Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko je poslední zemí Evropy, kde se opuštěné děti posílají do ústavu. Umísťování do rodin jde pomalu

Česko je poslední zemí Evropy, kde se opuštěné děti posílají do ústavu. Umísťování do rodin jde pomalu

Počet lůžek v takzvaných kojeneckých ústavech i dětí, které se na nich každý rok vystřídají, postupně klesá. Snižuje se ale jen pomalu. Dětské domovy pro děti do tří let dokázal jako první v republice úplně zrušit Zlínský kraj. Ostatní kraje péči v rodině před pobytem v ústavu upřednostňují, některé mají i plány transformace ústavních zařízení. Vyplývá to z vyjádření zástupců jednotlivých krajských úřadů.

Podle asociace Dítě a rodina je ČR v Evropě poslední zemí, kde je možné do ústavů posílat děti do tří let. V roce 2012 tehdejší vláda schválila strategii péče, podle níž se děti mladší tří let neměly do ústavů dávat od roku 2014, děti do sedmi let pak od loňska. Záměr se dosud nepodařilo prosadit. Organizace na pomoc dětem po změně systému volají. Plán upřednostnit pomoc v rodinném prostředí před ústavní péčí má i ministerstvo práce. Zdůrazňuje, že ústavy úplně nezaniknou, budou ale malé a odborníci budou hlavně pomáhat rodinám.

Před deseti lety bylo podle zdravotnické statistiky v kojeneckých zařízeních 1871 postýlek, v roce 2015 pak 1470. V roce 2007 se do ústavu dostalo 1741 dětí pod tři roky, 1801 jich bylo propuštěno. V roce 2011 se do ústavu dostalo 2131 kojenců a batolat, 2195 zařízení opustilo. V roce 2015 přišlo do dětských domovů a odešlo z nich 1666 malých dětí.

Ve Zlínském kraji přestaly oba kojenecké ústavy loni v září existovat. „Pro děti do tří let je nevhodnějším řešením primárně péče jedné pečující osoby v přirozeném prostředí. Zrušení kojeneckých ústavů předcházela pečlivá příprava a provázanost ambulantních a terénních sociálních služeb, jejíchž cílem je pomoci v dané rodině a eliminovat odebrání dětí,“ řekla ČTK krajská radní Michaela Blahová (KDU-ČSL). Děti se dostávají hlavně k přechodným pěstounům. Ty je problematičtější najít pro starší či postižené děti a sourozence.

Žádný dětský domov pro malé děti nemá ani Jihočeský kraj. Ve výjimečných a odůvodněných případech využívá zařízení pro okamžitou pomoc ve Strakonicích či domovy v kraji Vysočina. Přednost dává péči v rodinném prostředí. Krajské statistiky ukazují, že počet dětí posílaných do ústavů klesá a v náhradních rodinách roste.

Úplný zákaz ústavů? Nesmysl

Také pro Moravskoslezský kraj je priorita umisťovat děti do rodinné péče. "Zdravé dítě ve věku do tří let v ústavní výchově jsme již neměli několik let," uvedla vedoucí odboru zdravotnictví Vratislava Krnáčová. Úplný zákaz umisťovat děti do zařízení považuje ale za nesmysl. „Děti s těžkým postižením nebo velké sourozenecké skupiny budou pak kráceny na svých právech - umístění do nemocnic, nebo rozdělení sourozenců zakazují rozsudky mezinárodního soudu. Smysluplnější je vytvořit proaktivní rodinou politiku,“ míní Krnáčová.

Stejně jako Moravskoslezský nemá plán transformace ani Karlovarský kraj. Podle programového prohlášení jeho rady by se ústavní péče o děti do tří let omezovat neměla, vedení kraje ji považuje za stejně důležitou jako náhradní rodinnou péči. Kapacita krajského domova pro malé děti se od roku 2011 do předloňska snížila z 60 na 50 lůžek.

Péči u přechodných pěstounů upřednostňuje podle svého mluvčího Pavla Lochaře i Středočeský kraj. „Aktuálně je 14 pěstounů volných, připravených k přijetí dítěte. Dalších zhruba 50 žadatelů o pěstounskou péči na přechodnou dobu prochází posuzováním a odbornými přípravami,“ uvedl mluvčí.

Svá tři dětská centra postupně transformuje Pardubický kraj. Mají celkem přes sto lůžek, je v nich šest dětí a tři z nich mají vážný handicap. „Některé děti, například s postižením, budou muset být umístěny v nějakém pobytovém zařízení alespoň na krátký čas,“ řekl ČTK krajský radní pro sociální věci Pavel Šotola (Koalice pro Pardubický kraj). V budoucnu by pro pobytové služby měly místo ústavů sloužit hlavně byty a domky.

Kraj Vysočina zřizuje dva dětské domovy, a to v Jihlavě a Kamenici nad Lipou. Poskytují i pomoc rodičům při řešení výchovných problémů nebo v péči o zdravotně postižené dítě. Podle kraje v tuto chvíli není nutná razantní úprava kapacity.

Královéhradecký kraj se k projektu transformace zatím nepřipojil. Podle mluvčí hejtmanství Martiny Götzové bude ale s ohledem na chystané změny muset kroky postupně provést. V kraji funguje Dětské centrum ve Dvoře Králové, kapacita oddělení kojenců a batolat se od začátku roku snížila z 23 na 16 dětí. „Kraj nehodlá a ani neplánuje oddělení rušit. Snižování kapacity jde přirozenou cestou, která se prolíná s pěstounskou péčí,“ uvedla mluvčí.

V Libereckém kraji je jeden domov pro děti do tří let, a to Dětské centrum v Liberci. Olomoucký kraj dva někdejší ústavy sloučil a počet lůžek snížil, využívá přechodných pěstounů. Podle mluvčí Jihomoravského kraje Moniky Brindzákové je nutné vytvořit síť služeb pro ohrožené rodiny, aby dětí v ústavech ubývalo přirozenou cestou a zlepšovala se kvalita péče o děti s postižením. Kraj má 80 pěstounů na přechodnou dobu, 16 je volných. „Vzhledem k relativně vysokému počtu přechodných pěstounů v evidenci našeho kraje využívají jejich služby i ostatní, zejména sousední kraje ČR,“ řekla Brindzáková.

 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek