Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Faltýnek k ústavní stížnosti na lex Babiš: Je to zákon namířený proti jednomu člověkovi

Faltýnek k ústavní stížnosti na lex Babiš: Je to zákon namířený proti jednomu člověkovi

Podle předsedy sněmovní frakce hnutí ANO Jaroslava Faltýnka je zákon a střetu zájmů namířený pouze proti jednomu člověkovi. Na mysli má svého předsedu Andreje Babiše. „Právě proto podáváme stížnost k Ústavnímu soudu,“ řekl Faltýnek ve čtvrtek odpoledne na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně. „Máme enormní zájem na tom, abychom jako poslanci měli své slovo,“ reagoval pak místopředseda sněmovny Radek Vondráček na dotaz, zda poslanci hnutí ANO nezdvojují ústavní stížnost, kterou už dříve podal prezident Miloš Zeman.

Faltýnek připomněl, že zákon byl původně jednou z priorit jeho hnutí a celé koaliční vlády Bohuslava Sobotky. „Cílem zákona bylo, a tak odešel z vlády, aby politici po svém zvolení ukázali veřejnosti svůj majetek. V této souvislosti musím připomenout, že naše hnutí jako jediné zveřejnilo hned po volbách majetky všech našich poslanců. A to aniž by v té době tento zákon platil,“ uvedl Faltýnek.



Zdůraznil také, že se ve sněmovně zákon změnil v normu namířenou pouze proti jednomu člověkovi, kterou podle jeho slov prosazovala koalice sociálních demokratů a TOP 09. „A nám se zkrátka nelíbí, že byl ušit na míru proti jednomu člověkovi a ještě v průběhu jeho funkčního období. To je ten hlavní motiv, kvůli kterému se obracíme s naší stížností k Ústavnímu soudu,“ zopakoval předseda poslaneckého klubu hnutí ANO.  

Podle mluvčí Ústavního soudu Miroslavy Sedláčkové stížnost poslanců hnutí na Ústavní soud zatím nedorazila. „Musíme ještě vyřešit některé procesní záležitosti,“ vysvětluje Vondráček s tím, že stížnost odešlou příští týden. Ústavní stížnost podepsalo čtyřiačtyřicet zákonodárců, z toho jedenačtyřicet z hnutí ANO a tři z Úsvitu. „Od začátku jsme to koncipovali jako poslaneckou iniciativu,“ uvedl Vondráček s tím, že mezi nimi není Andrej Babiš.



Stížnost má několik částí. Kromě omezení práva vlastnit majetek a svobodně podnikat napadá také to, že zákon popírá právo účastnit se na správě věcí veřejných, stejně jako právo na rovný přístup k veřejným funkcím. Stěžovatelé také poukazují na to, že legislativní proces při přijímání zákona byl netransparentní a zmatečný.

Poslanci podepsaní pod dokumentem tvrdí, že je norma ústavně nekonformní, neboť omezuje práva vlastnit majetek a práva na svobodné podnikání. „Dotčená zákonná ustanovení překračují ústavní licenci obsaženou v čl. 70 Ústavy, zejména proto, že namísto omezení činností, které mohou vykonávat veřejní funkcionáři, omezují jejich právo vlastnit majetek garantované čl. 11 Listiny a účelově poškozují majetek veřejných funkcionářů nabytý před započetím výkonu veřejné funkce a dokonce i jiných osob, které vůbec veřejnými funkcionáři nejsou.“

Norma podle nich také popírá práva na účast na správě věcí veřejných a práva na rovný přístup k veřejným funkcím. „Dotčená zákonná ustanovení jsou v rozporu s ústavním pořádkem, podle něhož nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod,“ píše se ve stížnosti. Současně, tvrdí stěžovatelé, porušují princip rovnosti, neboť znevýhodňují skupinu osob ve vztahu k přístupu k veřejným funkcím. „Konečně představují pokus o nepřímé omezení práva těchto osob na podíl na správě věcí veřejných a na výkon veřejných funkcí.“



V neposlední řadě stížnost uvádí, že některá ustanovení zákona o střetu zájmů jsou rozporu se základními zásadami právního státu, zejména s „principem právní jistoty a předvídatelnosti práva, ochrany legitimních očekávání, práv nabytých v dobré víře a principem panství zákona, zahrnujícím též požadavek na obecný charakter zákona.“ Odůvodňují to tím, že tato ustanovení nabývají účinnosti prakticky okamžitě, aniž by dotčeným, přímým a nepřímým adresátům těchto právních norem poskytovaly dostatečný prostor přizpůsobit své poměry nové právní úpravě bez vzniku značné újmy na jejich straně.

Nakonec je podle poslanců hnutí ANO novela zákona o střetu zájmů koncipována tak, že v podstatě zasahuje svou povahou i do volebních práv, údajně totiž reguluje pasivní volební právo, a jedná se tudíž o zákon volební. Zároveň tvrdí, že byla novela ve sněmovně schválena netransparentním a zmatečným způsobem. „Tuto proceduru nelze označit za ústavně konformní. Tento problém se týká zejména projednání návrhu novely v Poslanecké sněmovně,“ píše se ve stížnosti.



Zákon o střetu zájmů vyvolal opakovaný konflikt v koalici, zájem veřejnosti poutal několik měsíců. Norma totiž zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Zakazuje také firmám, ve kterých ministři vlastní nejméně čtvrtinový podíl, ucházet se o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. Podle Andreje Babiše zákon omezuje právo vlastnit majetek a podnikat.

„Budu bojovat za svá práva, protože mám právo vlastnit, jako každý český občan, mám právo podnikat a podílet se na věcech veřejných. Tradiční politické strany mi to zakazují,“ uvedl předseda hnutí ANO na sklonku ledna v Partii televize Prima. Kromě ústavní stížnosti poslanců hnutí ANO bude Ústavní soud řešit také stížnost obdobného charakteru, kterou jim zaslal prezident republiky Miloš Zeman. Ten také zákon vetoval, sněmovna ho ale nakonec přehlasovala.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek