Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Odchod z EU, zmatek a chyby. Malé strany chtějí Česko odpoutat od Bruselu, často komicky

Odchod z EU, zmatek a chyby. Malé strany chtějí Česko odpoutat od Bruselu, často komicky

Zatímco dříve se zmínky o evropské integraci objevovaly ve volebních programech politických stran v ČR jen zřídka, blížící se parlamentní volby slibují změnu. K EU se nevyjadřují jen velké partaje, které mají poslanecká křesla téměř s jistotou zaručena, ale i ty menší, které sice na vysoké volební zisky nedosahují, ale i tak mohou oslovit významná procenta voličů. Kromě slibů o vyvedení Česka z EU v nich ale často najdeme chyby, nepřesnosti a návrhy, kterým chybí bližší vysvětlení. „Kvalita volebních programů je obecně bída,“ shodují se politologové, které redakce INFO.CZ oslovila, aby ji pomohly programy jednotlivých stran projít.

EU táhne. Ve svých předvolebních programech se jí nevěnují pouze velké politické partaje, které se tradičně perou o největší procenta voličů, ale dávají ji významný prostor i strany, pro něž je aktuálně nejvyšší metou pokoření klauzule zajišťující vstup do Poslanecké sněmovny. „Ve srovnání s volbami, které proběhly v minulosti, se téma EU do programů výrazně promítlo,“ myslí si Vít Dostál z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Vysvětlení, proč tomu tak je, je potřeba hledat v současném vývoji v Evropě a ve světě, na který se strany snaží reagovat. Některé s větším optimismem, jiné se skepsí.

Při listování volebními programy vybraných menších stran lze proto narazit na podobná témata, která se politici snaží předložit potenciálním voličům. Najdeme mezi nimi zmínky o referendu o členství v EU, migraci, bezpečnosti nebo společné měně euro, ale také o omezení držení zbraní či kvalitě potravin. To jsou otázky, které se v posledních měsících objevovaly s železnou pravidelností na stránkách médií, a veřejnost má o nich dobré povědomí a stihla si vytvořit názor. „Strany se podívají na aktuální témata a vystaví na tom svůj program, s nímž pak jdou do voleb,“ vysvětluje jejich strategii Dostál. Podobný postup má ale jedno velké úskalí. „Je na tom vidět, že tomu chybí hloubka a že o tom neproběhla žádná promyšlená diskuse,“ říká Dostál.

Mezery, díry a chyby

Volební programy menších politických stran tak často obsahují nepřesnosti a někdy i jasné faktické chyby. Příkladem je několikastránkový program separátně věnovaný zahraniční politice, který na svém webu nabízí k přečtení Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD). „Od roku vstupu ČR do EU v roce 2003 prošla EU zásadními změnami (…),“ píše se v části, která se zaměřuje na vztahy Česka s EU. Česká republika však do EU vstoupila 1. května 2004.

Radikální hnutí, které by chtělo vystoupit z EU, protože „současnou podobu evropské integrace považuje za chybný projekt vytvoření evropského superstátu“, má v programu nejasností více. Voličům slibuje kromě možnosti hlasovat o vystoupení z EU také referendum o každém předání státní suverenity na orgány EU. „Tady se nabízí otázka, zda o předávání určitých pravomocí nejde u každé přijaté směrnice,“ vidí v návrhu možné komplikace Vít Dostál.

Mást voliče mohou do značné míry také Piráti, kteří na rozdíl od Tomia Okamury podporují členství Česka v EU a kterým poslední průzkumy předpovídají zisk 4,1 %. V jejich programu si přečteme, že „nepřijmou výjimky zvýhodňující některé země nebo jejich části“. Podrobné rozpracování, co mají konkrétně na mysli, ale chybí. „Nevím, jestli si to vyložit tak, že jsou proti výjimkám z členství v eurozóně či migrační a azylové politiky, potažmo ´kvót´ na uprchlíky. V očích některých může tohle zvýhodňovat právě Českou republiku,“ upozorňuje na možný rozpor Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV).

Piráti zaujali ještě jedním bodem, který může vyvolávat otazníky. V předvolebním programu uvádějí, že by chtěli, aby se do rozhodování více zapojovali lidé a Evropský parlament. „Piráti se staví proti regulaci. Volají ale po ochraně osobních dat a posílení Evropského parlamentu. To nejde příliš dohromady,“ řekl redakci Dostál z AMO.

Politologové si lámou hlavu rovněž nad textem Realistů, kteří vznikli loni na podzim a chtějí hájit české národní zájmy jako klíčový princip zahraniční a evropské politiky. Zajímavá je především část programu, kde lidé Petra Robejška slibují, že prosadí „nadřazenost ústavy nad mezinárodními smlouvami“. To je však něco, co již dnes platí. „Stačí si vzpomenout na jednání ústavního soudu o Lisabonské smlouvě. Soud tehdy posuzoval, jestli je smlouva v souladu s českým ústavním pořádkem. Pokud by nebyla, ČR by ji nemohla ratifikovat. Nevím tedy, co za změnu Realisté prosazují, ale jde možná o neznalost nebo populismus, který ukazuje, že strana chrání ´domácí´ občany,“ vysvětluje Kovář.

Příklad slibů, kterým však chybí detailnějších vysvětlení, najdeme i v programu Starostů a nezávislých (STAN). A to i přesto, že svou představu o budoucnosti evropské integrace a roli České republiky v ní mají ve srovnání s dalšími menšími stranami rozpracovanou dopodrobna a nikoliv pouze v části věnované zahraniční politice. Starostové nicméně slibují, že „stanoví podmínky, za kterých ČR vydá definitivní politické rozhodnutí o konkrétním termínu vstupu do ERM II (Evropský mechanismus směnných kurzů) a následně do eurozóny“. O jaké konkrétní podmínky by mělo jít, už ale neprozrazují.

Referendum! Ale co pak?

Mezi menšími politickými stranami, které se budou letos na podzim pokoušet dostat do Poslanecké sněmovny, převažuje euroskeptické smýšlení. Výjimku tvoří pouze STAN, Zelení, Piráti a ODA. „Tématika spojená s EU je menšími stranami vnímána jako strategický prostor, kde se mohou odlišit od proevropského mainstreamu, který najdeme i v České republice. Znamená to, že velmi často zdůrazňují evropská témata v mnohem větší míře, případně mívají radikálnější či silnější protievropskou pozici,“ nabízí vysvětlení Jan Kovář z Ústavu mezinárodní vztahů.

Velkým tématem celé řady menších stran a hnutí je proto příslib vypsání referenda o EU. Zmínku o něm najdeme u SPD nebo třeba u Strany práv občanů (SPO) a Strany svobodných občanů (SSO). Jak podotýkají politologové, problém nastává v momentě, kdy se strany v programu nevyjadřují k tomu, co by se mělo dít poté, co referendum proběhne a Česko by následně skutečně z EU odešlo.

Příkladem může být i nové hnutí Referendum o EU, které je přesvědčeno, že je to nejdůležitější téma letošních voleb. Lidé by podle jeho vedení měli získat možnost rozhodnout o tom, zda chtějí i nadále setrvávat v EU, nebo z ní vystoupit. Žádné jiné body ale jejich program neobsahuje.

Podle politologa z brněnské Masarykovy univerzity Lubomíra Kopečka má taková iniciativa šanci na úspěch pouze tehdy, pokud téma již nepokrývá nějaká jiná „významnější“ strana. Jejím příkladem by mohli být Svobodní, kteří sice nemají zastoupení v českém parlamentu, avšak v roce 2014 bodovali ve volbách do Evropského parlamentu. „Navíc euroskepticismus, kam toto tematicky zapadá, velmi silně reflektuje i ODS nebo komunisté, byť téma referenda o odchodu neexponují,“ řekl redakci.

„Referendum je hnutím marginálním a může získat maximálně několik tisíc hlasů,“ dodává k tomu jeho kolega Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci. Negativním jevem podobných monotematických hnutí je podle něj to, že nepřinášejí řešení v žádných dalších oblastech, které jsou obvykle mnohem důležitější – například ve zdravotnictví, sociální politice, školství atd.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek