Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Od nejtragičtějších záplav v Česku uplynulo dvacet let. Ochrana před vodou dodnes pokulhává

Od nejtragičtějších záplav v Česku uplynulo dvacet let. Ochrana před vodou dodnes pokulhává

I když se po ničivých povodních v roce 1997 už proinvestovaly desítky miliard korun, stále není ochrana před nimi podle státu dostatečná. V posledních letech se ale spolu s ochranou před záplavami více řeší i ochrana obyvatelstva a zemědělců před suchem, proto se zdůrazňuje význam vodních nádrží jakožto zásobního prostoru.

Aktuálně stát řeší výstavbu šesti přehrad. Odborník z ministerstva zemědělství Pavel Punčochář ČTK už dříve řekl, že by jich mělo být pro lepší zásobování vodou severozápadu Česka sedm, a to včetně přehrady u obce Kryry na Žatecku.

Jenom státní podnik Povodí Odry investoval 2,1 miliardy korun do odstranění povodňových škod a zhruba dvě miliardy korun do více než 80 opatření, která mají záplavám zabránit. Dalších 17 protipovodňových opatření s předpokládanými náklady 1,5 miliardy korun podnik ještě připravuje. V povodí by se měla v roce 2020 začít se stavbou přehrady Nové Heřminovy, která vyjde podle státu na osm miliard korun.

Další velkou investicí je úvaha o stavbě díla Skalička na Bečvě. Stát však zatím nerozhodl, zda půjde o suchý poldr, nebo o nádrž, ve hře jsou i další varianty. Vláda by o tom měla rozhodnout do dvou až tří let, poldr by stál přibližně 2,69 miliardy korun, nádrž zhruba 3,25 miliardy korun.

Další čtyři díla jsou ve fázi úvah. Nové vodní nádrže, hlavně pro boj proti dopadům sucha, by měly vzniknout v Pěčíně v Královéhradeckém kraji, Vlachovicích ve Zlínském kraji a Senomatech a Šanově ve středních Čechách. U posledních dvou se dělají projektové práce, o jejich stavbě ještě vláda nerozhodla. Do boje se suchem by měl stát do roku 2022 investovat 28 miliard korun, například i na budování závlah.

Naopak stát například odstoupil od myšlenky vybudování poldru na Berounce, kterou ve studii proveditelnosti představilo Povodí Vltavy. S myšlenkou nesouhlasil Středočeský kraj a několik tisíc obyvatel dotčené oblasti, naopak některé obce na dolním toku Berounky ji uvítaly. Povodí později označilo záměr popsaný ve studii za neuskutečnitelný.

Odborníci se shodují, že povodně a sucho jsou odvrácené strany stejné mince. Pokud půda nedokáže zadržovat dostatek vody, v případě intenzivních dešťů, které se se změnou klimatu očekávají stále častěji, dojde k odtoku vody do říčních toků rychleji u vysušené půdy, čímž mohou vznikat bleskové povodně.

Nejtragičtější záplavy 20. století nečekaně a rychle postihly před 20 lety třetinu ČR, nejvíce Moravu a východní Čechy. V povodí Moravy a Odry spadlo během pár dní místy až přes polovinu ročního úhrnu srážek. Záplavy si vyžádaly 50 mrtvých, celkové škody přesáhly 63 miliard korun.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek