Mrazy už zabily přes 60 lidí. Proč lidé častěji umírají ve východní než v západní Evropě?

Mrazy už zabily přes 60 lidí. Proč lidé častěji umírají ve východní než v západní Evropě?

Zima v Evropě má letos už šedesát obětí. Převážně bezdomovci už umrzli v Polsku, Bělorusku, na Slovensku, Ukrajině i v České republice, kde si mrazy vyžádaly šest životů. Statistika přitom potvrzuje to, co naznačuje výčet těchto zemí. Většina obětí zemřela v zemích východní Evropy, Západ je pro bezdomovce bezpečnější. 

„Obecně to asi souvisí s ekonomikou a sociálním zabezpečením, které stát poskytuje lidem v nouzi. Ve východním bloku je bezdomovecký problém pořád novějším fenoménem než v západní Evropě, tam má bezdomovectví už delší tradici. U nás se lidi bez střechy nad hlavou začali více objevovat až po sametové revoluci a sociální systém na to nebyl plně připravený. A dodnes se to snažíme dohnat,“ vysvětluje pro INFO.cz vedoucí Azylového domu u Sv. Terezie Charity Praha Stanislav Fiala.

Souhlasí s ním i národní ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa. „Klíčový je přístup státu. Česká republika je na tom ještě z těch zemí východního bloku nejlépe. Sociální služby na východě totiž nedosahují ani počtu ani kvality toho, co je nabízeno lidem v Holandsku, Německu nebo v Anglii. Mám zkušenost, že v Amsterdamu má jen Armáda spásy 47 objektů, ve kterých může lidem v nouzi pomoci. Hlavní rozdíl mezi západem a východem Evropy je tedy v rozdílné kapacitě a kvalitě sociálních služeb, které jsou tradičně daleko lépe ukotveny v západních zemích,“ doplňuje Krupa pro INFO.cz.

Vypovídající statistika bezdomovectví ale chybí. Množství zemí počítá lidi bez domova podle toho, kolik z nich využívá právě sociální služby. Tyto počty ale reálnému množství bezdomovců nemusí vůbec odpovídat. Podle podobných odhadů je v České republice přibližně 30 tisíc lidí bez domova, což tvoří asi 0,3 procenta populace. V sousedním Německu je bezdomovců asi půl procenta. Přestože kapacity v České republice jsou, někteří lidé bez střechy nad hlavou přesto pomoc odmítají.

 „Lidé bez domova o našich dostupných službách vědí. Ne všichni ale do zařízení přijít chtějí. Pořád cítí nějakou bariéru a zůstanou radši venku. Ani mrazy je občas nedonutí vyhledat pomoc a myslí si, že to zvládnou. Sociální zařízení totiž vždycky něco požadují. Aby přišli čistí, nebo v nějakou hodinu, je tam budíček a režim a ne všichni jsou ochotni ten režim přijmout,“ dodává Fiala. „Někteří třeba mají zvíře, které by do noclehárny nemohli přivést. U jiných je to špatná zkušenost s nějakou sociální službou. Můžou mít i strach opustit své stálé místo – třeba někde ve squatu nebo blízko nějakého teplometu. Bojí se, že by šli na několik nocí do noclehárny a to místo by jim mezitím někdo zabral. I to může sehrát roli v rozhodování,“ dokončuje výčet důvodů Krupa.

Míst v českých zařízeních pro bezdomovce je přitom stále dostatek. Armáda spásy navíc začala nabízet možnost darovat takzvanou Nocleženku, která stojí sto korun a zajistí jednomu člověku přespání, polévku, teplý nápoj a sprchu. „Zájem pomoci je poměrně velký, s mrazy hodně stoupá solidárnost. Kromě Nocleženky nám lidé darují i zimní oblečení a boty. Za uplynulý víkend nás kontaktovalo rekordních dva tisíce dárců,“ říká PR manažerka Armády spásy Aneta Stolzová. A místo pro potřebné se prý najde vždy. „Naše kapacity jsou naplněny, ale spolupracujeme i s podobnými organizacemi, takže pokud někde nemáme místo, tak kontaktujeme ostatní a hledáme pomoc. Nikoho nepošleme zpátky na ulici,“ tvrdí Stolzová.

Mrazivé teploty posledních dní zatím nejvíc zabíjely v Polsku, kde za poslední víkend zemřelo dvacet obyvatel. Bělorusko hlásí sedm obětí, Slovensko a Ukrajina čtyři. V České republice letos zatím umrzlo šest lidí. Oběti jsou samozřejmě i na Západě, nicméně v menším počtu.