Když prohřešky přebíjejí pozitiva. S pověstí evropských fondů má nově pomoct Transparency International

Když prohřešky přebíjejí pozitiva. S pověstí evropských fondů má nově pomoct Transparency International

Fondy EU se v České republice netěší pozitivní pověsti. I přesto, že díky nim vznikla řada zajímavých a prospěšných projektů, jsou spojené s podvody a korupcí. Teď se má jejich obraz změnit, zatím se tak děje v pilotním fázi.

Přinášejí změnu k lepšímu, přesto mají fondy v České republice špatnou pověst, které se jen obtížně zbavují. Peníze z nich podpořily desítky tisíc projektů, které zlepšily život konkrétních obyvatel: Jejich město či vesnici lépe spojily s okolím, vznikla díky nim kanalizace, nová pracovní místa nebo zábrany proti povodním. To ale zastírají především odhalené případy podvodů s dotacemi a korupce, které v minulých letech zásobovaly stránky novin a které se nevyhnuly ani vysoce postaveným politikům.

Negativní nálepka může být přitom značně nebezpečná. „Kvůli jednotlivým pochybením nelze odsuzovat celou, pro náš stát klíčovou, oblast,“ upozorňuje Irena Dufková z protikorupční organizace Transparency International. V minulém období 2007-2013 mohlo Česko z fondů EU získat zhruba 700 miliard korun (pro úplnost dodejme, že přibližně pět procent zůstalo nevyužitých) a v současné „sedmiletce“ je pro něj v unijním rozpočtu vyčleněno až 648 miliard korun (včetně tzv. výkonnostní rezervy, na kterou si může stát sáhnout, pokud splní všechny předem dané podmínky).

Čerpání evropských peněz v ČR v říjnu 2016
Zájemci o evropské dotace v České republice mohou v současné době žádat o 65 % z celkové částky na programové období 2014-2020, která činí zhruba 648 miliard korun. Jednotlivá ministerstva již vyhlásila 381 výzev za 422 miliard korun. Smluvně zajištěno mělo Česko ke konci letošního října 9,5 % evropských peněz. Jde o přibližně 58,1 miliardy korun. (Zdroj: ČTK)

Nelichotivá image fondů způsobuje mimo jiné to, že přínosné projekty často zůstávají v šuplíku a o podporu se neucházejí. „Možní žadatelé mohou mít výborné nápady, ale nechají se odradit špatnou pověstí fondů nebo složitostí celého procesu, a nakonec do toho nejdou,“ myslí si Dufková.

Ze špatné image využívání unijních peněz podle ní nemají radost ani lidé v tzv. řídících orgánech, kteří mají na starosti administrativu spojenou například se schvalováním projektů v jednotlivých operačních programech. „Není to vůči nim fér. Tito lidé mají pocit, že jsou pod neustálým tlakem a dozorem, a práce v takovém prostředí není motivující,“ uvedla Dufková. Navíc to může odrazovat budoucí pracovníky a odborníky, kteří by chtěli v oblasti fondů pracovat, dodala.

Neopakovat vyčítané chyby

Kvůli odhaleným případům korupce a podvodů v dotacích a také nedostatkům v auditech Bruselu bylo České republice v minulosti na čas pozastaveno proplácení již schválených projektů. Instituce kritizovaly nastavení kontrolního a auditního systému a také nestabilní personální politiku na klíčových postech souvisejících s čerpáním na relevantních ministerstvech. Poté, co vláda přijala krizová opatření, Evropská komise tok peněz do Česka obnovila. Nové sedmileté období se i proto stalo příležitostí, jak vyčítané chyby znovu neopakovat.

„Už před několika lety jsme si v přijatém plánu řekli, co jsou slabá místa s potenciálem pro korupční jednání a co je potřeba udělat proto, abychom je omezili,“ říká k tomu náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olga Letáčková.

Transparency International v tomto ohledu hodnotí pozitivně například menší počet operačních programů a zavedení jednotných pravidel, snížení politického vlivu při kontrolách nebo lepší a rychlejší komunikaci mezi úřady a příjemci dotací. Zapracovat by se naopak mělo ještě více na komunikaci s veřejností a také v oblasti veřejného zadávaní, které zůstává i nadále „jednou z nejcitlivějších oblastí“.

Pomoct by měla i spolupráce se zmiňovanou organizací, která se nachází v pilotní fázi a zaměřuje se na kontrolu zatím jednoho vybraného projektu (v případě ČR jde o projekt ke vzniku a provozu informačnímu systému MS2014). V budoucnu je však pravděpodobné, že se kontroly rozšíří do všech operačních programů a v problematických oblastech se mohou stát i povinnými, vysvětlila INFO.CZ náměstkyně Letáčková.

Spolu s Českou republikou se projektu, který zastřešuje Evropská komise a který funguje již od devadesátých let minulého století, účastní dalších 11 zemí, převážně ze střední a východní Evropy doplněné ještě o Portugalsko, Itálii a Řecko, tedy země, které měly nebo mají z nejrůznějších důvodů potíže s čerpáním evropských prostředků. „Není to tak, že by Evropská komise vybrala státy, které mají problémy s fondy EU. Země, které měly zájem se zapojit, se přihlásily samy,“ dodala k tomu Letáčková.