Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Konec azylové turistiky v nedohlednu. Jednání o společném evropském systému drhnou

Konec azylové turistiky v nedohlednu. Jednání o společném evropském systému drhnou

Srovnání podmínek v jednotlivých státech Evropské unie, aby jeden nebyl pro uprchlíky přitažlivější než druhý, i rychlejší vyřízení žádostí o azyl. Vytvoření skutečně společného azylového systému bude horkým tématem dalších měsíců. Výsledek ale není jistý - podle českých politiků zatím jednání k žádné shodě nevedou. A ministerstvo vnitra už nyní protestuje, že se na něj řítí legislativní smršť ve chvíli, kdy ještě nemohlo ani zhodnotit minulé kroky.

„Celou řadu procedur lze zlepšit. Některé věci v tento okamžik pravděpodobně dohodou řešitelné nejsou. To znamená, že každý stát bude zastávat své názory, než dojde ke společnému rozhodnutí podle evropských pravidel,“ řekl v pátek na debatě v senátu šéf premiérových poradců Vladimír Špidla (ČSSD). V případě Česka i dalších států V4 jsou to hlavně povinné kvóty. Jde o téma, na kterém si země zarytě stojí už několik měsíců.

Návrhy Evropské komise, které by měly azylový systém posunout směrem k větší jednotě, nyní projednává Rada EU. A přesto, že existuje tlak na rychlý proces, zatím se to příliš nedaří. Jako prioritu si to přitom vytkla i Malta, která aktuálně předsedá EU a jež má už díky své poloze ve Středozemním moři k tématu migrace blízko.

„Přijde legislativní smršť“

České ministerstvo vnitra ale už nyní mluví o legislativní smršti. Vadí mu kromě povinných kvót i to, že kroky z roku 2015 ještě nemohlo zhodnotit v praxi. „Návrhy Evropské komise půjdou s největší pravděpodobností jako balík, protože není možné, aby jeden vstoupil v účinnost dříve než jiný. Pokud k tomu dojde, tak budou mít zcela zásadní dopad do zákona o azylu. Většina věcí totiž přechází ze směrnice, kde máme určitý manévrovací prostor, na formu nařízení, které bude platit přímo. Takže roztrháme půlku zákona o azylu a nahradíme to něčím, co vznikne na půdě EU,“ stěžuje si Nataša Chmelíčková z ministerstva vnitra.

MigraceMigraceautor: Info.cz

Na Česko se přitom hrnou výtky, že země neplní svou roli, třeba v relokování uprchlíků. „Závazky Česká republiky plní a není to jenom otázka Česka, proč se plní tak pomalu. Česká republika také velmi intenzivně v rámci strategického dialogu diskutuje se Spolkovou republikou Německo. Jeden z výsledků je ten, že se chystá společný projekt pravděpodobně v Jordánsku,“ popsal Špidla. 

Země chtějí společně pomáhat uprchlíkům v Jordánsku. Slibují si od toho, že zlepší jejich životní podmínky a odradí je tak od odchodu do Evropy. 

Klíčová je podle něj dohoda EU s Tureckem o navracení uprchlíků, která funguje. Jenže řada odborníků upozorňuje na její slabiny. „Dohoda s Tureckem neprošla žádným procesem, takže institucionálně není součástí evropského práva. V tu chvíli se dostáváme do velmi složité situace, kde EU chce stavět na tomto modelu i s dalšími třetími zeměmi. Tím se zavazuje k tomu vyjednávat s vůdci a lídry zemí, které často mohou mít velmi autoritativní tendence a mohou být často strůjci porušování lidských práv ve svých zemích,“ oponuje policy officer Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR Tomáš Jugwirth.

Úspěšné přitom Česko příliš není ani v programu přerozdělení 160 tisíc žadatelů o azyl z Itálie a Řecka, který odstartoval už v loňském roce. „Do České republiky přišla za poslední tři měsíce nula lidí,“ řekl na debatě v senátu europoslanec Luděk Niedermayer (TOP09). Tento týden zveřejněné statistiky ministerstva vnitra ukazují, že loni v Česku požádalo o azyl 1475 migrantů. To je o polovinu nižší číslo než v roce 2015. Nejčastěji šlo o Ukrajince, za nimi následovali Iráčané a Kubánci. Jen 148 lidí azyl získalo, dalších 302 dostalo doplňkovou ochranu, která platí jen po omezenou dobu. Pro srovnání: v roce 2001 Česko vyřizovalo 18 tisíc žádostí.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek