Uhlí je zpátky. Brusel pochopil, že se bez něj neobejde

Uhlí je zpátky. Brusel pochopil, že se bez něj neobejde

Solární a větrné elektrárny pravděpodobně ztratí důležitou výhodu, kterou měly několik let vůči elektrárnám uhelným. Vyplývá to z návrhu takzvaného „zimního balíčku“, tedy energetické reformy, kterou ve středu představila Evropská komise. Eurokomisař pro energetiku Maroš Šefčovič reformu představil jako plán, který pomůže Evropské unii získat světové prvenství v obnovitelných zdrojích. Ovšem opět se ukázalo, že představení podobných návrhů je v Bruselu spíše marketingovou prezentací. 

Důležité sdělení, samozřejmě náležitě schované hluboko uvnitř návrhu, se totiž týká uhlí. A pro majitele uhelných elektráren jde o vesměs dobrou zprávu. Komise chce z trhu odstranit přednost, kterou při přístupu k energetické síti získávají obnovitelné zdroje. V praxi tato výhoda znamená, že energii ze solárních či větrných elektráren prodáte vždy a za velmi výhodnou a náležitě dotovanou cenu. To vedlo mimo jiné k tomu, že ve chvíli, kdy v síti bylo značné množství energie z obnovitelných zdrojů, tradiční uhelné elektrárny bojovaly o přežití.

Tato praxe došla tak daleko, že některé energetické společnosti v určitých měsících musely prodávat elektřinu za „negativní“ cenu. To znamená, že klientovi zaplatily za to, že si elektřinu od nich odebral. „Je to důležitý krok k narovnání celého trhu a k začlenění obnovitelných zdrojů do opravdového trhu,“ řekl agentuře Reuters Gunnar Gröbler ze skupiny Vattenfall. Mimochodem právě od Vattenfallu koupila elektrárny a doly v Německu česká skupina EPH Daniela Křetínského. Navrhovaná reforma by měla jeho investici pomoci.

Zpravodajský portál INFO.CZ oslovil některé energetiky, kteří upozornili na paradoxní situaci, jež by mohla vzniknout. Aby obnovitelné zdroje dosáhly podle nových pravidel na dotaci, mohou koupit energii od uhelných zdrojů a následně ji prodat jako vlastní a získat dotovanou cenu. Zda tomu tak skutečně bude, zatím lze jen těžko odhadnout. Vyjednávání mohou trvat velmi dlouho a z prvních reakcí ekologických aktivistů je patrné, že se budou úpěnlivě snažit o odmítnutí nové legislativy. „Tyto zákony jsou napsány pro firmy, které znečišťují vzduch, nikoliv pro občany,“ postěžovala si poradkyně Greenpeace pro energetiku Tara Connollyová.

Evropská komise zároveň umožnila pokračování dotací pro takzvané kapacitní zdroje, tedy pro „záložní“ elektrárny, které se spouští jen v případě, že je nedostatek elektřiny. Majitelé těchto zařízení dostávají od státu dotace i v případě, že do sítě nedodávají elektřinu. Tato praxe bude nadále možná beze změn až do roku 2026. Po uplynutí této lhůty musí existující uhelné elektrárny splnit poměrně přísný emisní limit 550 gramů CO2 na kilowatthodinu. To je rovněž limit, který budou muset splnit všechny nové elektrárny, jejichž majitelé by chtěli získat stejné dotace. Každopádně toto opatření znamená, že zhruba 95 procent evropských uhelných elektráren bude moci v Evropě fungovat dalších deset let.