nebo KSČM.

Paradoxní přitom je, že zatímco Babiš memorandum kritizuje, jeho stranický kolega Brabec za jeho podpis Havlíčka pochválil. „Jsem toho názoru, že memorandum je jedním ze správných kroků, otvírajících prostor ke spolupráci při těžbě lithiových rud, úpravě této suroviny i umístění zpracovatelských i finálních výrobních kapacit výhodných nejen pro zahraniční podnikatelské subjekty, ale i pro Českou republiku,“ napsal Brabec v dopise adresovaném Havlíčkovi.

O lithiu budou jednat i obě komory českého parlamentu. Ve středu je na programu schůze Senátu. O projednání bodu požádala ODS a přidal se i předseda horní komory Milan Štěch (ČSSD). „Vyvrátíme veškerá lživá obvinění hnutí ANO, veřejnost tak dostane možnost dozvědět se, kdo je skutečným viníkem,“ souhlasil se schůzí ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD.

V provizorních podmínkách se příští pondělí sejde Poslanecká sněmovna. Mimořádnou schůzi dolní komory iniciovalo 62 poslanců v čele s KSČM.

O co se hraje?

Hlavní body sporu jsou dva. ČSSD se snaží zajistit, aby se vytěžené lithium zpracovávalo na území České republiky. Memorandum znamená, že obě strany vyjádřily ochotu lithium v Česku zpracovávat. Podle Richarda Pavlíka, country managera EMH a ředitele Geometu, je to výhodné i pro jeho firmu.

„Těch 1,8 milionu tun vytěžené rudy musí být převezeno do zpracovatelské jednotky. Převážet takové množství na delší vzdálenost by projekt ekonomicky zabilo hned na začátku, závod musí být v nejbliží vzdálenosti dolu. Meziprodukt karbonát lithia pak poputuje k nějakému výrobci baterií. Spolupracujeme s HE3DA, kteří tu začínají stavět fabriku, ale je tu i řada jiných možností,“ vysvětluje Pavlík v rozhovoru pro MF DNES.

Odpůrcům memoranda ale zpracování materiálu na českém území nestačí. Požadují, aby těžbu neprováděla soukromá zahraniční společnost, ale státní podnik.

Proč stát nechce těžit sám?

Ministerstvo průmyslu a obchodu případnou státní účast na těžbě nevyloučilo a tvrdí, že memorandum zanechává prostor pro vstup státu do procesu. Zatím je ale opatrné. Projekt je totiž stále v začátcích a skýtá v sobě rizika.

Stát přesně neví, kolik lithia má. Jeho získávání z rudy je navíc obtížné. O lithium se přitom nezajímá jen Česko, ale i další země, například Austrálie nebo Srbsko. Srbské ložisko proti tomu českému disponuje vyšším obsahem lithia v minerálu.

Rizikem je i další technologický vývoj. Pokud by se na trhu objevil jiný typ baterií, který by lithium nepotřeboval, těžba už by tak výhodná nebyla. To samé by nastalo, pokud by se automobilky rozhodly vsadit místo na elektromobily například na vozy s vodíkovým pohonem.

Jaké má Česko zásoby lithia?

Přesné zásoby lithia zatím jasné nejsou. Podle odhadů jsou v Česku asi tři procenta celosvětových zásob. V cínoveckém ložisku je asi 656 milionů tun rudy. EMH odhaduje, že by z nich dokázala získat 6,99 milionů tun lithia. Při podzemním dobývání ale vytěží jen šest procent z toho.

„Už to je podle diskuse s báňským úřadem na hraně z pohledu životního prostředí. Povrchovým dobýváním bychom mohli získat několikanásobek, ale to by zmizela část Krušných hor, to si nikdo neumí představit,“ dodává Pavlík.

EMH plánuje vytěžit během 21 let 37,8 milionů tun rudy, z čehož by zvládla vyrobit 440 tisíc tun karbonátu lithia.

Kolik by ČR mohla na lithiu vydělat?

Podle Babiše by stát mohl na lithiu získat až dva biliony korun. S tím Pavlík nesouhlasí. Stát by dle studie, kterou si EMH nechala vypracovat od Technické univerzity v Ostravě, mohl získat až 700 miliard korun za 21 let. Důležité by přitom ale bylo, aby se lithium dostalo do výroby baterií, odkud by státu plynuly zisky z daní.

Samotná těžba už podle Pavlíka tak výnosná nebude. „Z předběžné studie proveditelnosti nám vychází celkový možný zisk 540 milionů dolarů, tedy 11,6 miliardy za 21 let, tedy 550 milionů korun ročně. To je ale ještě potřeba očistit o inflaci,“ tvrdí v rozhovoru pro MF DNES. Stát by od firmy při současných poplatcích 10 692 korun za tunu lithia zinkasoval zhruba devět procent z této částky (42 milionů korun ročně).

K čemu se lithium používá?

Lithium je základní surovinou pro výrobu lithiových baterií. Ty jsou populární jako zdroj energie například pro mobilní telefony nebo elektromobily. Uplatnění najde lithium také v jaderné energetice, kde roztavené slouží k odvodu tepla z reaktoru.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek