Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

O tom, jestli budou Češi moct střílet teroristy, rozhodne docházka poslanců

O tom, jestli budou Češi moct střílet teroristy, rozhodne docházka poslanců

Přestože se to doposud jevilo jako jednoznačná záležitost, podle šetření redakce INFO.CZ nelze vyloučit překvapení: ústavní novelu o zbraních poslanci ve třetím čtení schválí těsnou většinou. Vyloučit ale nelze ani to, že těsně neprojde. Proti totiž bude hlasovat kompletní klub TOP 09 a KDU-ČSL, část komunistů a přibližně polovina klubu hnutí ANO. A protože jde o ústavní zákon, k jeho schválení bude potřeba nejméně 120 hlasů. Dodat by je měly kompletní kluby ČSSD a ODS, polovina klubu hnutí ANO, většina komunistů a nejspíš také všichni poslanci Úsvitu a většina nezařazených zákonodárců. Podle našich propočtů tak pro novelu ústavy, podle které by majitelé legálně držených zbraní dostali právo zasáhnout v případě potřeby k zajištění bezpečnosti Česka, bude hlasovat právě okolo 120 poslanců. Výsledek tak bude do velké míry ovlivněn tím, kdo bude v čase hlasování ve sněmovně přítomen.

Ambicí novely sice není zakotvení držení zbraní jako základního práva, norma ale umožňuje, aby lidé mohli převzít bezpečnostní povinnosti ve větším rozsahu, než mohou být uloženy všem. Ústavní předloha konkrétně uvádí, že čeští občané mají právo nabývat, držet a nosit zbraně k naplňování úkolů při zajišťování bezpečnosti státu. „Toto právo může být zákonem omezeno a zákonem mohou být stanoveny další podmínky jeho výkonu, je-li to nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, veřejného pořádku a bezpečnosti, životů a zdraví nebo pro předcházení trestným činům,“ píše se v návrhu.

Návrh předkládá celkem pětatřicet zákonodárců, většinou jde o členy klubu ČSSD, podpis pod něj ale připojili také zástupci hnutí ANO, komunisté nebo zástupkyně ODS. „Nemáme zájem usnadnit lidem cestu ke zbraním. Chceme ale velmi dobré zákony, které dnes v oblasti bezpečnosti platí, zachovat v současné podobě i po případném zavedení evropské směrnice o zbraních. Chceme pro občany vytvořit ústavní princip držet zbraň a za jasných podmínek se moci zapojit do zajišťování bezpečnosti země. Tímto návrhem hájíme zdravý rozum,“ uvedl už dříve jeden z předkladatelů zákona, ministr vnitra Milan Chovanec s tím, že pro přijetí návrhu udělá maximum možného a ministerstvo vnitra bude hledat východiska, jak občanům zbraně ponechat.

Spolu s ministrem vnitra poslanecký návrh podpořili také předseda sněmovního Výboru pro bezpečnost Roman Váňa, David Karásek ze Sdružení na ochranu práv majitelů zbraní LEX nebo zástupce Českomoravské myslivecké jednoty Bohumil Straka. Roman Váňa připomněl, že trestné činy se v naprosté většině nepáchají legálně drženými zbraněmi, proto je nutné trvat na tom, že současná snaha EU regulovat legálně držené zbraně se boje proti terorismu netýká. Předkládaná novela je dle něj důležitá také z toho důvodu, že ČR umožní využít veškeré možnosti, které nám nová směrnice nabízí, a to včetně výjimek.

Návrh kritizuje především TOP 09 a lidovci. „Máme ohýbat českou ústavu kvůli tomu, že chceme podlézt laťku jedné evropské směrnice?,“ táže se v rozhovoru pro INFO.CZ poslanec KDU-ČSL Ivana Gabal. Pokud podle něj zákon sněmovnou projde, je téměř jisté, že ho nepodpoří ústavní většina senátorů. Podle předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska je ústavní novela ryzím předvolebním populismem. „Návrh nepodpoříme. Ústavní novela nepřináší nic nového, důsledky mohou být navíc zneužity pro svémocné jednání,“ uvedl Kalousek.

Redakce INFO.CZ oslovila jednotlivé předkladatele a předkladatelky novely s tím, co je motivovalo se pod návrh podepsat. „V době, kdy je Evropa ohrožena terorismem, pokládám politiku Bruselu omezující legální držení zbraní, za krátkozrakou,“ reagovala například poslankyně KSČM Zuzka Bebarová-Rujbrová. „Jsem přesvědčena, že je nejen právem, ale i povinností občanů svou vlast bránit. Kdyby v Paříži, Londýně a dalších místech, kde umírali lidé při útocích noži nebo pod koly aut, neměli k obraně pouze ruce, nemusely by být následky tak tragické,“ dodala Bebarová-Rujbrová.

Také Dana Váhalová z ČSSD zdůrazňuje, že předkladatelé návrhem reagují na sílící bezpečnostní hrozby v Evropě. „Zejména pokud jde o nebezpečí násilných aktů, například izolovaných teroristických útoků, aktivních útočníků, popřípadě jiných násilných hybridních hrozeb. Vycházíme z toho, že ochrana zejména tzv. měkkých cílů nemůže být plně zajištěna bezpečnostními kapacitami státu, které nemohou být v permanentním dosahu kdykoliv a kdekoliv, kde se vyskytují lidé,“ vysvětluje poslankyně sociální demokracie.

Na druhé straně však podle jejích slov cílem zákona není v žádném ohledu nahrazovat bezpečnostní složky státu. „Držení zbraní civilními osobami musí být podřízeno přísné kontrole. Tímto zákonem chceme deklarovat, že v době zhoršující se bezpečnostní situace je bezpečnost věcí každého odpovědného občana. Stát se tak aktivně hlásí ke spolupráci s legálními držiteli zbraní a toto je jedním z kroků projevu důvěry vlastním občanům. Udržme si společně pozici, kdy jsme vyhodnocení jako šestá nejbezpečnější země světa,“ dodává Váhalová.

„Předesílám,“ doplňuje pak Zdeněk Soukup z hnutí ANO, „že jsem celý život zaujímal spíš pacifistická stanoviska. Ke zbraním mám odpor. Nicméně v realitě současného světa je třeba položit si otázku: je stát schopný ochránit svého občana? Odpověď zní: není. Stát tedy musí dát možnost lidem bránit se sami; pochopitelně, za jasných pravidel. Sám si pistolku pořizovat nebudu.“

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek