Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Brusel poslal Česko k soudu kvůli kvótám na migranty. Hrozí nám vysoké sankce

Brusel poslal Česko k soudu kvůli kvótám na migranty. Hrozí nám vysoké sankce

Evropská komise zažalovala Česko, Polsko a Maďarsko u Soudního dvora EU za to, že porušují unijní právo a nechtějí se podílet na dohodnutém přerozdělování žadatelů o azyl. Předání celé záležitosti soudu je posledním krokem tzv. řízení pro nesplnění povinnosti, které Brusel s trojicí zemí vede už několik měsíců. Pokud státy nezačnou plnit své povinnosti vyplývající z legislativy EU, soud může rozhodnout o uložení vysoké jednorázové pokuty a opakovaného penále. Podle diplomatických zdrojů redakce tu ale stále existuje prostor pro jednání. Co přesně Komise rozhodla a jaké mohou být další kroky? 

Varovný prst směrem k trojici zemí, k nimž patří kromě Polska a Maďarska také Česko, zvedal Brusel již několik měsíců a oznámení, že na zmíněné země podá žalobu k unijnímu soudu, bylo proto otázkou času. Informované zdroje z blízkosti Evropské komise hovoří o tom, že komisaři své rozhodnutí v posledních týdnech několikrát odložili, protože doufali, že státy nakonec změní své stanovisko a začnou respektovat dohodnutá pravidla.

Ta byla schválena v roce 2015 a po členských státech evropské osmadvacítky požadují jednorázové přerozdělení několika tisíců žadatelů o azyl z Řecka a Itálie, které byly zasaženy silnou migrační vlnou. V případě Česka se jednalo o zhruba 2600 osob, které mají nárok na azyl. 

Země střední a východní Evropy se zavedením tzv. kvót ale nesouhlasily a odmítly se programu zúčastnit. Česko přijalo pouze 12 uprchlíků s tím, že pro další už místo hledat nebude. Maďarsko se spolu se Slovenskem dokonce obrátilo na unijní soud, aby posoudil způsob, jakým byla pravidla schválena - země Visegrádské čtyřky totiž nedokázaly svými argumenty přesvědčit jiné státy EU a v rámci hlasování byly nakonec přehlasovány. Soudní dvůr však na podzim letošního roku slovenskou a maďarskou žalobu zamítl, čímž platnost pravidel potvrdil.

„Rozhodnutí Rady vyžadují, aby členské státy v zájmu zajištění rychlého a řádného postupu relokace přislíbily každé tři měsíce místa, jež mají pro relokaci k dispozici. Zatímco všechny ostatní členské státy v minulých měsících relokovaly a učinily přísliby, Maďarsko neučinilo od zahájení programu relokace vůbec žádné kroky, Polsko nerelokovalo ani jednu osobu a neučinilo žádný příslib od prosince 2015. Česká republika zastavila relokace v srpnu 2016 a více než rok neučinila žádný nový příslib,“ píše se konkrétně v dnešní zprávě Evropské komise.

Země, které odmítly přerozdělení běženců na základě kvót, dlouhodobě říkají, že nastavený systém nefunguje, protože se v jeho rámci nepodařilo přesunout uprchlíky tak, jak se původně zamýšlelo. Z celkových 160 tisíc uprchlíků program dosud přerozdělil 32 tisíc osob. Platnost programu navíc letos na podzim formálně vypršela.

Na neefektivnost tzv. kvót bude závěrem příštího týdne na summitu unijních politických špiček, který proběhne v Bruselu, poukazovat i nový český premiér Andrej Babiš (ANO). Podle informací redakce chce s Evropskou komisí vyjednávat a snažit se najít způsob, jak situaci uklidnit.

„Musíme hledat řešení (migrační krize; pozn. red.) mimo Evropu,“ řekl na včerejší tiskové vlády poté, co jej prezident Miloš Zeman jmenoval ministerským předsedou. V podobném duchu před několika dny hovořil před novináři i bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Myslím, že je tu dlouhý čas na to, abychom s Komisí mluvili,“ řekl v úterý v Bruselu.

Procedura pro nesplnění povinností představuje běžně užívaný způsob, jak přimět členské státy EU k dodržování unijní legislativy. V drtivě většině případů se navíc podaří najít řešení, aniž by bylo nutné podávat žalobu. To sice není aktuálně případ Česka a dalších zmiňovaných zemí, prostor pro další jednání s Komisí tu ale podle právníků a diplomatických zdrojů přesto stále existuje.

Po podání žaloby má unijní soud dva roky na to, aby rozhodl, zda země či skupina zemí porušují pravidla. Po celou dobu navíc probíhá komunikace mezi oběma stranami. Pokud ani tentokrát země nepřijde s konkrétním návrhem, jak naplňovat pravidla, na řadu přichází rozhodnutí o jednorázové paušální pokutě, případně lze po zemi vymáhat penále za každý den, kdy její legislativa není v souladu s tou unijní.

Podání žaloby ze strany Komise na trojici států předcházelo několik formálních kroků včetně vzájemné výměny stanovisek s tím, že země měly čas na vysvětlení a nápravu.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek