Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Příští finanční krizi spustí auta nebo studentské půjčky. Problémy přijdou ale určitě, věří experti

Příští finanční krizi spustí auta nebo studentské půjčky. Problémy přijdou ale určitě, věří experti

Ať již budou spouštěčem příští ekonomické a finanční krize americké studentské půjčky nebo leasing na automobily, problémy přijdou v každém případě, věří investoři a ekonomičtí experti Jim Rogers a Marc Faber. Komplikace se nejspíše objeví ve chvíli, kdy se centrální banky budou pokoušet tlumit své programy expanzivní měnové politiky. To totiž může vyvolat zacyklenost. Globální ekonomika v reakci na tyto kroky zpomalí, a banky opět budou nuceny nasadit „starou dobrou medicínu,“ aby hospodářství navrátily prorůstové tendence. Další kolo takového „měnového dopingu však nejspíše skončí vytvořením obří bubliny. 

Experti se nikdy neshodnou. Vždy, když bude jeden tvrdit, že krize již nikdy nepřijde, vteřinu nato se za rohem objeví další s proroctvím ekonomického zvratu na rtech. Stejné je to i nyní. Guvernérka americké centrální banky Janet Yellenová, jedna z nejpovolanějších, nedávno prohlásila, že krizi podobnou té z roku 2008 se již během naší doby již nejspíše nedočkáme. Mnoho dalších odborníků tomu nevěří.

Investor Jim Rogers totiž v červnu na oplátku pro server Business Insider prohlásil, že krach na akciových trzích nás čeká nejpozději příští rok. A u „doktora Zkázy“, Marca Fabera, by téměř vždycky vyhrál ten, kdo si vsadil na predikci medvědího trhu. Vskutku, podle tohoto investora čekají trh během blízké doby masivní výprodeje, aktiva prý poklesnou až o 50 procent ceny. Tak uvidíme.

Oba pánové se nicméně shodují na diagnóze problému. Tím je fakt, že centrální banky během vypořádávání se s globální krizí z roku 2008 neléčily samotnou nemoc, ale pouze podali léky tlumící její projevy. Pacient tak sice vypadá zdravě, nicméně vir v organismu přežil.

K tomu, aby poslal globální ekonomiku znovu na kolena, stačí málo. Roznětkou problémů se může stát cokoliv. Například nafukující se trh studentských půjček v USA či spotřebitelské úvěry na automobily. Podle serveru Financial Times je nyní trh studentských půjček za velkou louží větší, než objem kreditních karet a leasingů na auta dohromady. Podle listu dosahují půjčky budoucích absolventů 1,4 bilionu dolarů. Varovně vztyčený prst se však skrývá v informaci, že ze 44 milionů půjček je osm milionů, tedy přibližně plných dvacet procent, nesplácených, tvrdí Financial Times.

Další experti poukazují na problémy na leasingovém trhu. Ten totiž jakoby z oka vypadl situaci, v níž se před deseti lety v USA nacházely hypotéky. Praxe je taková, že půjčku na automobil nyní dostane téměř každý, kdo o ni zažádá. Avšak pokud dlužníci přestanou masově splácet, finanční instituce, u kterých jsou tyto úvěry vázané, se mohou dostat do problémů, expozice se pak, podobně jako před dekádou, může přelít do celého finančního sektoru a způsobit jeho kolaps.

Hlavní úskalí, které ekonomové v blízké budoucnosti vidí, je však za dveřmi. Centrální banky se totiž dostaly do fáze, kdy začínají krotit svou expanzivní měnovou politiku – odhodlávají se zvyšovat své úrokové sazby a přestávají tisknout kvanta nových peněz. Pokud se však v reakci na tyto kroky opět objeví zpomalení jejich ekonomik, nebudou mít banky morální problém uvést tato opatření opět v platnost.

„Když se naučily, jak tato opatření používat, nebudou váhat aby je opět uvedly do praxe,“ myslí si Iain Begg z Londýnské školy ekonomie (LSE). „S nastavením úrokových sazeb na úroveň, kterou dlouhodobě považujeme za nenormální, ale nemáme mnoho zkušeností. Může to být otrávený pohár,“ myslí si.

S těmito riziky souhlasí i Fran Boaitová, ředitelka think tanku Positive Money. „Centrální banky si svou munici vystřílely. Vše, co by v případě zhoršení stavu ekonomiky mohly dělat by bylo jen více kvantitativního uvolňování. My ale potřebujeme nějakou alternativu, protože je jasné, že tato opatření již nefungují,“ tvrdí ředitelka.

Kdy krize přijde a zda jsou na nic centrální banky dobře připraveny lze jen těžko odhadovat. Nicméně slova Kena Rogoff, bývalého hlavního ekonoma Mezinárodního měnového fondu se nyní jeví jako prorocká. „Je to vždycky tak. Po hluboké finanční krizi státy přijímají radikální opatření – když pro nic jiného, tak aby zabránily krizím novým. Jenže postupem času, a i díky těmto opatřením, dochází k ekonomickému boomu, a lekce, kterou národy dostaly během měsíců a let krize, jsou rázem zapomenuty,“ myslí si Rogoff.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek