Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jistá výhra Babiše? Tvrdit to devět měsíců před volbami je jako věštit, říká sociolog Daniel Prokop

Jistá výhra Babiše? Tvrdit to devět měsíců před volbami je jako věštit, říká sociolog Daniel Prokop

Vítězství Andreje Babiše ve sněmovních volbách je sice pravděpodobné, avšak jisté určitě ne. V exkluzivním rozhovoru pro INFO.CZ to říká sociolog Daniel Prokop z agentury Median. Důvodů uvádí několik. Mluví také o příčinách úpadku levice, o šancích formující se koalice lidovců a Starostů a nezávislých proniknout do Poslanecké sněmovny nebo o tom, jaký smysl má na základě předvolebních modelů přepočítávat hlasy na mandáty.

Trend podpory jednotlivých politických stran se od minulých voleb až na malé výkyvy prakticky nemění. Je vítězství Andreje Babiše a jeho hnutí ANO v podzimních sněmovních volbách nevyhnutelné?

Tři trendy určitě existují: oslabování TOP 09 z podpory okolo 13 % na jaře 2014 k současným šesti až sedmi procentům. Oslabování ČSSD v posledním roce. A posilování hnutí ANO, které je kontinuální a velmi mírné po celé volební období.

Vítězství ANO je tedy pravděpodobné, avšak není jisté. V lednu roku 2013, stejnou dobu před volbami, měla ČSSD v předvolebních průzkumech i přes 35 % a nakonec získala jen 21 %. Před volbami 2010 ztratila vedoucí sociální demokracie za devět měsíců okolo devíti procentních bodů. A před volbami v roce 2005 naopak za stejné období asi o šest procent stáhla jasně vedoucí ODS. I tehdy přitom zněly hlasy, jak to už je jasné a počítaly se koalice. Věštit tedy nejde.

Taky jsou možné jakési „mezivarianty“. Třeba že ANO vyhraje, ale ne způsobem, který mu zaručí účast ve vládě. Tato malá vítězství dosahovalo hnutí ve všech volbách od roku 2014. Ačkoli ty centrální sněmovní by mu měly díky silnému lídrovi svědčit více.

Jak je na tom tedy podle vašich dat Babišova formace s podporou nyní?

Pokud by ANO volili všichni, kdo o tom vážně uvažují a nevylučují účast ve volbách, může podle našich dat dostat až 36 %. Když by ho ale volili jen ti, kdo jsou si účastí i výběrem ANO jisti, dostalo by pouhých 19 %. Nejpravděpodobnější výsledek je někde okolo 28 až 29 %, ale může se rychle pohybovat jedním či druhým směrem.

Volební výzkumy někdy působí jako čísla popisující exaktní realitu, ale ta je kvůli nerozhodnutosti voličů dost vrtkavá. Proto je podle mne dobré kromě volebního modelu uvádět i volební potenciál a jádra stran. To jsou vlastně jistá maxima a minima, kam by se mohla strana při konání voleb v blízké budoucnosti ubírat. 

 

Co by podle vás dosavadní trend mohlo do voleb případně zvrátit? Umíte si představit chybu či skandál, který by Babiše o první místo na pásce připravil? Elektronická evidence tržeb to nebude,  sporný nákup jednokorunových dluhopisů Agrofertu zdá se také ne…

U EET se uvidí, jak dopadnou maloobchody, což bude větší zátěž než restaurace. Výrazný propad ANO se ale zatím nerýsuje. ANO těží mimo jiné z dobré ekonomiky, která dovoluje být středovou stranou zaměřenou na efektivní řízení státu. Dnes jsou požadavky všech voličů podobné – zvýšit důchody, nezvyšovat schodek a podobně – a díky ekonomické prosperitě je lze plnit.


Pokud by na tom ekonomika byla hůře, musel by Babiš volit mezi zájmy jednotlivých segmentů společnosti, musel by podstatně jednoznačněji říct, zda hájí zájmy třeba OSVČ nebo důchodců. Jednou se vrátí pravo-levo štěpení a tím i strany, které jsou v něm ukotvené. Tím samozřejmě nechci přivolávat ekonomickou stagnaci ani říkat, že by byla chybou ANO, ale hospodářský cyklus může kartami zase zamíchat.

V dílčí míře samozřejmě mohou ANO poškozovat i další faktory: aféra s dluhopisy, odchod osobností z hnutí nebo ztráta podpory podnikatelů. Hnutí se může začít také štěpit, například pokud se neshodne na případné podpoře Miloše Zemana na Hrad, někomu může začít vadit koncentrace moci v rukou Andreje Babiše.

Těch příčin může být hodně. Avšak zatím to vypadá, že jde spíše o faktory, které omezují růst ANO nad třicet procent, nejde ale o něco, co by Babiše vysloveně poškozovalo.

Kdo vlastně tvoří pevné jádro voličů hnutí ANO? Jak byste je socio-ekonomicky charakterizoval a koho tito lidé volili dříve? A co ti, kteří jsou spíše jeho vlažnými voliči, odkud přicházejí, jaká je případně jejich druhá volba?

V tom jádru je těžké najít nějaké sociální skupiny. Je tam více lidí ze středně velkých měst, více mužů, více lidí se středním vzděláním s maturitou. Více než polovina jádrových voličů volila ANO už v roce 2013, zbytek přišel často od ČSSD ale i od populistických stran jako Úsvit. V krajských volbách přebralo ANO i část někdejších voličů komunistů.

Myslím, že to jsou spíše lidé, kteří se v myšlení pohybují mimo levicové a pravicové recepty, necítí příslušnost k žádné sociální skupině se specifickými zájmy. Rozhodující tak jsou sympatie k Andreji Babišovi, autoritářskému typu politiky a důvěra v poselství efektivní správy státu.


Zajímavý je vyhrocený vztah OSVČ k ANO. Podle našeho prosincového výzkumu pro ČT by ANO volilo jen něco přes 20 % z nich, což není žádná hitparáda. Tito lidé přitom často patří mezi jádrové voliče. Může to být dáno osobní důvěrou k Babišovi, nebo tím, jak se zrovna jejich činnosti dotýká EET.

ANO každopádně stagnaci mezi živnostníky a vyššími sociálními skupinami nahrazuje posilováním mezi staršími lidmi, lidmi se středním vzděláním a nízkými příjmy. Připisuju to faktu, že si ANO osvojilo část programu ČSSD i kulturnímu konservatismu, ke kterému se Babiš a jeho strana přiklání. Doložit to lze například na změně rétoriky v oblasti imigrace a uprchlíků.

Ptám se mimo jiné proto, že se tu formuje aliance, která o sobě tvrdí, že chce být vedle sociálních demokratů a hnutí ANO třetím pilířem české politiky. Jaké má podle vašich dat koalice lidovců a STAN šance? Může pozice ANO a ČSSD ohrozit?

Přiznám se, že mne koalicí překvapili. Je to fér a odvážné. Z druhé strany ale také solidní risk. Součet zisku KDU a STAN se v modelech pohybuje mezi osmi a jedenácti procenty. Potenciál překročit deset procent v koalici samozřejmě mají – v našich datech alespoň jednu z těchto stran zvažuje v posledním kvartálu okolo dvanácti procent lidí. Ale není to vůbec jisté.

V krajských volbách KDU-ČSL a STAN uspěly. Ale krom malé účasti to bylo i díky regionálnímu ladění voleb bez pojících celostátních témat. STAN díky medializaci po krajských volbách posílil i v modelech do Sněmovny, avšak s novým rokem začal tento efekt mírně vyprchávat.

Podle našich informací loboval za samostatný postup lidovců jejich bývalý předseda a současný předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Ještě spíše než ANO nebo ČSSD může koalice Starostů a lidovců totiž ohrozit právě TOP 09...

Neděláme pro strany a o lobování nic nevím. Ale stranická rozštěpenost současné politiky je vzhledem k tomu, jak všichni mluví o společném nepříteli, absurdní. Mně by dávalo smysl, pokud by KDU-ČSL, STAN a TOP 09 kandidovaly spolu ve středo-pravém proevropském, mírně konzervativním, ale nikoli národovecky uzavřeném, bloku stran. Takto všichni riskují, že se nedostanou do sněmovny. Smysl by mi dávala i spolupráce Zelených a Pirátů. Ale personální neshody a wishful thinking jsou asi silnější.
 
Pokud by TOP 09 a koalice KDU-ČSL a STAN propadly, bude to znamenat že tu téměř patnáct procent středových a středo-pravicových voličů nebude mít v příštím volebním období zastoupení ve sněmovně. Celkově by tak mohlo propadnout přes třicet procent hlasů…

Teoreticky se to stát může. Hnutí ANO by pak stačilo k většinové jednobarevné vládě realisticky získatelných 33 až 34 % hlasů, protože d´Hondtův přepočet by je mohl dostat nad polovinu mandátů. Byla by to demokraticky opravdu obskurní situace.



Ale přiznejme si: situace, kdy zároveň propadne koalice KDU-ČSL a STAN, TOP 09 i všechny menší strany jako Okamurova SPD, Piráti a Zelení, je dost nepravděpodobná. Většinou pád jednoho přináší vzestup jiných. Stejně bychom mohli spekulovat, že většina z nich uspěje, a propadne jen okolo 8 % hlasů.

V takovém případě by pak hnutí ANO ani přes solidní úspěch nemuselo být ve vládě. Realistické je asi předpokládat něco mezi.     

Median, kde profesně působíte, přepočet hlasů na mandáty nezveřejňuje. Přesto, neděláte si aspoň pracovní model?

Neděláme. Ono je to mediálně poutavé. Ale ukazatel je to tak nepřesný, že analyticky skoro nemá smysl. I v ideálním světě, kde všichni respondenti mají jasného favorita a váš výzkum je metodicky perfektní, se v tom ukazateli kupí tři typy chyb.

1) Náhodná chyba výzkumu, která pramení z toho, že zkoumáte jen vzorek voličů. U velkých stran je až +/- tři procentní body.
2) Nevíme, kdo z hraničních stran se dostane do sněmovny, kolik procent hlasů propadne a kolik se rozpočítá do mandátů.
3) Nevíme, jaká bude regionální struktura výsledků. Právě na ní závisí d´Hondtův přepočet výsledků voleb na mandáty, který může vítězné straně přidat dva, ale třeba i sedm procentních bodů.   

Přesto: podle konkurenční agentury STEM by ANO v tuto chvíli bralo téměř 87 mandátů. Mělo by jich více než druhá ČSSD a třetí KSČM dohromady. A třeba s komunisty by to Babišovi dalo ústavní většinu… Jak byste to okomentoval?

Podle mne to díky těm uvedeným nejistotám nemá moc smysl. Když zohledním ty tři typy chyb, tak z výsledků STEMu lze odhadovat, že by ANO mělo 65-95 mandátů. To je reálná přesnost, která nikdy nebude vyšší.

Odhad sedmaosmdesáti mandátů vychází z toho, že ANO dostane přesně 30 % hlasů, do sněmovny se nedostane ani jedna ze stran, které mají v modelu čtyři až pět procent a díky tomu propadne přes 25 % hlasů. A že d´Hondtův přepočet přidá první straně okolo sedmi mandátů.



Pokud byste předpokládal, že se jedna ze stran na hraně pěti procent do sněmovny dostane, a d´Hondt přidá vítězi čtyři až pět (což je průměr minulých voleb), tak má ANO asi 79-80 mandátů a ústavní většina s KSČM je tatam. Ta čísla připouštějí i scénář, dle kterého ANO a KSČM nedají ani prostou většinu.

Proto ty přepočty nemám moc rád. Vyvolávají falešným dojem přesnosti, protože abstraktní procenta nahrazují poslancem sedícím ve sněmovně a upečenými koalicemi. Pak se lidé zlobí, že „výzkumy selhaly“, i když se zmýlí o dvě procenta.



Podstatné je také to, že to může vyvolávat ve voličích snahu volit strategicky, kterou opírají o čísla, která jsou méně spolehlivá, než si myslí. Já proto naopak zdůrazňuju nejistotu a různé scénáře, které volební data připouští. Týká se to hlavně stran, které mají v modelu 3 až 5 procent. Pro všechny dnes platí, že je zvažuje tolik lidí, že se do sněmovny mohou dostat.

Na posledním šetření STEMu jsou pozoruhodné ještě dvě věci: TOP 09 mimo sněmovnu a podpora levice nízká, jako byla za posledních dvacet let málokdy. Pokud sečteme mandáty pro ČSSD a KSČM, je jich nejméně od roku 1992. Potvrzují i vaše data úpadek levice a čím si ho vysvětlujete?

Tak ono to lze říct asi i o pravici. Je to prostě důsledek nástupu ANO, které vysává voliče všem stranám. Jak jsem říkal, v posledním roce se Babiš více přesunul mezi starší a méně vzdělané – tedy původně často voliče levice.

Ale je tu ještě další důležitá věc. Starší voliči sice avizují vyšší ochotu účastnit se voleb než mladší lidé, ale rozdíl je menší než v minulosti. Levice kdysi brala hodně procent jejich vysokou mobilizací. K ní pomáhala hrozba vlády pravice, která důchodce ekonomicky poškozovala omezováním valorizace důchodů, spoluúčastí ve zdravotnictví a podobně.

Dnes, když politika ANO a ČSSD směrem k důchodcům se zdá být skoro stejná, tohle kouzlo mizí. Otázka samozřejmě je, jak by se ANO chovalo ve středo-pravé vládě, která může po roce 2017 klidně nastat. Ale takovou hypotézou se mobilizuje dost těžko.   

Otázka na závěr: do voleb je daleko, závěr je tedy zřejmý, k současným prognózám je třeba přistupovat obezřetně. Obzvláště zohledníme-li zkušenosti s americkými prezidentskými volbami nebo brexitem...

Prognózy devět měsíců před volbami doporučuju rozhodně vážně nebrat. A podle mého názoru spíše věřit výzkumům, které otevřeně mluví o své metodice a přiznávají, že zisk stran se může pohybovat v nějakém intervalu podle rozhodnutí voličů, přičemž model je nejpravděpodobnější odhad.

Argument, že díky chybě amerických výzkumů, z nichž část padá na úkor tamní metodiky a snahy ušetřit, nejde celkově věřit výzkumům, ale taky neplatí. Výzkum Medianu a STEM/MARKu pro ČT trefil dvanáct ze třinácti vítězů krajských voleb, ani jedna strana nepřekročila významně svůj volební potenciál a do zastupitelstev se nedostal nikdo, kdo měl potenciál pod pět procent.

Kdo si udělal obrázek o výsledku z tohoto výzkumu, toho volby rozhodně nepřekvapily, a dokonce mohl hodně vyhrát proti sázkovým kancelářím, které v některých krajích dost přeceňovaly ČSSD.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek