Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Generál Pavel pro INFO.CZ: Útok na české ministerstvo zahraničí řeší i NATO

Útok hackerů na české ministerstvo zahraničí se dostal i na vrcholné jednání Severoatlantické aliance (NATO). Serveru INFO.CZ to řekl v rozhovoru druhý nejvýše postavený muž aliance generál Petr Pavel. Dodal, že členské státy i NATO čelí takovým útokům prakticky každý den. Podle něj je naivní si myslet, že by Rusko nevyužilo své možnosti ke kybernetickým útokům. Podezření padá ovšem i na další země. 

Jak NATO reaguje na útok na české ministerstvo zahraničí?

Naší pozornosti tento útok samozřejmě neunikl. Bylo to ve všech souhrnných zprávách a generální tajemník to navíc zmínil na jednání Severoatlantické rady (nejvyšší orgán NATO) jako podpůrný argument ke všem opatřením, která v NATO podnikáme, abychom zvýšili bezpečnost jak Aliance, tak jejích jednotlivých členů.

Říkáte, že se útoku věnoval i generální tajemník NATO. Znamená to, že na to NATO pohlíží jako na velké bezpečnostní riziko?

Útoku se nyní věnují odborné orgány. Nepochybuji o tom, že centrum pro vyhodnocování a analýzu kybernetických útoků v rámci NATO je už v kontaktu s českým centrem a zjišťují charakter útoku a použité metody a hledají způsob, jak do budoucna zvýšit bezpečnost celého systému, aby k žádným podobným útokům nedocházelo.

Podařilo se již dospět k nějakým konkrétním závěrům?

Nyní se to řeší na úrovni odborníků a vyhodnocení bývá hotovo až po několika týdnech. Útok se musí nejdříve pořádně analyzovat a až potom lze vyvozovat nějaké závěry o tom, jak byl technicky řešen.

Ze zprávy Národního centra pro kybernetickou bezpečnost vyplývá, že informace, které se útočníkům podařilo získat, lze použít k útokům nejen na domácí instituce, ale i zahraniční partnery. Bude s tím NATO nějak pracovat?

Z informací, které mám k dispozici já, lze vyvodit, že útok nebyl směřován na utajovanou síť, protože ta podléhá zvláštnímu režimu zabezpečení. Ke kompromitaci zásadnějších dokumentů proto s vysokou pravděpodobností dojít nemohlo, ale s jistotou se to dozvíme, až budeme mít v rukou vyhodnocení. Kdykoliv jsou předmětem úniku citlivé informace nebo informace utajovaného charakteru, tak se tomu věnují nejen techničtí experti, kteří zkoumají způsob, jakým došlo k prolomení bezpečnostního systému, ale i bezpečnostní odborníci, kteří vyhodnocují závažnost uniklých informací a přijímají opatření k tomu, aby neutralizovali dopad.

Obavy tedy nejsou zatím v tento moment na místě?

Nemám žádnou informaci, která by k těmto obavám vedla.

Útočníka nebo útočníky zatím neznáme, ale z úst ministra Zaorálka zaznělo, že za útokem zřejmě stála cizí země. Podle podobného stylu, jakým byl útok proveden, lze usuzovat, že by s ním mohla mít něco společného Moskva. Jak moc je to podle vás pravděpodobné?

Obecně řečeno je to legitimní obava nejen všech členských států, ale i institucí NATO. Útoků v kybernetickém prostoru narůstá a kromě jednotlivců za ním mohou stát země i instituce. Spektrum možných motivů je široké – od zjišťování obchodních a ekonomických dat přes informace politického charakteru až po tajné vojenské informace. Závažnost se samozřejmě podle druhu informací liší. Jak už jsem říkal, tou nejhorší částí vyšetřování těchto incidentů je přiřazení odpovědnosti konkrétnímu viníkovi. Nyní je opravdu zbytečné spekulovat, jestli útok přišel z toho či onoho zdroje. Musíme počkat na výsledky vyšetřování a podotýkám, že ne vždy se podaří původce útoku jednoznačně určit.

Pokud by se potvrdilo, že za útoky skutečně stála Moskva. Co by to znamenalo pro Alianci a jak by na to reagovala?

Pokud by se při vyšetřování dospělo k závěrům, které povedou ke zvýšení bezpečnostních opatření, tak můžeme reagovat jedině tím, že budeme na členské státy apelovat a radit jim co dělat, aby se něco podobného neopakovalo. NATO nemůže přijímat žádná aktivní opatření ve jménu jedné konkrétní země, pokud ona o to sama nepožádá.

Hovořil jste o tom, že členské státy a jejich instituce a také NATO samotné je terčem každodenních kybernetických útoků. Máte informace o tom, že by za některým z nich stálo Rusko?

Většina těchto informací je klasifikovaná. I když máme vyhodnocení, tak kvůli tomu, že to je citlivá oblast a také oblast, která souvisí s ochranou zdrojů, metodami práce a způsoby zjišťování,  podrobnosti se nezveřejňují. Na druhou stranu by bylo naivní se domnívat, že stát s takovými schopnostmi, jako je Rusko, by toho nevyužil i v kybernetické rovině.

Z jakých dalších zdrojů mohou kybernetické útoky podobné tomu, který se odehrál v ČR, pocházet?

V dnešní době téměř všechny vyspělejší státy mají podstatné schopnosti v kybernetické oblasti. V souvislosti s pokročilou technologií v kybernetické oblasti, které jsou podporovány státem, se tedy bavíme o zemích, jako je Rusko, Čína, Írán a Severní Korea.

Jaká nebezpečí pro stát plynou, pokud jsou mu odcizeny citlivé informace, jako se to stalo České republice?

Nebezpečí mohou mít zanedbatelný, ale i naprosto kritický charakter. Při některých kybernetických útocích může dojít i ke ztrátám na životech, jako se to děje při použití konvenčních zbraní. Kybernetický útok může vést k paralýze systému řízení, například dopravy, nebo vyřazení přístrojového vybavení nemocnice. Vyzrazení některých informací může mít za následek třeba i fyzickou likvidaci lidí, kteří jsou s nimi spojeni. Pokud někdo získá možnost nekontrolovatelného působení v kybernetickém prostoru, tak může napáchat opravdu obrovské škody. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek