Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Avataři jsou tady: Češi jako první vynalezli systém virtuální reality, která nám změní život

Avataři jsou tady: Češi jako první vynalezli systém virtuální reality, která nám změní život

Doba, kdy si na oči nasadíme speciální brýle a půjdeme do terénu zkoumat zkameněliny, zatímco se k nám ve stejnou chvíli přidají kolegové z druhého konce světa, jejichž avatara vedle sebe neustále uvidíme, se nezadržitelně blíží. Možná už ani nebudeme muset chodit do práce, protože veškeré schůzky vyřešíme právě pomocí virtuální reality. A budeme spolu ještě vůbec komunikovat i normálním způsobem? Vítejte v budoucnosti, která v příštích letech možná způsobí revoluci. Česká firma na tom už důkladně pracuje.

V pondělí se v respiriu CIIRC ČVUT v Praze konal slavnostní večer při příležitosti oslavy investic pro špičku virtuální reality společnosti Pocket Virtuality. Do firmy se rozhodl investovat Touzimsky Kapital. Na slavnostním večeru byla pro přítomné k dispozici technika virtuální reality a lidé si pomocí speciálních brýlí mohli vyzkoušet třeba manipulaci s virtuálním motorem auta.

Společnost Pocket Virtuality se nově stěhuje do Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, kde vybuduje společnou laboratoř rozšířené reality s ČVUT. Získaná investice umožní především náročný vývoj platformy Fata Morgana pro vzdálenou přítomnost, vlastního zobrazovacího enginu pro rozšířenou realitu a pokročilých metod počítačového vidění. Nikdo jiný na světě takový systém zatím nemá a Jan Hovora z Pocket Virtuality ani neví, že by na něčem podobném někdo jiný pracoval.

Vzdálená přítomnost a rozšířená realita jsou klíčovým zájmem společnosti. A co si pod tím vlastně můžeme představit? „Naše speciální brýle, které zde máme k dispozici, umějí dělat rozšířenou realitu. To znamená, že umějí promítat počítačový obraz do skutečnosti, ale zároveň nabírat prostředí kolem nás. Takže když lidé mají brýle nasazené, vzniká počítačový model všeho, co je kolem nich. Počítačový model pak dokážeme poslat do vlastního pracoviště, které může být úplně kdekoli na světě. V pracovišti pak do systému může někdo vstoupit a vidět, co je kolem lidí na druhém konci světa. A je to kompletní model, který zachycuje zkrátka všechno a není to jenom nějaké video,“ vysvětlil pro INFO.CZ majitel společnosti Jan Hovora a dodal: „My zkrátka umíme lidi propojit a dostat je do stejného fyzického prostředí, i když se každý z nich zrovna nachází jinde.“

Pro lepší představu Jan Hovora udává příklad. „Tento systém může využít třeba archeolog, který je v nějakých vykopávkách a má kolegy v Praze a v Brně. Archeolog bude ve vykopávkách chodit, a tím bude vznikat 3D model prostředí se vším, co se kolem něj nachází. Lidé v pražském či brněnském pracovišti budou kdykoli moct do počítačového modelu vstoupit, a dokonce se virtuálně nacházet ve vykopávkách společně s ním,“ popsal Hovora s tím, že i člověk ve vykopávkách se bude moct otočit a spatřit výzkumníky z Prahy a Brna. Samozřejmě ve formě avatara, tedy počítačem generované postavy. Všichni se tak budou moct nacházet ve virtuálním modelu, který koresponduje se skutečností.

Systém vzdálené přítomnosti a rozšířené reality podle něj v budoucnu využijí například bezpečnostní složky, pojišťovny, elektrárny a podobně. Hodit se může i v případě dopravních nehod, kdy si člověk bude moct „naskenovat“ prostředí nehody. Pro jednotlivce však systém zatím není. Už i proto, že cena hardwaru je hodně vysoká. Brýle stojí od sto tisíc korun výš a cena systému je také kolem sta tisíc. Hovora nicméně předpokládá, že v horizontu pěti až deseti let bude hardware na úrovni dnešních lepších mobilních telefonů, takže bude cenově dostupný. Investiční společnost Touzimsky Kapital věří, že byla investice do virtuální reality správným krokem. „Je to primárně o lidech a pan Hovora je u nás úplná špička, má už něco za sebou. Firma tedy může začít relativně brzy normálně fungovat, generovat tržby a tak dále,“ doplnil analytik společnosti Touzimsky Kapital Ondřej Kurečka.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek