Čechy vězněné v Turecku možná čekají mnohaleté tresty, diplomacie zatím nepomohla

Čechy vězněné v Turecku možná čekají mnohaleté tresty, diplomacie zatím nepomohla
 

Dvojice zadržovaná v Turecku kvůli podpoře kurdských milicí YPG zůstává v nejistotě. Na konci diplomatické hry může být jejich návrat domů (a případné stíhání v Česku) i mimořádně tvrdé tresty – pokud se Ankara rozhodne udělat z nich exemplární případ.

Markéta Všelichová a Miroslav Farkas se svoji přízní ke kurdským milicím netajili. Internet byl snímků a jejich zážitků plný. Právě tato prostořekost teď přináší velmi nemilé důsledky. Oba Češi zůstávají v Turecku ve vazbě, kde čelí obvinění z poskytování zbraní Kurdům. Jejich bojové jednotky Ankara považuje za teroristickou organizaci a za svého úhlavního nepřítele.

Jaký trest může padnout, nikdo neumí s určitostí odhadnout. Do velké míry bude záviset na „momentálním rozpoložení“ Ankary.

Celý případ se vyšetřuje a turecké úřady stále vyhodnocují, co přesně Češi v kurdských jednotkách dělali. Tuzemská diplomacie o situaci pravidelně jedná, zatím ale nemůže – nebo z taktických důvodů nechce – poskytnout bližší informace.

Kritika Česka
Neschopnost českého ministerstva zahraničí poskytnout informace o svém postoji v boji proti terorismu a o českých občanech bojujících v zahraničí za některou z teroristických skupin je šokující a je velkým zklamáním. Napsal to dnes turecký list Daily Sabah, který minulý čtvrtek jako první informoval o nedávném zadržení dvou Čechů, jež turecké úřady viní z příslušnosti k teroristické organizaci. Černínský palác na dotaz ČTK článek nekomentoval.

Mluvčí Amnesty International Martina Pařízková pro Info.cz k celé situaci uvádí: „O vágních anti-teroristických zákonech i o jejich dopadech píše například naše výroční zpráva. Právě paragrafy formulující daný problém jsou velmi vágní, takže přesné tresty se dají většinou těžko odhadovat.“ 

Paradoxem zůstává fakt, že pokud by Češi byli zproštěni viny a zamířili by zpět do Česka, existuje možnost stíhání na naší straně. Příčinou je branný zákon, který Čechům neumožňuje bojovat v cizí armádě, pokud nemají dvojí občanství či nechtějí vstoupit do armády některé země NATO. Možné by to navíc bylo jen s povolením prezidenta republiky. Polovojenské milice YPG ale nenáleží k žádnému uznanému státu a podle odborníků se tedy neřadí mezi pravidelné armády.

Markéta Všelichová se spolubojovníkem.Markéta Všelichová se spolubojovníkem.autor: Foto pro Blesk.cz - Markéta Všelichová

„YPG sdílí marxistické představy se Stranou kurdských pracujících, která u sousedů v Turecku bojuje za nezávislost a utopii. Ankara se ale nejpozději od zpackaného puče staví do role všemi zrazeného mučedníka, který se musí vypořádat s vnitřním i vnějším nepřítelem,“ napsal ke kauze spolupracovník redakce Info.cz Pavel Novotný.

Informace o možné výši trestu pro Markétu Všelichovou a Miroslava Farkase se různí. Zatím nejvyšší možnou sazbu až 20 let odnětí svobody zmiňuje server Echo24, ovšem bez specifikovaného zdroje.

Vodítkem ale může být i pohled do minulosti: V roce 2007 dostal tři roky a devět měsíců vůdce prokurdské Strany pro demokratickou společnost (DTP) za podporu teroristické skupiny PKK. Se stejnými tresty odešli i jeho straničtí kolegové. Ten samý rok požadoval prokurátor metropole Diyarbakir za podporu PKK tresty ve výši od 7 do 15 let pro padesátku kurdských starostů.

Jaké je turecké vězení?
Celkový počet vězňů v tureckých věznicích je od roku 2000 téměř pětinásobný. Tehdy jich bylo necelých 50 tisíc, předloni už asi 158 tisíc. Po červencovém zmařeném puči a následném zatýkání se situace ještě zhoršila. Ze statistik a šetření, ve kterých se mimo jiné mluví o úmrtích vězňů, se můžeme dozvědět, že vězeňských zařízení je v Turecku příliš málo a že nejsou v souladu s mezinárodními standardy. Uvádí to zpráva ministerstva zahraničí USA, ve které se dále zmiňuje nedostatečný přístup ke zdravotní péči a přeplněnost některých věznic. Jako příklad může sloužit věznice ve městě Diyarbakir, kterou trestanci nazývají peklem. Za nejhorší období v tomto vězení jsou považovány roky 1981 a 1984, kdy vládla v Turecku armáda. V té době 24 vězňů umřelo při mučení. Podmínky se od té doby sice trochu zlepšily, ale přesto ještě v roce 2010 bylo vězení kritizované Evropským soudem pro lidská práva.

Případ Petra Jaška
Redakce Info.cz kontaktovala české diplomaty i kvůli případu Petra Jaška, který je už rok zadržovaný v Súdánu, kde pomáhal místním křesťanům. „Pan Jašek má poměrně dobrého obhájce, který má zkušenost s podobnými případy. Věříme, že soud skončí v nejbližších týdnech. Ministerstvo zahraničí dále usiluje o to, aby byl pan Jašek co nejdříve propuštěn, zatím se mu v rámci možností snažíme maximálně ulehčit pobyt ve vazbě a zprostředkovat písemný kontakt s rodinou,“ uvedla velvyslankyně v Egyptě Veronika Kuchyňová Šmigolová. Jaškovi podle dřívějších informací hrozil i trest smrti, toto riziko ale podle ministerstva zahraničí pominulo.