Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Američané si všímají selhání Facebooku v Česku. Lidem chodí výhrůžky smrtí

Na facebooku v Česku se rozmohl problém s výhružnými vzkazy. Případů hrozeb smrtí si všímá i americký server Vice News. Ten upozornil na případy analytika Romana Mácy, právničky Kláry Kalibové a publicisty Jana Čulíka. INFO.CZ hovořilo s dvěma dalšími poškozenými včetně europoslance Tomáše Zdechovského, jehož případ je nejzávažnější. Facebook na hrozby navíc nedokáže včas reagovat a jeho strategie je laxnější než v jiných zemích.

Když v roce 2015 psal cestopis z válkou zmítané východní Ukrajiny, ani netušil, že by jím mohl odstartovat novou životní etapu. Etapu, v níž se bude potýkat s útoky internetových trollů a denně dostávat vyhrůžky smrtí.

Analytik think tanku Evropské hodnoty Roman Máca přitom jen popsal, co na místě viděl. „Byl jsem tam jako soukromá osoba. Nehodnotil jsem, kdo za tamní stav může,“ vzpomíná na zdánlivě nevinný text Máca.

Reakce byly extrémní. Čtenáři ho začali obviňovat, že je placený propagandista a lhář. Že nic z toho, co píše, se na východě Ukrajiny neděje. O trolly se začal zajímat více. Odhaloval, co za jejich aktivitou stojí. Tím je popudil ještě víc.

„Za 14 dní jsem dostal tři tisíce vyhrůžek smrtí. Psali mi, že mě oběsí, až se Okamura dostane k moci. Chodily i názorné fotky.“
Tomáš Zdechovský, europoslanec

„Když píšete a jste aktivní, najdou si vás. Když se o mně dnes napíše na Parlamentních listech, nemusím je číst, abych o tom věděl. Píší, že mi uřežou hlavu, pověsí nebo vyhrožují kulkou do hlavy. Mezi mírnější zprávy patří nadávky nebo hrozby doživotím v gulagu,“ komentuje pro INFO.CZ.

Půjdeš do koncentráku

S jeho slovy souhlasí i softwarový vývojář David Hruška. Také on získal zkušenost, že stačí, aby člověk dal veřejně najevo názor, který odporuje určitému vidění světa. Podle něj je pak téměř nemožné oponenty přesvědčit, že to nemusí být pravda.

„Ztratilo se kritické myšlení,“ domnívá se v rozhovoru s INFO.CZ. Hruška se kromě své práce věnuje také aktivismu. Podílel se na organizaci jarních protestních akcí Proč? Proto! proti šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi a prezidentu Miloši Zemanovi. Jako správce vede facebookovou skupinu Lumpenkavárna a často diskutuje s příznivci hnutí ANO.

„Ve čtvrtek jsem mluvil s člověkem, který si na facebooku říká Jana Kohoutová. Napsala mi, že si na mě pan Babiš došlápne, že už o mně ví Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ten už nyní neexistuje, pozn. redakce). Babiš ale na svém profilu nepříjemné názory neblokuje, Tomio Okamura ano,“ připomíná Hruška předsedu hnutí Svoboda a přímá demokracie a dodává, že podobně jako Okamura se chovají i správci stránek blízkých KSČM. „Když jsem začínal v Lumpenkavárně, napsal jsem poslanci Zdeňku Ondráčkovi. Dodnes nemám odpověď, zablokoval si mě.“

Hruškovi hrozili, že ho nahlásí zaměstnavateli, jelikož diskutoval v pracovní době. Také on se setkal s hrozbami smrtí a násilí. Část trollů mu vyhrožovala opakováním akce Norbert. V jejím rámci StB za komunistického režimu sestavovala seznamy tisíců spoluobčanů, pro které byly připraveny koncentrační tábory.

Publicistu chtěli vykastrovat

INFO.CZ se problému nenávisti na internetu věnovalo už v březnu. Tehdy přineslo příběh muže, který vypovídal pod příslibem anonymity. Říkal si Tomáš. Zaměřila se na něj rasistická stránka, která nabádala členy, aby mu psali nenávistné vzkazy. V nich mu přáli smrt, hrozili koncentračním táborem, nebo ho posílali do plynu.

 

„Teď už o tom dokážu normálně mluvit, ale když to tehdy začalo, tak jsem se bál třeba týden vůbec vyjít z domu. Někdo za mnou jen zakašlal a hrozně jsem se lekl. Doteď mám problémy se žaludkem, protože i když se snažím si to už moc nepřipouštět, tak tělo vnímá, že je v neustálém stresu a strachu a čeká, odkud by mohl přijít útok,“ popisoval.

Ředitelka organizace In Iustitia Klára Kalibová, která se zabývá pomocí obětem násilí z nenávisti, tehdy skrze INFO.CZ apelovala, aby si lidé podobné příběhy nenechávali pro sebe a vyhledaly pomoc. Nyní ona sama pro Vice News přiznala, že je také terčem nenávistných útoků.

Trollové jí vyhrožovali znásilněním, smrtí nebo podpálením domu. To vše kvůli jejím aktivitám. Sama dokáže poznat, kdy jsou vyhrůžky jen plané, a kdy mají reálný podtext. „Cítila jsem se v nebezpečí. Jedna z výhružných zpráv přišla od násilnického útočníka, který byl tou dobou na svobodě na kauci,“ vypráví.

Publicista Jan Čulík si pozornost nepřátel vysloužil kritikou krajně pravicového webu, který vyzýval NATO, aby střílelo do migrantů, kteří skrze Středozemní moře pluli do Evropy. Největší problémy si ale způsobil, když si pro svoji stránku zaplatil reklamu, která jej dostala i mimo názorovou bublinu.

„Já a kolegové jsme dostávali vlnu hrozeb smrtí včetně děsivých detailů o tom, jak budeme viset za varlata a vykastrují nás,“ popsal Vice News s tím, že podobně může dopadnout každý, kdo se odchýlí od názoru, který na facebooku převládá. „Ten je, že Romové jsou havěť, muslimové teroristé a islám by se měl zakázat.“

Volby nic nezměnily

Jeho slova potvrzují i výsledky voleb. V nich výrazně uspělo již zmíněné krajně pravicové Okamurovo hnutí SPD. Jeho tajemník Jaroslav Staník pod vlivem alkoholu vykřikoval, že Židé patří do plynu, Okamura sám pak několikrát vyzýval k protiústavnímu zákazu islámu a k deportacím muslimů z Česka.

„Podal jsem trestní oznámení, ale vzápětí ho zase stáhnul. Pokud člověk píše zprávu z veřejného místa, policie dohledá IP adresu, ale už ne konkrétní osobu.“
David Hruška, softwarový vývojář, aktivista

Právě sympatie k SPD je jakýmsi společným jmenovatelem jedné části útočníků. Další výraznou skupinou, která se s ostatními ale může překrývat, jsou prokremelští trollové, kteří se bijí za ruské zájmy. Útočníci sympatizují i s komunisty a část se jich najde i mezi voliči hnutí ANO. Máca navíc dodává, že se mezi trolly najdou také starší lidé, kteří propadli frustraci.

Když s nenávistnou rétorikou uspěl loni v amerických prezidentských volbách Donald Trump, dodal mnoha neonacistům a radikálům odvahu. Počet útoků a hrozeb stoupl. Lidé oslovení INFO.CZ se shodují, že v Česku se toto nestalo.

Vyhrůžky se přenášejí i do reality

To ale neznamená, že by byl český problém menší. Ukazuje to případ europoslance za KDU-ČSL Tomáše Zdechovského. Ten si své vytrpěl již před volbami. V rámci kampaně ho Okamura označil za vlastizrádce, jelikož podle něj spolu s dalšími hlasoval pro uvalení sankcí na Česko za nepřijímání migrantů. Taková interpretace přitom není pravda.

Evropský parlament hlasoval o tom, jestli se Evropská komise má začít oficiálně ptát, proč Česká republika kvóty odmítá. Zdechovský a další čeští europoslanci byli proti. Okamura ale tvrdil opak a jeho voliči mu uvěřili.

„Za 14 dní jsem dostal tři tisíce vyhrůžek smrtí. Psali mi, že mě oběsí, až se Okamura dostane k moci. Chodily i názorné fotky,“ vypráví pro INFO.CZ děsivý zážitek Zdechovský.

Zatímco ostatní popisují, že se terorizování omezuje jen na virtuální svět, Zdechovský má jinou zkušenost. „Když jsem jednou šel do obchodu, zastavil mě jeden muž a začal mi vyhrožovat,“ praví.

 

S nenávistnými vzkazy má zkušenost už z minulosti. Krátce po zvolení v roce 2014 vyhrožoval útočník jemu i jeho manželce. Tehdy zasáhla policie a pachatele zadržela.

Facebook reaguje pomaleji než jinde

Facebook nové výzvy sice řeší, stále ale nenašel spolehlivý recept ani na šíření falešných zpráv, ani na vyhrožování. V Česku navíc trvá velice dlouho i mazání nenávistných příspěvků. Společnost je odstraní průměrně za tři dny. V Německu, kde by firma musela zaplatit přes 1,5 miliardy korun, kdyby nezasáhla do 24 hodin, je Facebook mnohem agresivnější.

Sociální síť se přitom v dohodě s Evropskou komisí zavázala k dodržování 24hodinového limitu. Nyní chtějí europoslanci ochranu před nenávistí ještě zlepšit. „Budeme iniciovat změny, které povedou ke zlepšení. Komisařka Jourová se společnostmi jedná. Facebook i Twitter už nyní zkrátili dobu prověřování,“ naznačuje Zdechovský, jakým směrem by se mohl vývoj ubírat.

Podle Andrewa Strohleina z neziskové organizace Human Rights Watch, který se také stal terčem útoků, brzdí rychlejší postup Facebooku jazyková bariéra. Čeština není mainstreamovým jazykem a firma ji upozaďuje. Český trh navíc není tak velký. Facebook má asi 5 milionů českých uživatelů.

Zlepšení v příštím roce

Případy vyhrožování ale neřeší jen provozovatelé sociálních sítí. Jak ukazuje Zdechovského případ, koná i policie. Také ona se ale musí potýkat s řadou problémů. Na jednu stranu internet usnadnil dokazování podobných věcí, jelikož si poškození mohou lehce udělat databázi vzkazů. Stále je ale složité útočníky dohledat.

„Podal jsem trestní oznámení, ale vzápětí ho zase stáhnul. Pokud člověk píše zprávu z veřejného místa, policie dohledá IP adresu, ale už ne konkrétní osobu,“ přibližuje technologické problémy Hruška. Kalibová naznačuje, že by k účinnějšímu potírání internetové kriminality pomohla lepší spolupráce Facebooku a policie.

Situaci se ale přeci jen postupně daří napravovat. Když se v roce 2015 v reakci na uprchlickou krizi fenomén nenávistných zpráv rozmohl, prakticky se proti němu nebojovalo. Zdechovský se domnívá, že od té doby sociální sítě ušly dlouhou cestu a vše nyní funguje lépe než před dvěma lety. „A v příštím roce bychom měli zaznamenat ještě větší zlepšení,“ dodává optimisticky.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek