Byl odsun Němců spravedlivý? Myslí si to čím dál méně Čechů

Byl odsun Němců spravedlivý? Myslí si to čím dál méně Čechů

Poválečný odsun sudetských Němců považuje za spravedlivý nejméně Čechů od poloviny 90. let. Za historickým rozhodnutím, kdy se na základě Benešových dekretů muselo z tehdejšího Československa po druhé světové válce nuceně vystěhovat skoro dva a půl milionu etnických Němců, stále stojí skoro dvě pětiny obyvatel Česka. Zhruba stejný počet lidí vysídlení naopak považuje za nespravedlivé, ukázal aktuální průzkum společnosti CVVM. V odlišných postojích hraje roli hlavně věk a politická orientace.

Čtvrtina Čechů si myslí, že poválečný odsun německých rodin zejména z pohraničních oblastí tehdejšího Československa byl sice nespravedlivý, ale za minulostí je potřeba udělat tlustou čáru. Devět procent lidí se přiklání k tomu, aby se Češi za odsun Němcům omluvili, a čtyři procenta považují dokonce za správné, aby postižené rodiny dostaly za vysídlení odškodnění nebo se jim vrátil zabavený majetek.

Levicový důchodce vs. pravicový měšťák

Lidé, kteří naopak trvají na tom, že vyhnání Němců bylo spravedlivé a správné, jsou podle průzkumu zejména ti starší a s levicovými názory. „Častěji tento postoj zastávají důchodci, dotázaní se špatnou životní úrovní vlastní domácnosti, respondenti z obcí a malých měst s populací od osmi set do dvou tisíc obyvatel a lidé preferující KSČM či ČSSD,“ vysvětluje analýza Centra pro výzkum veřejného mínění.

Mezi pravicovými voliči a lidmi s lepší životní úrovní převládá názor, že odsun sice spravedlivý nebyl, ale měla by se za ním udělat tlustá čára. „Názor, že odsun byl nespravedlivý a že by bylo třeba se za něj omluvit, se ve zvýšené míře objevoval rovněž u dotázaných, kteří životní úroveň své domácnosti hodnotí jako dobrou,“ zjistil výzkum. Vedle lidí, kteří v zásadě poválečný odsun neschvalují, vzrůstá postupně počet těch, kdo si na tuto kapitolu historie neumí udělat názor. Nejčastěji se o problém nezajímají lidé do 30 let věku.

Benešovy dekrety platí

Za poslední roky klesá i počet lidí, kteří chtějí, aby Benešovy dekrety nadále platily. Zatímco před patnácti lety na nich trvalo 71 procent lidí, dnes už jsou to jen asi dvě pětiny Čechů. Ukázalo se, že zastánci dekretů se nejčastěji najdou mezi důchodci, lidmi nad 45 let, Pražané a lidé z vesnic a pak opět voliči komunistů, sociální demokracie a hnutí ANO.

Za zrušení by se zasadilo 12 procent lidí, nejčastěji z řad vysokoškoláků a pravicových voličů, zejména pak TOP 09. Necelá polovina respondentů na jejich platnost nemá názor.

Sousedské vztahy

Nejvíce lidí se pak v průzkumu sociologického ústavu akademie věd shodlo, že platnost Benešových dekretů nemá dobrý vliv na vztahy s Německem. Myslí si to 39 procent lidí, zatímco necelá třetina dotázaných si myslí, že vztahy se západním sousedem neovlivňují. „U ostatních okolních zemí pak jednoznačně dominuje názor, že Benešovy dekrety na vztahy s nimi nemají vliv,“ uvádí CVVM k průzkumu. Negativní dopad na Rakousko vnímá aktuálně jen 12 procent dotázaných. A to i přesto, že spolu s jadernou elektrárnou Temelín obvykle bývají jablkem sváru mezi politiky obou zemí.

Ačkoli tehdejší Benešovy dekrety zbavovaly státního občanství i Maďary, a to včetně konfiskace jejich majetků, jen pět procent lidí v Česku je přesvědčeno, že částečně stále platný právní dokument vztahy s Maďarskem poškozuje.

Vděčné téma pro politiky

Benešovy dekrety, které vytvořily právní rámec poválečného odsunu, jsou i po sedmdesáti letech stále živým tématem. Nezřídka je vytahují politici jako jedno z předvolebních témat. Téma ve velkém vyplynulo v době prezidentské kampaně. Tehdy Miloš Zeman a lidé kolem něj bez důkazů tvrdili, že pokud by ve druhém kole voleb vyhrál Karel Schwarzenberg, nechal by prý dekrety prolomit a Němci by tak získali nároky na pozemky a stavení svých předků na českém území.  

Naposledy vyvolalo diskuzi vystoupení ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) na loňském sudetoněmeckém sjezdu v Norimberku. Projev, který zahájil slovy: „Milí krajané,“ vzbudil mezi českými politiky různé emoce. „Vztahy mezi Čechy a Němci pustošily zločiny nacionálních socialistů, které se děly ve jménu německého národa vůči národu českému. Ale to nebyl konec. Neboť touha po pomstě a po odplatě za tyto válečné zločiny na sebe vzala hrůznou podobu ve zločinech ze strany části českého obyvatelstva vůči německy mluvícím spoluobčanům na sklonku války,“ prohlásil v květnu Herman.

Vláda se ale kolektivně k jeho lítosti nepřipojila. „Česká vláda přirozeně nevidí důvod pro jakékoliv zpochybňování Benešových dekretů a pro jakékoliv otevírání této otázky. Není žádný důvod, aby minulost komplikovala naše současné vynikající vztahy jak s Německem, tak Bavorskem,“ reagoval na jaře premiér Bohuslav Sobotka.