Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Bál jsem se, že Svobodné budou spory trápit dlouhodobě,“ říká pro INFO.CZ Petr Mach

„Bál jsem se, že Svobodné budou spory trápit dlouhodobě,“ říká pro INFO.CZ Petr Mach

Před pár dny rezignoval Petr Mach na post šéfa Strany svobodných občanů. Chce tím ukončit třenice uvnitř uskupení. „Já jsem se velmi bál toho, že tyto rozpory budou stranu ničit dlouhodobě. A že mohou gradovat před volbami. Abychom pak nepůsobili rozhádaně, rezignoval jsem ještě letos,“ říká Mach v rozhovoru pro INFO.CZ. Věří si, že straníky přesvědčí o své vizi: jít do sněmovních voleb nejen s požadavkem vystoupení Česka z Evropské unie, ale třeba i otázkou daní. V koalici s dalšími pravicovými stranami být nechce. A skepticky se dívá i na možný úspěch nově vznikajících uskupení. „Český volič je docela konzervativní. Když někdo léta volí ČSSD nebo lidovce, tak je dost těžké ho přesvědčit, aby svou volbu změnil,“ tvrdí zakladatel Svobodných.

Minulý týden jste rezignoval na svou funkci ve vedení strany. Jako důvod jste uvedl nesouhlas ohledně ústředního tématu do sněmovních voleb. Vy na rozdíl od „druhého křídla“ nechcete, aby jediným tématem bylo vystoupení Česka z EU. Bylo nutné kvůli tomu rezignovat?

Jsem přesvědčen, že o tom, jak vymezit komunikaci Svobodných pro volby do Poslanecké sněmovny, by neměl rozhodnout úzký výbor v rozporu s tím, co chce většina členů strany. Našel jsem proto jediné možné řešení – rezignaci, zvolení nového lídra. Já se samozřejmě o tu pozici budu ucházet. Mám svou představu, s čím do voleb jít. A pevně věřím, že ti, co mají druhou představu, tedy že by téma vystoupení z EU mělo být jediným tématem, budou mít svého kandidáta. Členové si budou moct vybrat.

Kdy?

Nyní je na předsednictvu, které má po mé rezignaci čtyři členy, aby vypsalo volbu předsedy. Doufám, že bude bez zbytečného odkladu. Mohla by proběhnout v lednu.

Co když nebudete zvolen?

Pevně věřím, že zvolen budu. Kdyby ne, tak stále zůstanu významným reprezentantem Svobodných jako europoslanec. Jako zakladateli mi samozřejmě nikdy nebude osud strany lhostejný. Nyní se budu velmi usilovně snažit o to, abych členy strany – což je zhruba 900 lidí – přesvědčil, aby zvolili ten směr, který reprezentuji já. A kdyby to nevyšlo, tak se zamyslím nad tím, co bude nejlepší strategií pro mě.

Věříte si?

Celkem si věřím.

Kdyby převážilo druhé křídlo, odešel byste?

Já rozhodně nebudu nikdy zakládat jinou stranu. Budu se snažit o to, aby Svobodní pevně hájili principy a svou politiku, aby nedávali voličům zavádějící signály. I kdyby zvítězila jiná varianta, nějaký člen Svobodných, podle něhož má být jediným vzkazem vystoupení Česka z EU, tak já budu i nadále Svobodné jako člen s nadšením volit. Jen se obávám, že by nám to nepřineslo tolik voličů. Lepší taktikou bude, když budeme nabízet i další důležitá témata.

Já jsem se velmi bál toho, že tyto vnitřní rozpory budou stranu ničit dlouhodobě. A že mohou gradovat před volbami. Abychom pak nepůsobili rozhádaně, rezignoval jsem ještě letos.

Neublíží vám tyto vnitrostranické spory před volbami?

Já jsem se právě velmi bál toho, že tyto vnitřní rozpory budou stranu ničit dlouhodobě. A že mohou gradovat před volbami. Abychom pak nepůsobili rozhádaně, rezignoval jsem ještě letos. Do voleb tak můžeme jít příští rok jasně a čitelně.

Už když jste byl zvolen europoslancem, říkal jste otevřeně, že vaším cílem je sněmovna. Preference Svobodných se nyní pohybují kolem dvou procent. Jak moc si věříte?

My víme, že úspěch jednou musí nastat. Vznikali jsme na zelené louce. Postupně se dostavují úspěchy. Máme europoslance. V krajských volbách jsme poprvé získali dva krajské mandáty. Máme skoro sto obecních mandátů. V každých volbách se snažíme znovu a znovu. Nyní zvolíme takovou strategii, abychom měli šanci na prolomení pětiprocentní hranice co největší.

volební model listopad 2016volební model listopad 2016autor: TNS Aisa pro ČT

V nedávných krajských a senátních volbách jste uznali prohru. Co tedy bylo špatně?

Krajské volby pro nás znamenaly neúspěch, přestože jsme získali dva mandáty. Vnímáme to tak, že tyto volby pro nás byly velmi těžké, protože kraje představují instituce, které mají velmi omezené pravomoci. Volič není hloupý a nevynakládá půlhodinovou cestu do volební místnosti zbytečně. Nebyli jsme ani jednotně čitelní, protože v každém kraji jsme měli trochu jinou koalici. Poučení pro nás tedy je, že do sněmovních voleb půjdeme samostatně, ne v koalici. A budeme se prezentovat jednotným lídrem.

V poslední době se mluví o sjednocení pravice. Zároveň ale vznikají nové strany, jako jsou třeba Realisté, které by naopak chtěly pravicové voliče lákat k sobě. Vy jste o Realistech řekl, že vám jsou sympatičtí. Nebudou vám krást voliče?

Řekl jsem, že je mi sympatický pan Robejšek (politolog a zakladatel Realistů Petr Robejšek – pozn. redakce) tím, co říká. Ale jestli mají Realisté jako strana šanci, se uvidí až ve volbách. Já samozřejmě kritizuji ostatní strany, i ty, co jsou na pravici, když hlasují v rozporu s našimi ideály. To byl koneckonců důvod, proč vznikli Svobodní, protože třeba ODS papírově slibovala nízké daně nebo nepředání pravomocí do Bruselu, ale v reálu dělala pravý opak. Situace na pravici se tříbí. Není tu prostor pro předvolební koalici. Doufám, že voliči dají různým stranám šanci se dostat do sněmovny.

Cíl Realistů je dvacet procent hlasů. Je to podle vás možné?

Podle mě je to v rozporu s názvem Realisté. Vidím to z naší zkušenosti. Český volič je docela konzervativní. Když někdo léta volí ČSSD nebo lidovce, tak je dost těžké ho přesvědčit, aby svou volbu změnil.

Jaká je podle vás situace na pravici? Například z Úsvitu odešla loni část poslanců, strany se dál štěpí. Kam tento vývoj povede?

Zdravá soutěž je dobrá. Nelíbí se nám nový zákon o politických stranách, který vytvořil nový úřad pro dohled. V úřadu budou zasedat zástupci zavedených stran. Mám strach, že to může omezit politickou konkurenci. Ať si strany vznikají, ať prochází svým vnitřním procesem, dokud u nás můžou svobodně vznikat a existovat.

Vraťme se ještě k vývoji uvnitř vaší strany. Proč by ústředním tématem předvolební kampaně nemělo být vystoupení Česka z EU? Vám jako europoslanci je to přece blízké.

To téma mi je blízké, ale zároveň jsem profesí ekonom. Zabývám se daněmi a státní regulací. Volby do sněmovny jsou chvílí, kdy se určuje podoba Česka na další čtyři roky. To znamená, že se netýkají jen Česka a EU, ale celé řady dalších témat. A já myslím, že my jako Svobodní bychom se měli prezentovat jako strana, která má odpovědi na celou řadu témat.

„Stát má celou řadu výdajů, které nemůžu nazvat jinak než jako plýtvání nebo zvýhodňování jedněch na úkor druhých. Takže si myslím, že by stát měl omezit dotace firmám a nechat peníze v rukách občanů.“

Co by to tedy mělo být za témata?

Jako ekonom a politik vidím, že daně a všelijaké odvody včetně sociálního pojištění jsou v Česku obrovské. A zároveň vnímám, že stát má celou řadu výdajů, které nemůžu nazvat jinak než jako plýtvání nebo zvýhodňování jedněch na úkor druhých. Takže si myslím, že by stát měl omezit dotace firmám a nechat peníze v rukách občanů. Když jsme přemýšleli, jak to udělat, tak jsme vymysleli jednoduchou věc: všem pracujícím lidem by se daně a odvody snížily o tisícovku měsíčně. Přijde nám to spravedlivější než jen snížit daně vybrané skupině.

Nebudou ty peníze někde chybět?

Kdybychom uměli jednoduše říct, kde lze ušetřit ne 50, ale 100 miliard korun, tak bychom navrhli snížení o dva tisíce. To, že navrhujeme tisícovku měsíčně, odpovídá objemu peněz, které stát může snadno oželet.

Kde konkrétně?

Na prvním místě to jsou zvýhodnění a dotace podnikům. Neměly by existovat ani investiční pobídky v podobě úplného odpuštění daně z příjmu právnických osob. Měly by se srovnat podmínky pro všechny firmy.

Pokud by Česko vystoupilo z Evropské unie, tak by k tomu ještě přišlo o dotace. Tím by v rozpočtu chyběly další finance.

Já vidím, jak velmi neefektivní evropské dotace jsou. Takže kdyby dnes Česko vystoupilo z EU, tak by přestaly plynout dotace některým podnikatelům, městům nebo krajům. Na druhou stranu bychom ušetřili asi 45 miliard korun, které do evropského rozpočtu platíme, a také další nemalé peníze, které vynakládáme na spolufinancování a na byrokracii.

Se snížením daní přichází přirozeně také ODS, mluví o něm ale i Andrej Babiš (ANO).

Já budu jedině rád, když si myšlenku snížení daní osvojí i další strany. Každá strana ale bude mít naprosto jiný přístup. Babiš mluví o zrušení daní z dividend. To se bude týkat především jeho jako hlavního akcionáře koncernu Agrofert. ČSSD zase mluví o tom, že sníží daně vybrané části voličů, aby jiné části daně zase zvýšila. Daně jsou politické téma par excellence. Nedovedu si představit, že by Svobodní vůbec neřekli, jaký je jejich přístup.

Ještě k vašemu působení v Evropském parlamentu. Když jste byl zvolen europoslancem, tak jste říkal, že nebudete ztrácet hlas na zbytečných hlasováních. Na své pozici jste ale přece jen aktivní. Má to nějaké výsledky?

Nevím, jestli je to můj osobní úspěch nebo spíše úspěch skupiny, kterou můžeme nazývat jako euroskeptickou. Trvale argumentujeme v chodbách evropského parlamentu i na plénu. Velká vládnoucí koalice nás nesnáší. Vždy, když slovo dostanu já nebo někdo další, tak se na nás dívají skrz prsty. Na druhou stranu vidíme, že naše myšlenky se dostávají postupně i do jiných stran. Můžu zmínit příklad. Před nějakou dobou jsme prohráli hlasování o usnesení, že se mají ukončit přístupová jednání s Tureckem o vstupu do EU. Prohráli jsme to poměrem jako obvykle. Měsíc na to ale bylo hlasování o trochu měkčí, že se mají jednání pozastavit. A to už prošlo. Naše myšlenky se tedy postupně prosazují.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek