Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Vláda hází firmám klacky pod nohy.“ Rozhovor s Vladimírem Dlouhým

„Vláda hází firmám klacky pod nohy.“ Rozhovor s Vladimírem Dlouhým

Česká národní banka drží na uzdě korunu už čtyři roky. Pomáhá tím výkonu české ekonomiky, která v uplynulém roce rostla téměř tříprocentním tempem. Firmy cítí, že hospodářství šlape, mají dost zakázek i optimismu do budoucna. „Podmínky pro podnikání se ale zhoršují. Vláda se navíc už teď – před volbami – snaží působit na své voliče,“ je přesvědčen šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Jsou podniky spokojené s právě skončeným rokem?

Vnímají rok 2016 dobře. I když se to nedá srovnávat s rokem 2015, protože to byl jednorázový rok s nadprůměrným růstem. Podnikatelé cítí, že ekonomika šlape, mají zakázky, optimistická očekávání, ale v oblasti administrativy, regulace, přehlednosti zákonů to vidí velmi problematicky.

Se značným znepokojením konstatujeme, že vláda, především ta sociálnědemokratická část, chystá opatření, která podmínky pro podnikatele vysloveně zhoršují. A některá už dokonce prosadila. Vláda podnikům hází klacky pod nohy.

Říkáte sociálnědemokratická část vlády. ANO a lidovci na to vliv nemají?

Ministr Babiš se asi před týdnem vyhranil proti tomu, že ČSSD otáčí ekonomickou politiku hodně proti zájmu podnikatelů. Zřejmě je v tom tedy ve vládě nějaký nesoulad. ČSSD vždy měla v hledáčku spíše zájmy zaměstnanců. Čili je logické, že před volbami se snaží působit na svůj elektorát.

"Když přijdete za Frantou do hospody na vesnici a řeknete mu, že se máme dobře, protože máme nízký dluh, akorát vám poví, že toho se nenají a že v peněžence má pořád stejně a chtěl by si života užívat víc."

Ať je to zvyšováním minimální mzdy, ať je to přitvrzováním ochrany zaměstnanců. Anebo například připouštěním tlaku na růst mezd. ANO se snaží od toho trochu distancovat, alespoň co vím, jaký chystají předvolební program. Do jaké míry i ANO podlehne předvolebnímu napětí, uvidíme.

Z dílny ministra Babiše, a tedy ANO, je zákon o EET, který většina drobných podnikatelů nevítá a vy jste se o něm také nevyjadřoval s nadšením. Nebo se váš postoj změnil?

Obecně to podporujeme, ale nelíbí se nám atmosféra okolo. Komora má 15 tisíc členů, kteří by mě možná i odvolali, kdybych se neozval. Ministerstvo nebylo ochotno přijmout jakoukoli kritiku. Vadily nám způsoby provedení, náhlé výjimky a změny.

Zlobila mě nevyjasněnost souvisejících věcí, třeba se sdílenou ekonomikou, příkladem je Airbnb a další. Ale EET teď máme, ono si to nějak sedne. Neviděl jsem, že by všechny hospody krachovaly. Drobný živnostník je dostatečně chytrý, aby věděl, že se prostě bude potýkat s další administrativou.

Když odhlédneme od jednotlivců, jaké bylo prostředí, v němž podnikají?

Makroekonomický pohled je dobrý: růst se možná přiblíží ke třem procentům, máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě, což ale vyvolává napětí na trhu práce. Zásadní je nízký dluh, i když se o tom nemluví a lidé to nepovažují za nic pozitivního. Ovšem pouze do okamžiku, kdy na tom je nějaká země jako Řecko.

Budeme mít zřejmě přebytkový rozpočet, máme pod kontrolou finančně-obchodní vztahy se zahraničím. Samozřejmě Franta, když za ním přijdete do hospody na vesnici a řeknete mu, že se máme dobře, protože máme nízký dluh, vám akorát poví, že toho se nenají a že v peněžence má pořád stejně a chtěl by si života užívat víc.

Vztahy se zahraničím máme pod kontrolou, ale český vývoz směřuje téměř z 85 procent do EU. To může být stále větším rizikem.

Pod makroekonomickým pohledem jsou vždy různá rizika. Máme nejnižší nezaměstnanost, ale podnikatelé si stěžují na nedostatek lidí. Jsme závislí nejen na EU, ale dokonce na jedné zemi – ze třiceti procent na Německu. Nedej bože, aby tamní ekonomika výrazně zpomalila. Rizik je ale více včetně těch předvolebních klacků pod nohy.

Evropská komise odhaduje růst české ekonomiky v roce 2016 na 2,2 procenta, ministerstvo financí asi na 2,6 procenta. Jak to vidíte vy?

Finance měly nejpesimističtější odhad, aby se mohlo říkat, že se dobře vybírají daně. Protože růst je vyšší, tak se vybere víc. My jsme byli nejoptimističtější, říkali jsme tři procenta. Ta to nebudou, ale bude to těsně pod tři.

Je to už vrchol cyklu, po němž následuje pád?

Není. Samozřejmě jsme ekonomika procházející cyklem, na cenách nemovitostí vidíme kulminaci hlavně ve velkých městech. Ale nemyslím si, že to musí být vrchol cyklu z hlediska celkového HDP. Jde o to, abychom i v rámci cyklu šli po rostoucí trajektorii.

"Lidé jsou často na hraně, ale spotřební koš je úplně jinde. Počítač, mobil, dovolená u moře, i když třeba jen jednou za dva roky a levná, nějaké oblečení. Máme se mnohem líp."

Aby průměrné růsty za několik let – bez ohledu na to, že občas budou vyšší a občas nižší – byly v průměru vyšší než růst Německa, Skandinávie či Beneluxu. To se sice děje, ale netransformuje se to tolik do růstu reálných mezd. HDP roste rychleji než například v Německu, ale lidé obzvlášť v posledních letech mají pocit, že mají v peněžence pořád zhruba stejně. Hrozně zapomínají, že mají mnohem víc, než měli na konci komunismu v 1989.

Budou argumentovat, že náklady na život a výdaje jsou také úplně jinde.

Bezesporu. Vím, že lidé jsou často na hraně, nemají úspory. Ale spotřební koš je úplně jinde. Počítač, mobil, dovolená u moře, i když třeba jen jednou za dva roky a levná, nějaké oblečení. Máme se mnohem líp. Přál bych si dvě věci: ekonomické přibližování k západním zemím Evropy, a aby s tím šel rychleji růst reálných mezd. Abychom uzavírali mezeru nejenom v ekonomice, ale i v životní úrovni a kupní síle.

Rostla by ekonomika takhle dobře, kdyby ČNB nedržela korunu?

Ne, protože jsme hodně taženi exportem. Kurzový závazek měl hodně proexportní efekt, ekonomiku hodně nastartoval. Širší souvislosti jsou složitější. Týkají se měnové politiky centrální banky, a nejen české, v období, kdy je téměř deflace. Většina centrálních bank kromě Fedu provádí inflační cílování. Určí si inflaci, o které si myslí, že je zdravá pro ekonomiku, nezaměstnanost a růst, a snaží se na ni aplikovat měnovou politiku.

Kdo je Vladimír Dlouhý
Absolvent VŠE v Praze Vladimír Dlouhý (64) získal postgraduál na UK, studoval také na Katolické univerzitě v belgické Lovani. Byl členem KSČ (vystoupil z ní v roce 1989), místopředsedou ODA a po revoluci ministrem hospodářství ČSFR. V letech 1992 až 1997 byl ministrem průmyslu a obchodu. Po odchodu z politiky se věnoval poradenské a pedagogické činnosti, pracuje pro Goldman Sachs a od roku 2014 je prezidentem Hospodářské komory ČR.

Když jsou základní úrokové sazby na nule, nemůže si ale malá centrální banka malé ČR dovolit kvantitativní uvolňování typu ECB anebo Fed. Tak jaký měla jiný nástroj než kurz? V logice inflačního cílování to bylo správně, v logice krátkodobého stimulu pro ekonomiku, což jsme v roce 2013 po recesi potřebovali, to bylo také správné.

Bez zásahu to tedy nešlo?

Je pravda, že podle některých hlasů to ekonomiku trošku rozmazlilo. Nebyl tlak, aby firmy ještě tvrději restrukturalizovaly své výroby, tvrději propouštěly a osekávaly náklady a současně zvyšovaly produktivitu a konkurenceschopnost. Ale představte si, co by pak dělaly třeba odbory. Vždy jsem politiku ČNB bránil a budu ji bránit i teď. Je otázka, jak zvládne exit. Aby kurz jednorázově neskočil třeba na 25,50, to by byl šok. I když myslím, že drtivá většina exportérů, kteří se nezajistili předtím, než intervence přišly, už nějaká opatření přijala. A jestli ne, jejich chyba.

Vše o intervencích ČNB si přečtete na E15.cz.

Šéf Hospodářské komory Vladimír DlouhýŠéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhýautor: Anna Vacková, E15

Ekonomiku teď táhnou spotřebitelé víc než investice. Předloni byl extrémní investiční rok, velké peníze přitekly z evropských fondů, růst roku 2016 tedy není zdravý?

Příjmy z EU vyschly, nicméně počkejme, jak bude vypadat celý rok. I investiční aktivita má cykly během roku. Ale jinak jsou investice důležité, hlavně tam, kde je ekonomika dlouhodobě potřebuje: do aplikace vědy a výzkumu. Když to řeknu lidově, abychom v reálu výrobky prodávali dráž, protože jejich reálná hodnota se zvýší tím, že bude vyšší reálná přidaná hodnota.

Existuje vůbec cesta, aby se ČR nebrala jako montovna?

Nemám rád slovo montovna. Zaplaťbůh tu máme fabriku jako Hyundai, Korejci tu stavějí Nexen. Jde o to, aby se investovalo i do lidí, učňů, do výzkumu a vývoje, abychom tu měli aplikace vědeckých poznatků. Jsem rád, že vláda sebrala odvahu a podepsala dohodu s GE o dlouhodobém projektu výroby letadel, i když tam třeba byla nějaká finanční pobídka a může to být s nějakým otazníkem.

Tohle už nebude jen součástka, co se tu bude montovat, v Česku bude i velká část výzkumu a aplikace vědeckovýzkumných poznatků. Takové investice potřebujeme. Pak budeme mnohem méně montovnou a i lidé budou muset být vzdělanější, kvalita ekonomiky půjde nahoru, reálná produktivita a konkurenceschopnost porostou a pak porostou i ty mzdy.

Celý rozhovor si přečtete na webu E15.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek