Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Konfliktní soužití dvou alfasamců, říkají o kombinaci prezidenta Zemana a premiéra Babiše politologové

720p480p360p240p

Dlouhé měsíce se spekulovalo, že si prezident Miloš Zeman nebude chtít nechat ujít příležitost a půjde do prezidentských voleb i podruhé. Dohady se nakonec potvrdily, Zeman teď oficiálně oznámil svoji kandidaturu na Hrad. Šance na znovuzvolení má velké, do voleb je ale ještě relativně daleko a nakonec vše může dopadnout jinak, jak zdůraznil sám prezident. Politologové oslovení redakcí INFO.CZ se podívali na další možné scénáře a nastínili, co můžeme od Miloše Zemana v dalších letech očekávat.

Prezident Zeman má za sebou čtyři roky v roli prezidenta České republiky. Během úřadování dával najevo, že se nespokojí s rolí „kladeče věnců“ a mediátora politických sporů, která de facto hlavě státu v parlamentním systému přísluší. Snaží se být aktivním hráčem na politickém poli a prosazuje si své nehledě na odpor, který tím na tuzemské i světové scéně někdy vyvolává.

„První období bylo v jeho režii poměrně volnomyšlenkářské, svobodomyslné a velmi emancipované. To, co si mohl dovolit Zeman, by si Klaus dovolit nemohl,“ shrnul politolog Jan Kubáček, který Zemanův politický styl přirovnává k „pistolníkovi“.   

Že by ve svém potenciálním druhém volebním období prezident radikálně změnil styl politiky, politologové oslovení redakcí INFO.CZ neočekávají. Naopak mají za to, že se může „totálně utrhnout ze řetězu“, protože potřetí být českým prezidentem už nemůže, a tak se nemusí ohlížet na přízeň voličů ani sponzorů a významných podporovatelů z vlivových a ekonomických kruhů. „Když ho už nebude nic limitovat, může začít vyvádět ještě horší věci, než dosud vyváděl, a může si začít vymýšlet kde co,“ obává se politolog Univerzity Karlovy Josef Mlejnek.  

Za problematické v dosavadním prezidentově projevu považují odborníci několik skutečností, z nichž by Zeman s nejvyšší pravděpodobností neslevil ani ve svém druhém volebním období. „Bude pokračovat hlásání extrémně nacionalistických populistických tezí z Hradu, v čemž si český prezident příliš nezadá s politiky typu Marine Le Penové nebo prezidentským kandidátem Svobodných v Rakousku Norbertem Höferem,“ říká politolog Jiří Pehe.

„Další problém spočívá v tom, že Zeman je nástrojem určitých ekonomických kruhů, což se projevuje velmi vstřícnou politikou vůči Rusku a Číně. A to bude pokračovat,“ přidává Mlejnek. „Pak vyvstává otázka, čí je vlastně prezident. Vliv ekonomických skupin v pozadí je tak silný, že si diktují českou zahraniční politiku – aspoň tu část, kterou zastává Zeman,“ dodává politolog.  

Svědčí o tom prý například to, že se těsně před oznámením kandidatury prezident sešel s Petrem Kellnerem, majoritním akcionářem PPF. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček upřesnil, že spolu jednali o ekonomických vztazích s Ruskem, Čínou a Spojenými státy, které se prezident Zeman chystá ještě letos navštívit. Ve všech třech těchto zemích PPF působí.

„Bude ochraňovat zájmy stávajících ekonomických skupin, které se pod jeho kuratelou vydaly do Číny. Bude dělat vše pro to, aby tam byly konkrétní úspěchy a potvrdilo se, že jeho mise měla smysl,“ myslí si Jan Kubáček. Obdobně se dle jeho názoru bude prezident snažit dojednat investice i v USA. „Bude pro něj velmi prestižní napomoci investicím v Americe, aby mohl říct: podívejte, ono to jde doslova všemi směry, jen je třeba držet neutrální ekonomickou diplomacii,“ odhaduje politolog.

Třaskavá kombinace Babiše a Zemana

Podle politologů bude Zeman rovněž pokračovat ve vměšování se do české politiky. „Bude se snažit oslabit ČSSD a přetvořit systém ústavně-parlamentní demokracie na poloprezidentskou republiku,“ předpokládá Jiří Pehe.

Politologové se shodují, že prezident bude chtít promluvit do sestavování vlády. Parlamentní volby se konají na podzim, tedy ještě v jeho prvním volebním období, z čehož Zeman může, ale nemusí vytěžit nějakou výhodu do prezidentských voleb, které se uskuteční o pár měsíců později, v lednu 2018.

„Bude se snažit, aby v čele vlády nestál nikdo, koho považuje za svého oponenta, jako je například současný předseda vlády, ale spíš někdo, s kým si dobře rozumí – to dopředu určuje karty, kterými bude hrát,“ říká Pehe s tím, že prezident „ani moc neskrývá“, že chce do čela vlády prosadit šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.

Podle politologů si prezident může jmenováním Babiše premiérem usnadnit cestu k obhajobě mandátu, protože se mohou dohodnout, že v takovém případě hnutí ANO nenasadí do prezidentské volby vlastního kandidáta, čímž mu neodčerpá část hlasů. „Když se podíváme na lhůty, je i po sněmovních volbách stále stihnutelné nominovat kandidáta a intenzivně ho nasadit do prezidentské kampaně. Myslím si, že to bude jedna z jeho taktických výhod zejména vůči Andreji Babišovi a jeho hnutí ANO,“ říká Kubáček.

Určité spojenectví mezi Andrejem Babišem a Milošem Zemanem je však „čistě účelové“ a rychle by se mohlo změnit v otevřenou rivalitu. Oba politici jsou prý totiž příliš silné osobnosti. „Pokud se Andrej Babiš stane premiérem a Zeman opětovně prezidentem, bude to soužití dvou alfa samců,“ upozorňuje Kubáček.

„Můžeme očekávat podobné konfliktní soužití a přetahovanou, jakou jsme zažili s premiérem Jiřím Paroubkem a prezidentem Václavem Klausem. Budou se střetávat, každý bude mít trochu jiný zájem a dá se očekávat, že oba budou chtít být výraznými politiky a ovlivňovat politické soužití,“ předpokládá politolog.

Zeman zpátky na Vysočině

Ač odborníci Zemana favorizují v prezidentské volbě, protože nevidí žádného výraznějšího protikandidáta, prezidentem se nakonec stát nemusí. V takovém případě se dle politologů pravděpodobně stáhne na Vysočinu, odkud bude komentovat dění v Česku třeba formou rozhovorů. Že by následoval příklad svého předchůdce Václava Klause a věnoval se přednášení či publikační činnosti, odborníci vzhledem k Zemanovu zdravotnímu stavu a povaze nepředpokládají.

„Václav Klaus se jako prezident profiloval intelektuálněji – jako někdo, kdo má intelektuálně vybroušenější názory. Miloš Zeman se sám prezentuje jako mluvčí lidových vrstev a pokud se projevuje, je to spíš takový populismus. Pokud by nebyl prezidentem, je použitelný v agitaci na náměstí,“ popisuje rozdíly mezi našimi dvěma posledními hlavami státu Mlejnek.

Politolog soudí, že Zeman úplně rezignoval či není schopen se na veřejnosti prezentovat nějakým intelektuálně zajímavým textem nebo projevem, který by stál za analýzu a pouze se omezuje na „populistické apely z tribuny“. „V zahraničí je kritizován víc než u nás, protože jeho projevy jsou intelektuálně mělké,“ uvádí Mlejnek s tím, že „Zeman je sice hrdý, že pronáší projevy  z patra, ale má tam řadu faktických chyb.“ Nejkřiklavějším příkladem je dle něho „kauza Peroutka“.

Politologové nepovažují ani za reálné, že se Zeman vrátí do české politiky, třeba na kandidátce Strany práv občanů, kterou podporuje. Prezidentský úřad je vrchol, těžko ho něčím přebít. „Mohl by mít metu nějakou funkci v OSN, ale to mu asi nikdo nedá,“ konstatuje s nadsázkou Mlejnek.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek