Špidla se vrací, chce zastavit odliv peněz z firem

Špidla se vrací, chce zastavit odliv peněz z firem

Někteří zahraniční vlastníci vysávají své firmy v Česku. Odliv peněz je mnohem vyšší, než je v EU obvyklé, a ČSSD v čele s bývalým eurokomisařem Špidlou tomu chtějí učinit přítrž.

Sociální demokracie úpěnlivě hledá způsob, jak zastavit strmý propad volebních preferencí. Bohuslav Sobotka se snaží lákat městské liberální voliče, což se mu zjevně nedaří, zatímco zbytek strany se vrací k osvědčeným socialistickým receptům. Doplatit na něj mohou firmy a zejména zahraniční vlastníci. Bývalý eurokomisař a současný šéf premiérových poradců Vladimír Špidla přišel s nápadem zastavit odliv peněz z firem sídlících v Česku směrem k jejich zahraničním vlastníkům.

Odliv výnosů firem z ČR je nejméně dvakrát vyšší, než by odpovídalo ekonomickým podmínkám v Česku a EU. Nejvýraznější je to v energetice a vodárenství, kde je neúměrně vyšší odliv výnosů než investic. Vyplývá to z vládní analýzy, kterou má k dispozici ČTK. Podle ní odliv výnosů z ČR a ze zemí střední a východní Evropy od roku 2005 převyšuje příliv nových zahraničních investic a reinvestic, což může být pro vývoj ekonomiky rizikové.

Výrazný odliv výnosů je rovněž ve finančním sektoru, ale tam je i velký objem zpětně investovaného zisku. Obdobné je to v automobilovém průmyslu. „Velký nepřiměřený odvod zisků se netýká všech oborů. Například u automobilového průmyslu je rovnováha mezi reinvesticemi a ziskem poměrně rozumná. To ukazuje, že ty firmy to tady myslí vážně. Ale ty firmy, které mají síťový charakter, zejména je to energetika a vodárenství, tak se ukazuje, že náš regulační systém nefunguje docela dobře a je třeba se nad tím zamyslet,“ řekl Špidla. Upozornil, že odliv kapitálů z ČR je větší než součet investic a peněz z kohezních fondů EU. „Problém není, že je odliv, ale že je čtyřikrát větší než je obvyklé,“ dodal.

V mezinárodním srovnání má podle studie Česko třetí nejvyšší deficit výnosů v poměru k HDP, a to 7,7 procenta. Větší deficit podle údajů z roku 2015 mají jen Irsko a Lucembursko, které se ovšem vyznačují specifickou strukturou ekonomiky s velkým podílem finančních institucí a nízkými daněmi, díky kterým si je za sídlo volí nadnárodní firmy. Přebytek naopak mají země jako Německo, Finsko nebo Francie.

Podle studie je proto potřebné vytvořit nový udržitelný model ekonomiky, který by nebyl závislý jen na přílivu zahraničních investic. Mezi navrhovaná opatření patří efektivnější regulace některých odvětví, zvýšení mezd v podnicích s neúměrnými výnosy ve vztahu k investicím, omezení účetní a daňové optimalizace nebo harmonizace daňového základu na úrovni EU. Studie zmiňuje i zavedení sektorových daní.

Dalším opatřením je vytvoření jednotné technologické výzkumné instituce schopné poskytovat spolupráci s podnikovou sférou. V úvahu přichází i vznik vzdělávací instituce ve spolupráci s firmami nebo posílení schopností finančního systému poskytovat peníze malým a středním firmám. Analýza dále ukázala, že prakticky celý růst ekonomiky od roku 2005 je dán expanzí zahraničního sektoru. „Objem ekonomiky v domácím vlastnictví v reálných hodnotách od roku 1995 nezaznamenal prakticky žádný růst. Ve stejném období vzrostl objem aktiv v zahraničním vlastnictví sedmkrát,“ uvádí analýza.