Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zlaté časy zbrojařů? Plány na společnou evropskou obranu jim můžou výrazně zvýšit zisky

Časy se mění. Plány na společnou obranu a vyzbrojení leží v Bruselu už pořádně dlouho, realizovat se je ale nepodařilo hlavně kvůli pochybnostem členských zemí. Až zhoršené vztahy s Moskvou, neustálá hrozba teroristických útoků a obavy, že Trumpovy Spojené státy nechají Evropu na holičkách, přiměly Evropskou komisi, aby je oživila. Zvýšené výdaje na obranu, které Brusel navrhl, nahrávají zbrojařským firmám, které v době bezpečnostní nejistoty zaznamenávají zvýšený zájem o své výrobky.

Pro zbrojaře jsou světové vlády v podstatě jediným zákazníkem. Pokud mají možnost, nakupují armády jednotlivých států většinou u domácích firem. V posledních letech se ale stále častěji poohlížejí i v zahraničí. Českým zbrojařům rostou tržby už čtvrtý rok v řadě a jsou rekordní. Devadesát procent z toho představují vývozy. I němečtí zbrojaři hlásí rekordní tržby, pomohl jim nejen export do zahraničí, ale i nákupy německé armády.

Přestože celosvětově prodej zbraní podle Stockholmského institutu pro výzkum mezinárodního míru klesá, západoevropským zbrojařům v roce 2015 (ze kdy jsou poslední dostupná data) prodeje rostly a předpokládá se, že trend se udržel i loni. Šesti největším francouzským výrobcům zbraní stouply už předloni prodeje o 13 procent. Francie se navíc nespokojila s nabídkou od domácích dodavatelů a ve velkém nakupovala i v Izraeli.

I tam se teď zbrojařům daří. Tržby tamních výrobců přitom dlouhá léta spíše stagnovaly a většina evropských zemí si držela od Izraele diplomatický odstup. Francie ale předloni u tamních firem utratila stovky milionů dolarů a země se dostala v prodeji zbraní na 7. místo na světě.

Co představila Evropská komise?

Krátce před vánočními svátky Evropská komise přišla s návrhem, aby se víc investovalo do obranných technologií a aby členské země nakupovaly vojenské vybavení společně. Pomoct s nákupem například vrtulníků nebo dronů má nový investiční fond pro obranu. Ročně by si z něj země mohly dohromady půjčit až pět miliard eur (135 miliard korun).

Brusel navíc slíbil, že v letošním roce ze svých zdrojů uvolní na obranu 25 milionů eur (676 milionů korun), které postupně navýší až na celkových 90 milionů eur (2,4 miliardy korun). Po roce 2020 má k tomu vzniknout zvláštní výzkumný program, na který každý rok půjde přibližně půl miliardy eur (13,5 miliard korun). EU se tak stane čtvrtým největším investorem do obrany v Evropě po Spojeném království, Francii a Německu.

Celý obranný plán musí ještě schválit Evropský parlament a členské země. Pokud se tak stane, zbrojaři můžou počítat s dalšími zisky. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek