Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

EU podporuje vraždění a zotročování migrantů, říká expertka. Toto jsou úskalí české nabídky Itálii

EU podporuje vraždění a zotročování migrantů, říká expertka. Toto jsou úskalí české nabídky Itálii

Itálie čelí náporu migrantů a volá po pomoci ostatních evropských států. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) proto přišel s návrhem, jak zemi pomoci. Česká republika, která i z jeho rozhodnutí odmítla solidární přijímání běženců na základě kvót, by dle něho měla poslat Evropské unii nanejvýš 21 milionů korun a do Itálie by měla vyslat policisty jakožto pomoc při vracení migrantů. Chovanec zdůraznil, že přerozdělování uprchlíků dle kvót, které mělo Itálii a Řecku citelně ulevit, Česko nadále zcela odmítá. INFO.CZ v té souvislosti oslovilo ředitelku Sdružení pro integraci a migraci Magdu Faltovou, podle které mají navrhovaná opatření řadu úskalí a k řešení problému vést nemusí.   

Chovanec v dopise italskému protějšku Marcu Minnitimu napsal, že nevidí řešení migrační krize v přerozdělování uprchlíků dle kvót, protože „většinu z příchozích tvoří nelegální ekonomičtí migranti bez nároku na mezinárodní ochranu“, kteří prý nemají být posíláni dále do Unie, nýbrž vraceni zpátky. Ministr vnitra spíše navrhuje věnovat „úsilí na prevenci vyplutí migrantů z Libye“. Chovanec italskému protějšku řekl, že se vládě chystá předložit návrh, aby uvolnila až 800 tisíc eur (cca 21 milionů korun) na aktivity Evropské unie v Libyi, které by měly pomoci utlumit migrační tok.

Podle ředitelky Sdružení pro integraci a migraci Magdy Faltové to svým způsobem smysl má. Hodně ale záleží na tom, do čeho se peníze investují. Faltová vidí smysl v podpoře rozvojových projektů, jako je posilování vzdělávání či přístupu lidí k lékařské péči. Pokud by však Česko chtělo poslat peníze do nějaké iniciativy na zadržování migrantů, pak je to dle jejího názoru dost problematické.

Ministr vnitra v pátek upřesnil, že nabízená pomoc se týká například zavádění „konceptu detence“, tedy zadržování lidí, nikoli aktivit, které by migraci preventivně předcházely a bořily mýty, které jsou s ní spojené. „Osoby, které nemají nárok na mezinárodní ochranu, je potřeba omezit na svobodě,“ uvedl mimo jiné ministr.

Jedním z úskalí, na něž Faltová poukazuje, je skutečnost, že Libye není primárním zdrojem uprchlíků, nýbrž tranzitní zemí. „Libye není primárně zdrojová země. Je to země, přes kterou migranti přecházejí. Není to úplně tak, že by Libyjci tvořili velký počet osob, které přicházejí do Evropy,“ uvedla Faltová v rozhovoru pro INFO.CZ. V Libyi se tedy spíše řeší spíše následky, ne příčiny migrační krize.

Samotnou snahu Evropské unie zadržovat migranty v Libyi, aby se nevydávali na nebezpečnou plavbu přes Středozemní moře, Faltová kritizuje. „Vnímám velmi kriticky to, co se tam Evropská unie pokouší dělat. Myslím si, že není možné, aby se demokratické státy tímto způsobem snažily řešit své problémy,“ říká ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.

Podle Faltové Evropská unie v podstatě podporuje místní vlády v brutalitě proti uprchlíkům, protože jinak než násilím lidi odhodlané vydat se do Evropy ani zadržet nelze. „Mnoho z nich jsou ekonomičtí migranti, ale to neznamená, že je možné s nimi zacházet jako s otroky, že je možné je tam vraždit, zavírat, zneužívat a podobně. A to je v podstatě to, co Evropská unie svým způsobem podporuje, když se snaží pomáhat místním vládám, kterých je v Libyi několik, v tom, aby zadržovali lidi. Jinak než brutálním násilím to moc nejde,“ upozornila Faltová.

Samotná situace v Libyi je dle Faltové neutěšená. „Situace z hlediska politické stability je velmi problematická a není tam úplně partner, se kterým je možno jednat. Na druhou stranu, migranti tam žijí v naprosto příšerných podmínkách – kvete tam obchod s lidmi, otrocké trhy a práce, závažné porušování práv lidí,“ říká Faltová.

Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci proto i na základě výše uvedených skutečností konstatuje, že nastalá situace jednoduché řešení nemá. „Nemyslím si, že můžeme říct, tak teď jsme to vymysleli a ono to skončí – neskončí. Je to dlouhodobá věc a nic jiného než se snažit zlepšit situaci ve zdrojových zemích a pokoušet se o větší informovanost lidí, že cesta do Evropy ne vždycky musí znamenat, že se jejich situace zlepší, prostě neexistuje,“ myslí si Faltová.

Evropská unie by dle jejího názoru měla také otevřít legální cesty pro ekonomické migranty. „Pro nekvalifikované zaměstnance, po kterých je poptávka, nemá Evropská unie otevřeny legální cesty migrace. V podstatě není možné legálně požádat o vízum, tím pádem se to celé ještě prohlubuje, mnoho lidí jde riskantní cestou nelegální migrace a zvětšuje se tlak v zemích, jako je Itálie,“ upozorňuje Faltová. „Evropa pracovníky potřebuje, není to tak, že by byl evropský pracovní trh nasycený a nikoho nepotřeboval. Pokud by to tak bylo, tak by vůbec nepřicházeli (migranti, pozn. redakce),“ dodává.

Vedle finančního příspěvku nabídl ministr Chovanec italskému protějšku vyslání „početného kontingentu policistů“, kteří by pomohli s vracením uprchlíků z Itálie. I tento nápad však s sebou dle Faltové nese nemalé problémy. Faltová upozorňuje, že je velmi těžké vracet uprchlíky do země původu, protože je ty země velmi často nepřijímají. A pokud ano, proces návratu naráží na byrokratické překážky. „Je nutné ho ztotožnit, země původu mu musí vydat cestovní doklad. Bohužel to není úplně tak, že tam přijedou čeští policisté, naloží ty lidi a odvezou je zpátky,“ varuje Faltová před vidinou snadného řešení uprchlické krize.   

Podobně skeptická je i ke snahám regulovat aktivity nevládních organizací ve Středozemním moři, které podle kritiků migraci naopak jen prohlubují. „Myslím si, že to není správné už z toho důvodu, že ve chvíli, kdy jsou lidi na moři v nouzi, je povinností je zachraňovat,“ říká Faltová. Itálie nedávno uvedla, že se diskutoval i plán na uzavření přístavů pro lodě s migranty plující pod cizí vlajkou – tedy opatření mířící na neziskové a humanitární organizace.

Podle ředitelky Sdružení pro integraci a migraci se dosud neprokázalo, že činnost nevládních organizací skutečně napomáhá migračnímu proudu do Evropy. Dle jejího názoru by se příliv migrantů po odstranění nevládních organizací ze Středozemního moře nezmenšil, akorát by umíralo více lidí.

„Pokud si dobře vzpomínám, když před několika lety končila operace Mare nostrum, v rámci níž italské námořní síly zachraňovaly lidi, nedošlo k poklesu migrantů. Po skončení operace ale zahynulo více lidí. Myslím si, že v tomto případě to bude velmi podobné – více lidí zemře, ale nepovede to k tomu, že by jich přes Středozemní moře přecházelo méně,“ odhaduje Faltová.

Nechávat vědomě umírat migranty na moři, by pro nás mělo být dle jejího názoru nepřijatelné. „Dívat se, jak se lidi topí, není něco, co bychom měli my jakožto nejvyspělejší a nejbohatší státy dělat,“ míní Faltová.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek