Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Normálně by neprošel,“ říká právnička o návrhu, který dopadne na většinu cizinců. Česko prý čekají soudy a sankce

„Normálně by neprošel,“ říká právnička o návrhu, který dopadne na většinu cizinců. Česko prý čekají soudy a sankce

Už během příštích dní by měli poslanci schvalovat novelu cizineckého zákona i s kontroverzním pozměňovacím návrhem poslance Václava Klučky (ČSSD). Přibývají přitom proti němu další námitky. Jak INFO.CZ informovalo, v posledních dnech ho ostře kritizovala třeba Hospodářská komora. „Z obsahu navržených ustanovení je zjevné, že pokud by ministerstvo tyto návrh předložilo v klasickém legislativním procesu, kde by měl být podroben odborné diskuzi a hodnocení připomínkových míst, vzedmula by se proti nim velká vlna odporu. A to kvůli zjevnému a zásadnímu nesouladu s mezinárodním a unijním právem a ústavním pořádkem České republiky. Návrh předložených změn by tak neměl šanci v této podobě projít,“ říká v rozhovoru po INFO.CZ Linda Janků z Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

Je standardní přijít s takto rozsáhlým pozměňovacím návrhem ve druhém čtení?

Přestože v minulosti již k podobnému postupu došlo, rozhodně se nejedná o standardní postup. Zvláště je-li zjevné, že autorem pozměňovacího návrhu je samotné ministerstvo vnitra, které tím úmyslně obešlo řádný legislativní proces. Pan poslanec se ani netají tím, že se jedná o návrh zpracovaný ministerstvem vnitra, které je však zároveň předkladatelem původního návrhu zákona. Legislativní pravidla vlády, která tímto ministerstvo obchází, přitom nejsou samoúčelná. Jejich smyslem je umožnit prodiskutování návrhu s širokou odbornou veřejností, zkvalitnit tvorbu právní úpravy a zajistit posouzení souladu návrhu s mezinárodním a unijním právem a ústavním pořádkem, aby se předešlo porušení mezinárodních závazků státu. To se v tomto případě nestalo. Původní návrh zákona se přitom v meziresortním připomínkovém řízení projednával řadu měsíců a podílela se na něm široká škála připomínkových míst a odborníků. Načtení návrhu pana poslance Klučky ve druhém čtení naopak fakticky znemožnilo jakoukoli seriózní odbornou diskuzi o tomto návrhu.

Proč podle vás ministerstvo vnitra takto postupuje?

Z obsahu navržených ustanovení je zjevné, že pokud by ministerstvo tento návrh předložilo v klasickém legislativním procesu, kde by měl být podroben odborné diskuzi a hodnocení připomínkových míst, vzedmula by se proti nim velká vlna odporu. A to kvůli již zmíněnému zásadnímu nesouladu s mezinárodním a unijním právem a ústavním pořádkem České republiky. Návrh předložených změn by tak neměl šanci v této podobě projít. Zdá se, že ministerstvo o tom ví, a proto se uchýlilo k navržení těchto změn ve formě přílepku ve spolupráci s panem poslancem. Tím se však snižuje transparentnost legislativního procesu a vytváří se prostor pro přijetí nekvalitní právní úpravy, která hrozí způsobit porušení mezinárodních závazků České republiky.

Může Česku hrozit nějaký postih?

Ano, včetně z toho plynoucích sankcí. Ať už v podobě úhrady individuálního zadostiučinění v případě, že se osoby dotčené touto úpravou úspěšně obrátí na Evropský soud pro lidská práva, nebo v podobě mechanismů Evropské unie pro případ porušení unijního práva členským státem.

Jaká je podle Vás pravděpodobnost, že poslanci návrh podpoří?

Nezbývá než doufat, že se poslanci budou při svém rozhodování vážně zabývat řadou vznesených námitek od jednotlivých subjektů a expertů na danou oblast. A vezmou v úvahu možné důsledky plynoucí z porušení závazků mezinárodního a unijního práva, které by přijetí návrhu mohlo přinést.

Podle právníků je možné, že některé z bodů skončí u soudů. Souhlasíte s tím?

Rozhodně ano. Je zcela nepochybné, že řada z navržených změn, pokud by byly přijaty, skončí dříve či později před soudem pro jejich protiústavnost a rozpor s unijním či mezinárodním právem. Kromě vyloučení soudního přezkumu ve věcech pobytu cizinců a zajištění, kde je zjevný rozpor s Listinou základních práv EU, řadou pobytových směrnic EU a Evropskou úmluvou o lidských právech, se jedná i o další oblasti. Jedna z nich se například týká pobytu občanů EU a jejich rodinných příslušníků, kdy návrh v některých případech vylučuje přezkum přiměřenosti v rámci rozhodování o neudělení či rušení přechodného nebo trvalého pobytu těchto osob. To je mimo jiné v rozporu s článkem 8 Evropské úmluvy o lidských právech, který vyžaduje přezkum přiměřenosti vždy, má-li být zasaženo do soukromého či rodinného života. Tedy například v situaci, kdy cizinec žije na území již dlouhou dobu a má zde rodinu a nezletilé děti, jejichž práva musí být také zohledněna. Navržená úprava také rozšiřuje důvody pro zrušení přechodného či trvalého pobytu občanů EU a jejich rodinných příslušníků nad rámec toho, co povolují příslušné směrnice EU upravující pobyt těchto osob a rozhodování o něm.

"Pokud tedy například Čech bude mít ukrajinskou partnerku, která zde však nebude mít platné oprávnění k pobytu, nemohla by nově požádat o pobyt na základě svého vztahu s občanem České republiky jako jeho rodinný příslušník, i pokud by s ním například měla dítě."

Co považujete v pozměňovacím návrhu poslance Klučky za nejvíce problematické?

Návrh představuje v mnoha svých částech naprosto flagrantní porušení mezinárodních i unijních závazků České republiky a odporuje ústavnímu pořádku. Jedná se o velmi výrazný zásah do mnoha oblastí stávající úpravy cizineckého práva, od oblasti zaměstnávání a podnikání cizinců, přes povolení k pobytu pro občany EU a jejich rodinné příslušníky i cizince ze zemí mimo EU, včetně rodinných příslušníků českých občanů, až po oblast přístupu k soudům a přezkumu zákonnosti zbavení svobody v rámci správního zajištění.

Koho se podle vás nejvíce dotkne?

Návrh se dosti zásadně dotýká celé řady oblastí úpravy pobytu cizinců a jeho důsledky pocítí značná část cizinců žijících na území České republiky a jejich rodinných příslušníků. V řadě případů se přitom jedná o občany České republiky, kteří mají manžela či partnera ze země mimo Evropskou unii. Za jednu z nejzásadnějších změn s dalekosáhlými důsledky pokládám úplné vyloučení možnosti soudního přezkumu u naprosté většiny rozhodování Ministerstva vnitra o dlouhodobém a trvalém pobytu cizinců ze zemí mimo EU. Nově by ve všech těchto případech byla cizincům odepřena možnost bránit se proti rozhodnutí ministerstva před nezávislým soudem. Takto rozsáhlé omezení přístupu k soudnímu přezkumu nemá paralelu v jiné oblasti práva. Zároveň se jedná o zcela zjevné porušení článku 47 Listiny základních práv EU.

Cizinci v Česku.Cizinci v Česku.autor: Info.cz

A další problematické změny?

Další zcela zásadní změna je navržena v oblasti soudního přezkumu zbavení svobody v rámci zajištění cizinců i žadatelů o mezinárodní ochranu. Nově by soud musel automaticky zastavit řízení o žalobě, jakmile by byl cizinec propuštěn. Cizinci by tím byli v řadě případů fakticky zbaveni práva na posouzení zákonnosti svého zajištění nezávislým soudem, což je v jednoznačném rozporu s článkem 5 Evropské úmluvy o lidských právech. V praxi by to vedlo k zásadnímu omezení soudního přezkumu v této oblasti, neboť zejména Nejvyšší správní soud často o žalobě proti rozhodnutí o zajištění rozhoduje v době, kdy zajištění cizince z nějakého důvodu již netrvá. Značně by se tím také ztížila možnost cizince domáhat se v případě nezákonného zbavení svobody náhrady škody.

Jak by se zákon dotkl Čechů?

Jedna z dalších změn má znemožnit žádat o přechodný pobyt rodinného příslušníka České republiky, pokud je osobě vydán výjezdní příkaz. Pokud tedy například Čech bude mít ukrajinskou partnerku, která zde však nebude mít platné oprávnění k pobytu, nemohla by nově požádat o pobyt na základě svého vztahu s občanem České republiky jako jeho rodinný příslušník, i pokud by s ním například měla dítě. Její vycestování z České republiky by ale zároveň nebylo možné s ohledem na ochranu soukromého a rodinného života dle Evropské úmluvy o lidských právech. Z unijní právní úpravy a judikatury Soudního dvora EU ohledně pobytu občanů EU a jejich rodinných příslušníků přitom jednoznačně vyplývá, že nelegální vstup či pobyt rodinného příslušníka občana EU nemůže být sám o sobě důvodem pro zamítnutí žádosti o povolení k pobytu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek