Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Odkazy VŘSR? Humanismus, touha po míru a mimořádný Leninův politický talent, říká Filip z KSČM

Odkazy VŘSR? Humanismus, touha po míru a mimořádný Leninův politický talent, říká Filip z KSČM

Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa jsou na odkazu říjnové revoluce i dnes platné minimálně dva momenty: touha po míru, která podle jeho slov revoluci zcela jistě přežila a kterou nemůže nikdo zpochybnit a humanismus. „Druhý odkaz je, řekl bych, humanistický. Možná se to někomu bude zdát nelogické, že to říkám, avšak 8. listopadu se v Petrohradu nic nedělo. Normální život tam běžel ještě mnoho týdnů a měsíců,“ uvedl Filip pro INFO.CZ. Posteskl si také, že se v samotném Rusku k říjnové revoluci staví současná vládní garnitura rezervovaně.

Filip je přesvědčený, že krvavá jatka v první fázi revoluce nemají na svědomí vůbec samotní bolševici. „Teprve ve chvíli, kdy začal boj poražených sil, který vyvolal občanskou válku, začaly procesy, na které nemůže být nikdo hrdý. Ale to tak ve válkách bývá,“ vysvětluje předseda strany, která je přímou nástupkyní předlistopadové KSČ. První revoluční období říjnových událostí, jejichž stoleté výročí připadá na dnešek, podle něj ukazuje na to, kdo měl zájem o mírové a ústavní řešení situace, a kdo ho naopak neměl a vyvolal nakonec spor.

„Mám za to, že si to poražené síly nechtěly nechat líbit a rozhodly se vést ozbrojený boj proti nové moci. Ale takových příkladů známe z historie mnoho, jmenovat mohu třeba krvavé potlačení Pařížské komuny,“ uvedl Filip pro INFO.CZ. Pokud jde o Vladimíra Iljiče Lenina, hovoří o něm jako o jednom z nejkvalifikovanějších politiků světových dějin. „O politice nejen mluvil, ale také ji realizoval. Musím říct, že učinit z tak zubožené země, jako bylo carské Rusko i po nástupu prozatímní vlády, stát, který má celosvětový význam, je věc, která se ve světě nepodařila téměř nikomu.“

Na otázku, kam by se vývoj v bolševickém Rusku ubíral v případě, že by Lenin žil o několik let déle, pak říká, že to byl právě Lenin, kdo varoval před pozdějším vývojem. Lenin se podle předsedy KSČM obával byrokratizace státu. „Poučení z prvního pokusu o socialismus, který říjnovou revolucí začal, spočívá v tom, že původní étos vlády občanů a suverenity lidu byl zbyrokratizován. To znamená, že moc začal postupně přebírat aparát strany a myslím, že se Lenin s tímto aparátem nikdy nesmířil. Vždycky mířil za lidmi. Ten, kdo zná Leninovo dílo, ví, že Lenin krátce před smrtí upozorňoval, že je potřeba se vyvarovat tohoto zbyrokratizovaného řízení státu. A to se nestalo.“

Filip si v rozhovoru pro INFO.CZ také posteskl, že se výročí neslaví v současné Ruské federaci. ČTK nicméně připomněla, že zatímco prezident Vladimír Putin nedávno tvrdě odsoudil represe Stalinova režimu, k odstranění Leninova mauzolea z Rudého náměstí v Moskvě a k pohřbení „profesionálního“ revolucionáře se ruské vedení stále nemá. Není prý na pořadu dne, dokud neodejde pokolení pamětníků. Faktem ale také je, že se oficiálně dnešní výročí říjnové revoluce v Rusku neslaví.

Kreml je podle ruských politologů přesvědčen, že neutrální vztah ke komunistické minulosti je podmínkou národního smíru. „Pro ruské vedení je dnes bolševická revoluce národní tragédií nikoli kvůli krvavým represím a nastolení totalitního režimu, ale s ohledem na fatální rozdělení ruského národa a na likvidaci jeho jednoty. Právě národní jednota je osou státní ideje dnešního ruského režimu, který z tohoto hlediska hodnotí i všechny události spojené s listopadem 1917, soudí někteří ruští analytici,“ píše se ve zprávě ČTK.

Revoluce z doby před sto lety je prý pro Kreml varováním. „Revoluční události je třeba hodnotit klidně a s úctou, Velká revoluce už naše občany nerozděluje,“ tvrdí šéf Ruské historické společnosti Sergej Naryškin. Právě tato apolitická společnost, nikoli Kreml, parlament nebo vláda, je garantem vzpomínkových akcí a říjnové události. V Rusku jich prý má být do konce roku na tisíc.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek