Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Konec národních parků? Rozhodnou hlasy sociálních demokratů a komunistů

Konec národních parků? Rozhodnou hlasy sociálních demokratů a komunistů

Sněmovní verzi zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou do dolní komory vrátili senátoři s řadou pozměňovacích návrhů, podpoří tři kompletní kluby: hnutí ANO, KDU-ČSL a TOP 09. Dohromady disponují šestaosmdesáti zákonodárci. Sociální demokraté a komunisté budou hlasovat volně. S jistou dávkou zjednodušení tak lze říct, že hlasování ukáže, kolik je v klubech obou levicových stran příznivců prezidenta Miloše Zemana, který v dolní komoře osobně podpoří senátní verzi zákona, a zároveň odpůrců národních parků.

O osudu zákona rozhodnou především sociální demokraté, kterých je v dolní komoře padesát. Pokud se Zemanovi nepodaří přesvědčit o svém stanovisku více než pětinu sociálních demokratů, je pravděpodobné, že poslanci nakonec stanovisko Senátu přehlasují.

„Nemáme sjednocený postoj jednotlivých členů a členek klubu. Největší část se nicméně přiklání k původní sněmovní verzi zákona,“ avizoval před novináři těsně před zahájením jednání dolní komory předseda poslaneckého klubu sociálních demokratů Roman Sklenák. V rozhovoru pro INFO.CZ pak dodal, že předpokládá schválení sněmovní verze zákona.

Za tu se jednoznačně postavil klub hnutí ANO. Podle jeho předsedy Jaroslava Faltýnka vedli poslanci druhé nejsilnější sněmovní strany o novele zákona dlouhou a podrobnou debatu. „Nakonec se jednoznačně přikloníme pro sněmovní verzi zákona. Budeme hlasovat závazně,“ nepřipustil pochybnosti Faltýnek. Ministr životního prostředí Richard Brabec pak zopakoval, že by schválení senátní verze zákona znamenalo konec národních parků v České republice.

Michal Kučera z TOP 09 pak zdůraznil, že považuje ochranu přírody za navýsost konzervativní téma. „Také proto podpoříme sněmovní verzi zákona. Odmítáme, že by zákon poškodil obce. Postoj mnoha starostů Šumavy není jednotný, řada z nich podporuje ochranu přírody a sněmovní verzi zákona,“ vysvětlil Kučera. „Sněmovní návrh je výsledkem obtížných jednání a obtížných kompromisů,“ doplnil pak předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Podobně hovořil také předseda sněmovní frakce KDU-ČSL Jiří Mihola. Také lidovci podle něj podpoří původní sněmovní verzi zákona. „Hovořili jsme s mnoha zástupci šumavských obcí, možná překvapivě většina z nich podporuje původní návrh,“ vysvětlil. Postup lidovců pak odůvodnil podobně jako TOP 09 odkazem na konzervativní hodnoty. „KDU-ČSL chce zachovat divokou přírodu příštím generacím,“ pravil Mihola.

Jediný sněmovní klub, který již dopředu avizuje jednotné hlasování pro senátní verzi zákona, je klub ODS. Jeho předseda Zbyněk Stanjura to odůvodňuje budoucím rozvojem obcí. Komunisté pak preferují zachování status quo. Před začátkem jednání Poslanecké sněmovny to řekl jejich předseda Vojtěch Filip. Jakákoli změna podle něj může způsobit kolaps národních parků. „Pan ministr Brabec vůbec neví, co dělá,“ hřímal před novináři Filip. Jak budou komunisté hlasovat, ale neřekl. Předseda komunistického poslaneckého klubu Pavel Kováčik pak doplnil, že většina poslanců KSČM nepodpoří ani jednu verzi zákona. „Nehledejte za tím alibismus,“ dodal.

ODS požádala v 18:20 o pětačtyřiceti minutovou přestavku. A protože si poslanci předtím neodlasovali, že budou jednat i po 19. hodině, jejich úterní jednání skončilo. O osudu novely zákona o ochraně přírody a krajiny poslanci rozhodnou v nejbližších dnech, možná už ve středu.

Vědci, ekologové i široká veřejnost proti senátnímu návrhu

Ekologové uspořádali těsně před polednem nedaleko sněmovny happening na podporu sněmovní verze zákona. Na akci dorazilo podle odhadů ekologické organizace Hnutí DUHA asi 400 lidí. Původní verzi zákona podpořily také stovky akademiků, desítky domácích i zahraničních organizací. A také více než pětačtyřicet tisíc signatářů petice, kterou na její podporu uspořádali ochránci přírody.

Senátní návrh ve svém stanovisku odmítlo také čtyřiadvacet šumavských spolků místních občanů a pět šumavských obcí (Lenora, Prášily, Srní, Želnava a Kubova Huť). Starostové i představitelé spolků se ohrazují proti názoru, že NP omezuje kvalitní život místních lidí a argumentují, že přínosy NP nesrovnatelně převyšují příslušná omezení.

Národní parky u nás pokrývají pouze 1,5 % území a jejich prioritním posláním je ochrana vzácné přírody a krajiny. „Jejich turistická přitažlivost podporuje místní ekonomiku a je hlavním přínosem pro místní obyvatele. Senátní návrhy zákona jsou bezprecedentním popřením smyslu národních parků tak, jak jsou vnímány u nás i všude ve světě,“ vysvětluje Hnutí DUHA.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek