Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čapí hnízdo v Evropském parlamentu: Na Babiše se chystá jeho dvorní kritička

Čapí hnízdo v Evropském parlamentu: Na Babiše se chystá jeho dvorní kritička

Českého premiéra Andreje Babiše čekají příští týden nepříjemné chvilky. Evropský parlament se bude v úterý odpoledne zabývat kauzou Čapí hnízdo, ve které jej policie vyšetřuje kvůli možnému podvodu s unijními dotacemi. Na dotazy europoslanců z kontrolního výboru (CONT) nebude odpovídat nejspíše pouze evropský komisař pro rozpočet Günther Oettinger. Předsedkyně výboru a dlouhodobá Babišova kritička Ingeborg Grässleové chce z vlastní iniciativy pozvat na jednání kontrolního výboru další zástupce Evropské komise. Redakce má k dispozici kopii jejího dopisu.

„Byli bychom rádi, pokud byste se zúčastnili jednoho z dalších zasedání výboru CONT a vysvětlili nám pohled Komise na tento konkrétní případ,“ píše se v textu dopisu, který předsedkyně výboru a německá europoslankyně Ingeborg Grässleová poslala do Evropské komise. Kauza Čapí hnízdo se týká českého premiéra Andreje Babiše a je předmětem vyšetřování tuzemské policie. V nedávné době ji zkoumal také unijní protikorupční úřad OLAF. Obsah zprávy z jeho vyšetřování ale nebylo možné kvůli unijním pravidlům zveřejnit. Například Hospodářským novinám se ji ale podařilo získat a její redakční překlad publikovali.

Grässleová bude chtít po zástupcích generálního ředitelství Evropské komise pro regionální politiku vědět, co konkrétního udělali na ochranu finančních zájmů EU a jaké doporučení poslal OLAF českým úřadům a jaké dal evropské exekutivě. Jak vyplývá z oficiálního vyjádření ministerstva financí, Evropská komise již navrhla vyjmout 44 projektů z evropského financování, včetně projektu Čapího hnízda. Tím by se tyto kauzy z pohledu Bruselu ukončily a na vyplacené prostředky by se pohlíželo jako na národní dotaci.

Grässleová patří k dlouhodobým kritikům Andreje Babiše. Dříve mu opakovaně vytýkala střet zájmů, kterého se měl dopustit jako ministr financí a příjemce dotací z unijního rozpočtu. „Je to sice předsedkyně výboru CONT, ale dopis Evropské komisi poslala z vlastní iniciativy. S ostatními poslanci to nekonzultovala,“ řekl redakci nejmenovaný zdroj z blízkosti Evropského parlamentu.

V dopisu se Grässleová mj. ptá, zda mohou české orgány projekt Čapího hnízda i nadále podporovat, pokud bude vyřazen z evropského financování. INFO.CZ europoslankyni oslovilo, zatím ale neobdrželo žádnou reakci.

Jak už dříve informovala česká média, dotazy na závěry z vyšetřování OLAF bude příští týden v kontrolním výboru europarlamentu zodpovídat také komisař pro rozpočet Günther Oettinger. Jeho slyšení je naplánováno již přes půl roku, protože jde o každoroční slyšení části komisařů, kteří jsou odpovědní za udělování účetní závěrky Evropské komisi.

„V rámci tzv. interpelace komisařů se lze ptát na cokoliv, a očekávám, že kolegové vznesou dotaz i na Čapí hnízdo. Já si odpovědi pana komisaře také ráda vyslechnu, i když jsem si vědoma, že je stejně jako OLAF vázán mlčenlivostí, která se vztahuje k dokumentům označeným jako důvěrné. Závěrečná zpráva OLAF je jedním z dokumentů, na který se vztahují přísná pravidla pro zpřístupnění k nahlédnutí,“ řekla redakci místopředsedkyně CONT Martina Dlabajová (ALDE).

Na Oettingera se chystá i další český europoslanec Tomáš Zdechovský (EPP), který stejně jako Dlabajová zasedá ve výboru CONT. „Komisaře se budeme ptát, zda dodrží slib Evropské komise sdělit členům kontrolního výboru závěry z vyšetřování OLAF, a co udělá Evropská komise do budoucna, aby se neopakovaly kauzy, kdy jsou přidělovány evropské dotace firmám účelově založeným na jejich čerpání,“ řekl včera ve Štrasburku.

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

Potvrdil, že mezi zahraničními europoslanci je o kauzu českého premiéra zájem. „Kdyby se podobná kauza týkala jiného premiéra v Evropské unii, tak bychom se o to zajímali také. Jde o kredibilitu unie,“ dodal Zdechovský.

Diskuse v Evropském parlamentu jsou veřejností sledovány, dopad na samotné vyšetřování ale nemají. Odpovědnost za něj nesou příslušné vyšetřovací a soudní orgány.