Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mám obavu z autoritářského režimu v Česku. Soros nám neříká, co máme dělat, tvrdí šéf OSF

Mám obavu z autoritářského režimu v Česku. Soros nám neříká, co máme dělat, tvrdí šéf OSF

Mají neziskové organizace „jen“ pomáhat potřebným, nebo se snažit rovnou o systémové změny? Překračují tím své pravomoci? „Pro mě lobbying není nic nekalého. Nadace celá léta podporovala projekty, které směřovaly k tomu, aby byl přijat zákon, který ho reguluje. Problém Česka je ten, že lobbying je tu naprosto nečitelný,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ ředitel nadace Open Society Fund Robert Basch. Atmosféra v Česku je podle něj vůči neziskovým organizacím čím dál více nepřátelská. Proč jejich zaměstnance častují politici přízvisky jako paraziti? Ovlivňuje skrz neziskové organizace George Soros politiku v Evropě? A jak vidí Basch současnou situaci v Česku? „Zrovna v Česku jsou podle průzkumů lidé výrazně ochotnější se vzdávat svých občanských svobod na úkor bezpečnosti. To je podle mě velmi nebezpečné. Trochu se bojím, že česká společnost je jako žába, která se vaří. A budu to trvat tak dlouho, že až budeme chtít vyskočit, tak už to nepůjde," říká Basch. 

Patří lobbying do neziskových organizací? Měly by se snažit prosazovat systémové změny?

Pro mě lobbying není nic nekalého. Nadace celá léta podporovala projekty, které směřovaly k tomu, aby byl přijat zákon, který ho reguluje. Problém Česka je ten, že lobbying je tu naprosto nečitelný. To, že ho neziskové organizace dělají se svými omezenými možnostmi, je v porovnání s lobbováním korporací nebo polostátních firem jen velmi malá část. Myslím, že každý z nás jako občan má právo prosazovat to, co mu přijde důležité. Může se sejít s poslancem a říct mu toto a toto by bylo dobré z těchto důvodů. Neziskové organizace často přináší návrhy řešení a podložené argumenty. Myslím, že by tedy velmi prospělo, kdyby tu existovala jasná regulace. Třeba Nadace OSF by se pak registrovala jako lobbista a všichni by věděli, s kterými jednala poslanci a o čem. Stejně tak by byly ale vidět i další subjekty. Například ty, které lobbovaly proti registru smluv.

V poslední době jste úspěšně podporovali koncept otevřených dat. Mají o ně Češi ale vůbec zájem? Umí je využívat?

Podívejte se, jak vznikl Hlídač smluv. Je tu někdo, kdo umí naprogramovat algoritmus nebo aplikaci, která je schopná data těžit a převádět je do podoby, se kterou mohou lidé jednoduše nakládat. Těžko říct, zda je česká společnost na otevřená data připravená, ale ono to není jen o jednotlivcích. Když se podíváte do Velké Británie, tak více než polovina přístupů do tamního registru je ze strany úředníků. Když u nás jedno ministerstvo zpracuje určitá data, tak má pak analýzu u sebe a ostatní resorty k ní nemají přístup. Pokud budu chtít dělat něco podobného, tak budu muset obeslat všechna ministerstva, která mi ani nemusí odpovědět. V Británii jdou úředníci nejprve do registru. Nad otevřenými daty je také obrovský ekonomický potenciál. Podnikatelé na nich mohou postavit aplikace. Podívejte se na tu u nás asi nejznámější: jízdní řády. Někdo, kdo je dobře napojený na ministerstvo dopravy, si vytvořil fungující byznys. V systému otevřených dat se to může podařit komukoliv.

Kdo je Robert Basch?
Robert Basch se stal ředitelem Nadace Open Society Fund Praha v roce 2009, působí také jako předseda Rady Fondu Otakara Motejla a člen Rady Novinářské ceny. Zkušenosti v minulosti získával jako výkonný ředitel Nadace Vodafone, na Velvyslanectví USA v Praze, kde měl na starost spolupráci s neziskovými organizacemi, a v Mezinárodní organizaci pro migraci. V letech 1999 až 2005 působil ve společnosti Člověk v tísni a zúčastnil se několika mezinárodních misí v Bosně, Hercegovině a Ugandě. Vystudoval politickou a ekonomickou sociologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

V poslední době se mluví hodně o tom, že se zhoršuje atmosféra ohledně neziskových organizací. Útočí na ně politici, Češi jim méně důvěřují. Opravdu podle vás dochází k takovému zhoršení?

My jsme díky postavě George Sorose velmi specifičtí, ale já jsem od roku 2009 nezaznamenal v podstatě žádné útoky na nás. Až v posledních dvou letech se objevují haty na Facebooku, chodí nám výhružné maily a nepříjemné anonymy. Myslím, že to je věc, která roste. A to, že mají politici potřebu o tom mluvit, je další signál. Člověk to vnímá i ve svém okolí. Čím dál více lidí mi klade otázky, které jsou vyvolané tím, že nějaký politik něco řekne. To jsem dříve nezažíval.

Proč podle vás politici neziskové organizace nazývají až takovými přízvisky jako parazity?

Myslím, že u někoho je to snaha eliminovat nezávislé hlasy. Ten model je všude stejný. Když se podíváte do Ruska, tak tam existuje snaha umlčet ty, kteří nejsou závislí na financích od státu. To samé se děje v Maďarsku nebo Polsku. Neziskovky do určité míry nezávislými hlasy jsou. U dalších politiků jsem přesvědčen o tom, že se vezou na populistické vlně a využívají toho, že na to lidé slyší. A to je možná úplně stejně nebezpečné. Obecně to vnímám jako snahu zakrýt vlastní neschopnost a umlčet toho, kdo mě může kontrolovat nebo znevěrohodnit moje plány.

Vy jako nadace „trpíte“ propojením s miliardářem Sorosem. Kritici vám vyčítají, že kvůli jeho financování nejste nezávislý hlas.

Vymezil bych se vůči slovu „trpíte“. Soros nám dal něco do vínku. Nastavil způsob, jakým chceme pracovat. Myslím, že to je stále unikátní. Velkorysost, s níž můžeme působit, je důležitá. Jsme na to tedy spíše hrdí a nechceme se od George Sorose distancovat. Jen chceme říct, jak to nyní je. I když jsme měli tu šanci, tak jsme se rozhodli nezměnit si jméno a zůstat OSF. Co se týká závislosti nebo nezávislosti, i před rokem 2012, kdy jsme byli plně financování ze sítě OSF, jsme měli správní radu. Měli jsme matice témat, v nichž můžeme pracovat, ale bylo na nás, jakým konkrétně se budeme věnovat. Nikdo nechodil a neříkal: teď se budete věnovat tomuto, protože se mi to hodí. Stejně tak je to nyní. Procento peněz z OSF je navíc výrazně nižší. Je naprosto iluzorní představa, že George Soros sleduje všechny země v Evropě, nebo dokonce na celém světě, protože jeho síť už působí globálně, a říká: teď dělejte tady, protože tu mám tento byznys, a teď tady, protože tu to chci ovládnout. Je opravdu jen obětní beránek.

Argumentujete navíc i tím, že váš rozpočet je tak malý, že byste stejně nebyli schopni dosáhnout výrazného vlivu. Čím si tedy vykládáte konspiraci, která kolem Sorose vzniká? V Maďarsku aktuálně běží proti tomuto filantropovi celá kampaň.

Hrozně dobře to totiž sedí do teorie celosvětového židovského spiknutí a pojmů jako Bilderberg nebo svobodní zednáři. Soros je Žid, netají se tím. Otevřeně říká věci, které si myslí a chce dělat. V Maďarsku je opravdu jediný hráč, který je schopný pomoct organizacím, které ukazují na to, co Orbán dělá špatně. Pro režim je to v tuto chvíli velmi jednoduché říct: to zlo je on. Druhá věc je podle mě ta, že témata, která OSF volí, jsou citlivá. Ukazuje se, že velmi často uhodí hřebík na hlavičku. Jde o témata jako prosazování ruských zájmů na Ukrajině nebo ruský vliv v Česku. Silná reakce ukazuje, že se cílí na nějaký opravdový problém.

Další výtka zní, že Soros vydělal peníze tvrdým byznysem.

Ano, vydělal. Byznys ale vždy výrazně odděloval od filantropie. Je zajímavé si ho poslechnout, když vypráví o tom, proč filantropii vlastně začal dělat. Bill Gates také vydělal peníze a nedalo by se říct, že to nebyl dravý byznys. Teď je nějakým způsobem dává, jen ne na témata, která by byla tak politicky citlivá. Takových dárců můžeme najít plno. Podívejte se u nás: nadace Penty nebo aktivity PPF. Také se můžeme bavit o tom, jak ty peníze byly vydělané, ale jsou tady. Často je navíc Sorosovi vyčítáno, že je levičák a že se sem snaží vrátit komunismus. To je ale naprostá mýlka. Je to člověk, který je tvrdý byznysmen a jeho téma není redistribuce majetku, ale rovné příležitosti.

Jak vůbec vnímáte filantropii v Česku?

Jsem v tom velký optimista. Mám pocit, že se to zlepšuje. Je tu čím dál více lidí, kteří začali s byznysem v 90. letech, nevydělali peníze na kšeftech se státem, ale tím, že vypiplali své firmy. Nyní se dostávají do věku, kdy jsou možná unavení a dívají se na to, co je kolem nich. Vnímají, že jejich život není jen o tom, že mají fungující byznys, ale že jsou také někde zakořenění. Celkem logicky jde mnoho z nich po tématech, která jsou sexy a prodatelná. Často je motivací stále PR a selfpromo. Čím dál více lidí ale také začíná přemýšlet nad tématy, kterým se věnujeme my: kam se společnost posouvá, jaké existují hrozby pro otevřenou společnost… Čím dál více z nich také přemýšlí nad dlouhodobými projekty a systémovými změnami.

Vy kritizujete současnou situaci v Polsku nebo Maďarsku. Varujete před tím, že něco podobného může nastat i v Česku. Opravdu věříte, že se tu schyluje k autoritářskému režimu?

Já tu obavu mám. Bude velmi záležet na výsledku parlamentních a prezidentských voleb. Když se podíváte na poslední vývoj, tak tu je zjevné utahování šroubů, omezování občanských svobod. Jsme svědky změny stavebního zákona, kdy jsou najednou lidé a neziskové organizace vytlačovaní ze stavebního řízení. Cizinecký zákon ztížil podmínky pro cizince, kteří tady žijí. Všechno je v zájmu bezpečnosti. To je celosvětový trend. Zrovna v Česku jsou podle průzkumů lidé výrazně ochotnější se vzdávat svých občanských svobod na úkor bezpečnosti. To je podle mě velmi nebezpečné. Trochu se bojím, že česká společnost je jako žába, která se vaří. A budu to trvat tak dlouho, že až budeme chtít vyskočit, tak už to nepůjde. Existuje tu ohromná podpora Andreje Babiše. Nikdo vlastně neví, co chce dělat. Říká, že chce stát řídit jako firmu, že chce omezit fungování parlamentu. Je tu Miloš Zeman, který naprosto nepokrytě tlačí ruskou agendu. Mám pocit, že tyto věci mohou tvořit velmi nebezpečný mix, který nás může nasměrovat v duchu Polska a Maďarska.

Nejsou to ze strany Andreje Babiše jen předvolební řeči?

Já mu do hlavy nevidím. Už jen to, že to zmíní, ale vnímám jako nebezpečné. Může získat ústavní většinu jako Orbán, u kterého to taky nikdo nečekal a pak prováděl změny. Už jen to, že vnáší do veřejného prostoru myšlenky na uzavření senátu a ztenčení sněmovny, je riziko. Byl by to naprosto unikátní parlamentní systém v celé Evropě, pokud bychom měli tak málo poslanců a žádné senátory.

V souvislosti s volbami se také mluví čím dál více o kybernetických útocích. Evropskou OSF hackeři napadli. Řešíte to téma tedy i vy?

My jsme hackerské útoky osobně neřešili, protože to postihlo mezinárodní síť. Za ni nemohu mluvit. Pro nás je to ale téma, které jsme si stanovili jako velmi důležité. Snažíme se zaprvé podporovat investigativní žurnalistiku na téma rozkrývání ruského vlivu v Česku. Nyní nejsme schopní říct, jak to tady je. Chceme se snažit pojmenovat fakta a reagovat na ně. Já osobně jsem přesvědčený, že tu ruský vliv je. Už jen tím, jak se někteří snaží znejišťovat náš vztah k EU nebo k NATO.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek