Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko opět nesplní závazky k NATO. Do obrany pořád investuje málo

Česko opět nesplní závazky k NATO. Do obrany pořád investuje málo

Ministerstvo obrany počítá v příštích deseti letech s investicemi za 180 miliard korun, z toho 130 miliard půjde do pozemních sil. Ještě letos by vedení úřadu chtělo vládě předložit ke schválení zakázky za 26 miliard korun. Opoziční poslanci však upozorňují, že výdaje na obranu stále nesměřují k 1,4 procenta HDP, ke kterým se do roku 2020 koalice zavázala. A za nerealistické považují, že by Česko své závazky splnilo.

Ještě letos má ministerstvo obrany podle náměstka Daniela Koštovala v úmyslu uzavřít smlouvy na nákup 62 obrněných vozidel Pandur a Titus, na modernizaci 33 samohybných houfnic Dana nebo na nákup desítek lehkých obrněných vozidel pro chemický a radiační průzkum. Počítá se také s nákupem 12 víceúčelových vrtulníků, mobilních radiolokátorů, 5 500 balistických vest nebo se zadáním komplexní servisní smlouvy na vrtulníky řady Mi. Nákup vrtulníků chce Stropnický předložit vládě ke schválení v letošním prvním pololetí.

Zároveň má letos pokračovat příprava na nákup nových bojových vozidel pěchoty, protiletadlového kompletu SHORAD a nových děl odpovídajících ráži používaných v NATO. Podle Koštovala by smlouvy na tyto projekty mohly být uzavřeny v příštím roce.

Koaliční poslanec Ivan Gabal (KDU-ČSL) nebo opoziční poslankyně Jana Černochová (ODS) kritizovali ministerstvo za pomalou modernizaci armády. Podle Černochové úřad dělá nekoncepční kroky, které nákupy zpožďují. Gabal označil působení Stropnického na obraně za zklamání.

Podle Stropnického se za tři roky podařilo uzavřít klíčové zakázky v hodnotě 42 miliard korun. Do částky obrana počítá i pronájem stíhaček Gripen za 20,4 miliardy. Stropnický také při hodnocení tří let, kdy je ve funkci ministra, zmínil mezi úspěchy nástup nových vojáků, zahraniční mise nebo přijetí nové legislativy. Chvály se za tyto kroky dočkal i od poslanců.

Poslanci kritizují, že výdaje na obranu nesměřují k 1,4 procenta HDP, ke kterým se do roku 2020 koalice zavázala. Uvedl to třeba opoziční poslanec Marek Ženíšek (TOP 09). Stropnický na tiskové konferenci řekl, že ministerstvo tento cíl "rozhodně nevzdalo". Dosažení téměř 76 miliard, které 1,4 procenta HDP odpovídají, označil za realistické. V následujících týdnech podle něj kvůli tomu začne vyjednávání s ministerstvem financí.

Náměstek Tomáš Kuchta na tiskové konferenci vyzdvihl hospodářské výsledky státních podniků, které ministerstv o zřizuje. Například v případě LOM Praha se podle něj hospodaření zlepšilo o 359 procent.

Další z náměstků Pavel Beran také zmínil, že ministerstvo chce v příštích deseti letech zlepšit stav 11 vojenských základen. Jejich vybavení by se mělo přiblížit standardu, který je obvyklý u západoevropských spojenců. Úřad předpokládá, že si projekt s názvem Základny 21. století vyžádá "jednotky miliard až nižší desítky miliard korun".

Podle náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře armáda letos vyšle do zahraničních misí 810 vojáků. Loni v operacích v zahraničí působilo o 50 vojáků více. I se započtením příslušníků, kteří byli vyčleněni pro pohotovostní síly NATO a jednotky takzvaných battlegroup Evropské unie, česká armáda loni vyčlenila pro zahraniční působení téměř 3 000 lidí.

NATO Stropnický považuje za zásadní kritérium pro obranu ČR. V souvislosti s brexitem či změnou americké administrativy bude podle něj stoupat vliv Německa.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek