Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Slavný ekonom předpověděl krizi, teď varuje znovu: Svět vykročil k ekonomické pohromě

Slavný ekonom předpověděl krizi, teď varuje znovu: Svět vykročil k ekonomické pohromě

Slavný investor a ekonomický guru Jim Rogers tvrdí, že se na svět žene nejhorší ekonomická pohroma za poslední desítky let. Její původ je prý zatím nejasný, dopad však bude drtivý. Stephen Jen, bývalý ekonom Mezinárodního měnového fondu a analytik, který předpověděl asijskou finanční krizi v roce 1997, nyní přichází s možným scénářem právě takové pohromy. Popsal fenomén, který jako varovný prst hrozí, že pokud podlehneme uspokojení ze zotavující se ekonomiky, dostaneme se rovnou na dálnici do ekonomického pekla.

Stephen Jen může předpovědět další krizi. Nedávno tento majitel hedgeového fondu poukázal na problém, který dokáže vehnat světovou ekonomiku na pořádně vysoký útes.

Jen si uvědomil, že nastupující ekonomiky světa – například Rusko, Čína či Indie – se čím dál větší měrou podílejí na světovém bohatství na úkor rozvinutých ekonomik. Disproporci pak nalezl v tom, že navzdory stále dravějšímu růstu nemají tyto státy místní příležitosti pro investice bez přílišného rizika, do kterých by své bohatství vkládaly. A to je problém.

Vzhledem k tomu, že jejich vlastní dluhopisy jsou investory vnímány jako rizikové, jsou tyto země nuceny investovat přebytečný kapitál například do bezrizikových dluhopisů, za které jsou považovány buď americké cenné papíry nebo německé a britské státní dluhopisy. Druhou možností pak je, že se ve svých investicích mohou obrátit k rizikovějším aktivům. Obě cesty mají svá úskalí.

Příliš vysoké sázky na riziko by se nemusely vyplatit, platilo to za starověkého Říma, platí to i nyní. „Díky neúměrné podpoře centrálních bank a vlád se během poslední krize nepodařilo odstranit z ekonomik nerovnováhy, které většinou během krize zmizí. Ozdravný proces nebyl dotažen do konce. Koledujeme si proto o další, mnohem hlubší krizi,“ říká pro server INFO.CZ Jiří Cihlář, analytik společnosti Next Finance. „Je otázkou času, kdy dorazí,“ dodává.

Z Jenem popsaného problému navíc vyplývá, že nastupující ekonomiky mají problém vytvořit funkční trh se státními dluhopisy, do kterých by investoři chtěli vkládat své peníze. „Například Čína by měla bezpochyby vytvořit mnohem likvidnější a otevřenější dluhopisový trh,“ myslí si Alicia Garcia Herrero, hlavní ekonomka pro asijsko-pacifickou oblast společnosti Nitixis. „Pokud by se tak skutečně stalo, pomohlo by to mezinárodně rozšířit tamní měnu jüan a vytvořit alternativu k americkým dluhopisům,“ dodává odbornice s tím, že bez dostatečně velkého a likvidního trhu se státními dluhopisy se žádná měna nemůže stát měnou skutečně mezinárodní.

Podle jiných ekonomů je však vytvoření takového dluhopisového trhu jen otázkou času a první krůčky jsou již vidět. Například Evropská centrální banka v úterý oznámila, že ve svých rezervách snížila část amerických dluhopisů a nahradila je těmi čínskými. Z pohledu celkového dluhu, který instituce drží, se však jednalo pouze o minimální objemy. 

Zahraničních vlastníků čínského státního dluhu jsou tak jen necelá čtyři procenta, naopak u amerického dluhu v objemu 14,4 bilionu dolarů je podíl zahraničních vlád a investorů přibližně 44procentní. Závazky USA drží největší měrou Japonsko (1,1 bilionu dolarů) následované Čínou (1,06 bilionu dolarů), Irskem (308 miliard dolarů) a Brazílií a Kajmanskými ostrovy (shodně 258 miliard dolarů).

Přestože se tak jedná o vcelku nenápadné fenomény, podle ekonomického guru Jima Rogerse budou příští spouštěče krize právě nenápadné. Podle Rogerse bude spouštěč krize velmi nenápadný. „Naposledy to byl Island, a mnoho lidí přitom netušilo, kde Island vůbec leží či že má vůbec nějaký finanční sektor. Myslím, že spouštěčem další krize bude opět nějaká nenápadná záminka, která roztočí smrticí finanční spirálu,“ říká Rogers. 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek