Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ombudsmanka pro INFO.CZ: Cizinecký zákon je nebezpečný. Šla bych k Ústavnímu soudu

Ombudsmanka pro INFO.CZ: Cizinecký zákon je nebezpečný. Šla bych k Ústavnímu soudu

Cizinecký zákon, který přijala Poslanecká sněmovna přehlasováním sněmovního veta, je nebezpečný, domnívá se ombudsmanka Anna Šabatová. Pokud by měla tu pravomoc, obrátila by se na Ústavní soud. I tak ale podle ní na žaloby dříve či později dojde, až novelu napadnou u českých i unijních soudů jednotliví cizinci. „Hodně se mluví o bezpečnosti, ale myslím, že je právě nebezpečné postupovat tímto způsobem a porušovat práva lidí, kteří se mohou kvůli neznalosti jazyka nebo prostředí obtížněji bránit. Pokud se smíříme s tím, že budou porušována práva slabších, tak se brzy stane, že budou porušována práva i každého dalšího,“ shrnuje rizikovost novely Šabatová ve velkém rozhovoru pro INFO.CZ. Jak přistupuje česká společnost k cizincům? A proč se tuzemským podnikům stále nedaří zaměstnávat zahraniční pracovníky? I o tom mluvila ombudsmanka pro INFO.CZ. 

Co pro cizince znamená nový cizinecký zákon, který schválila Poslanecká sněmovna, když přehlasovala veto Senátu?

Zákon je velmi problematický. Řekla bych, že jedna stránka je jeho obsah, který ztíží život řadě lidí. Druhou velmi problematickou věcí, kterou bychom také neměli podceňovat, je způsob, jakým byl pozměňovací návrh poslance Klučky přijat a jak byl obejit celý připomínkový proces a dlouhé měsíce, kdy se na zákonu pracovalo (Návrh zákona připravilo ministerstvo vnitra. V druhém čtení k němu načetl rozsáhlý pozměňovací návrh sociálnědemokratický poslanec Václav Klučka. Jeho cílem bylo další zpřísnění zákona. Zákonodárce se netají tím, že návrh připravil v úzké spolupráci s resortem vnitra. – pozn. red.). Kromě toho, že jde o porušení unijního, mezinárodního i českého práva, tak si za tím zkusme také představit normální lidské životy. Například pokud český občan naváže vztah s cizinkou ze země mimo EU a jí skončit titul pobytu například za účelem studia, nebude moct požádat o jiný typ pobytu na území Česka. Bude muset odjet třeba do Kanady, Afriky nebo Asie a o příslušné povolení k pobytu žádat odtam. To se dotkne celé řady lidských osudů.

Další problematickou věcí je fakt, že zmizí nárok na soudní přezkum v některých případech při zajišťování cizinců v detencích. Pokud migranta propustí dříve, než se projedná věc u soudu, nebude se o ní dál jednat. A tak to dopadne ve většině případů, zejména ve vztahu k Nejvyššímu správnímu soudu. Je to de facto vyřazení soudní moci, která má zaručit, aby se systematicky neporušovalo právo. Jde o velmi závažnou věc. Myslím, že to bude otázka pro Ústavní soud.

Dopady zákona uvidíme v budoucnu. Existuje ale opravdu několik skupin cizinců, kterým se zhorší život. A také jejich blízkým.

Poslanec Klučka i ministerstvo vnitra, které mu pomohlo pozměňovací návrh napsat, se bránili, že se jedná o běžný postup.

Vidím to jako obcházení standardního procesu, a to je velmi neférové.

Není za celým schválením novely i ten fakt, že cizinecká problematika je těžká k pochopení? A navíc se často schovává za otázku bezpečnosti?

Musím říct, že cizinecké právo je jednou z nejsložitějších oblastí. Pokud v něm někdo není expert, tak ho lehce zmatete. Toho by ale nemělo být zneužíváno. Pozměňovacím návrhem se vyloučila jakákoliv diskuse. Poslanci si mohou platit experty, mohli si nechat udělat nezávislé posouzení. Složitost je odpovědnosti nezbavuje. Hodně se mluví o bezpečnosti, ale myslím, že je právě nebezpečné postupovat tímto způsobem a porušovat práva lidí, kteří se mohou kvůli neznalosti jazyka nebo prostředí obtížněji bránit. Pokud se smíříme s tím, že budou porušována práva slabších, tak se brzy stane, že budou porušována práva i každého dalšího.

Podniknete tedy jako úřad nějaké další kroky?

Já už nemám žádný další nástroj. Obrátila jsem se na sněmovnu i Senát, napsala jsem ohrazení ministrovi. Tím jsem své možnosti de facto vyčerpala. Teoreticky si umím představit, že až začne zákon platit, tak se znovu obrátím na vládu a budu žádat novelu. Ale to je tak jediné. Nemám oprávnění jít k Ústavnímu soudu. Jinak by toto byl klasický adept na takové řízení.

Kdybyste možnost jít k Ústavnímu soudu měla, tak byste ji tedy v tomto případě využila?

Je to přesně případ pro ombudsmana. Časem se najde nějaký konkrétní jednotlivec, ale ten se neobrátí ve všech problematických aspektech, ale třeba jen v jednom. Bude to složitější, zdlouhavější. Také nemusí najít dobrého právníka a může to celé spadnout pod stůl.

Právníci už před přijetím novely zmiňovali, že zákon může narazit u českých i unijních soudů. Čekáte, že k tomu opravdu dojde?

Ano, nebude to hned, ale dojde k tomu určitě.

Zákon se týká i zadržování cizinců v detencích. Vy tamní situaci dlouhodobě sledujete. Pozornost si získaly především během migrační krize. Jak to v nich vypadá dnes?

Situace vypadá mnohem lépe. Hlavní důvod je ten, že lidí je ve všech třech zařízeních pro zajištění cizinců celkem osmdesát. Před dvěma lety jich bylo jen v Bělé-Jezové sedm set. Nikdy jsem netvrdila, že se k nim chtějí v detencích chovat špatně, ale zařízení byla přeplněná a personál to organizačně nezvládal. V Bělé-Jezové se navíc některé věci materiálně opravdu zlepšily. Došlo k rozhodnutí, že tam budou jen samostatné ženy, děti bez doprovodu a celé rodiny. Do dalších dvou detencí putují samostatní muži.

Objektivně se tedy situace zlepšila. Mezitím se ale také vyvinula evropská judikatura, která je velmi přísná, co se týče zadržování dětí. My jsme na to upozorňovali již tenkrát. Snaha je taková, aby se rodiny s dětmi v detencích nezadržovaly, ale využívalo se alternativ. A pokud je to i tak nezbytně nutné, tak aby zařízení nevypadala jako lepší vězení. Psychologové, pedagogové i další říkají, že zadržení má na děti velmi negativní dopady.

Jaká je podle vás obecně atmosféra v Česku, co se týče přístupu k cizincům?

Češi nejsou všichni stejní a je velmi obtížné si udělat celkový obrázek o tom, jaká je atmosféra. Ze sociologických průzkumů víme, že zhruba 70 procent lidí je obezřetně až negativně nastaveno vůči cizincům, mnozí to vyjadřují tvrzením, že by se jim vůbec neměl poskytnout azyl. De facto mají pocit, že by ani neměla být naplněna jejich práva, i když to takto neřeknou. V té emoci si to ani neuvědomí.

Víme i od cizinců, že se častěji setkají s nějakou nepříjemnou poznámkou nebo negativním projevem než před třeba čtyřmi lety. Situace léta 2015 do určité míry zhoršila klima a bude trvat nějakou dobu, než se zlepší. Poslední dobou se o migrantech nepíše tolik negativně, ale uvidíme, co to udělá se společností sociologicky. Aktuálně se hodně mluví o tom, že bychom cizince potřebovali na pracovním trhu. Je dobré, že se objevují v debatě jako někdo, kdo může Česku pomoct. Na druhé straně bychom na ně neměli pohlížet jenom jako na pracovní sílu, ale jako na lidské bytosti.

Se zaměstnáváním cizinců se pojí kauza kolem systému Visapointu. Přes něj se musí především Ukrajinci a Vietnamci přihlašovat ke schůzce na konzulátu, pokud si chtějí vyřídit vízum. Cizinci i třeba zaměstnavatelé si už dlouhé roky stěžují, že systém nenabízí volná místa a oni jsou odkázáni na služby mafie, která jim je za úplatek sežene. Jak si vysvětlujete, že během let nedošlo k žádnému zlepšení?

Monitorujeme situaci od roku 2014 a je pravda, že u některých typů pobytů systém byl či stále je zablokován dlouhé měsíce. Je to v podstatě selhání státu, který nemá dost vůle a odhodlání vytvořit systém, který nebude možné takto zneužívat. Nerada bych někomu podsunula nějaký zlý úmysl, když se možná jedná jen o nedostatečnost, ale mně se to jeví tak, že se tím záměrně znemožňuje příchod celé řady lidí. A děje se tak na základě systému, kdy vlastně nemůžete říct, že je žádost člověku zamítnuta. Což by v některých případech ani nešlo už kvůli tomu, že některé typy povolení k pobytu jsou po splnění podmínek nárokové: sloučení rodiny nebo studijní pobyty. Český stát oficiálně žádné kvóty na cizince nemá, ale fakticky je systémem vytvořil nepřímo. Jsem velmi ráda, že Nejvyšší správní soud řekl, že dokud stát nevytvoří důstojné podmínky pro osobní podání žádosti, tak by měla být vyřízená jakákoliv žádost o vízum či pobyt, ať už dojde na konzulát jakýmkoliv způsobem. Cizinci ji tak mohou poslat i písemně poštou.

Bude mít rozhodnutí soudu dopad do praxe?

To musí. Soud rozhodl.

Opravdu si myslíte, že cizinci uvidí změnu?

Je pravda, že jsem zhrozena tím, že česká vláda porušila evropské právo a otevřeně vyhlásila, že nepřijme žádné uprchlíky v rámci kvót. Když něco takového udělá vláda, tak se můžeme ptát, jestli ministerstvo také nebude porušovat rozhodnutí soudu… Uvidíme, ale já doufám, že se vzpamatují a přijmou potřebná opatření.

Jste v kontaktu i s podnikateli, kteří si stěžují na to, že se jim nedaří zaměstnat kvůli nefungujícímu Visapointu cizince?

Nemám s nimi pravidelný kontakt, ale řešili jsme několik stížností. Například jeden člověk, který provozuje nepálskou restauraci, potřeboval kuchaře. Od něj jsme se dozvěděli, že se mu to nedaří. Také další zaměstnavatelé už měli vyhlédnutého konkrétního zaměstnance, ale nemohli se dostat skrz systém.

Některé firmy pak pravidla obchází třeba za využití polských víz, jak ukázala před několika měsíci kauza společnosti Rohlik.

S polskými vízy nemáme zkušenosti.

A co se týče například nedodržování pracovních podmínek a podobně?

Obecně je zkušenost taková, že jsou na tom cizinci na pracovním trhu hůře než čeští občané. Zejména pokud se jedná o nekvalifikovaná místa. Může za to jazyková bariéra a neznalost prostředí a toho, jak se mohou případně bránit.

Jak vnímáte oblast lidských práv v Česku celkově? Mění se v poslední době?

S lidskými právy je to v Česku tak, že dokud nezačneme děti vzdělávat od školy, co to lidská práva jsou a co znamenají, že platí opravdu pro každého, tak nebudou komplexně chápána. Lidé si pojem často zužují třeba jen na svobodu slova nebo cestování, ale existují také osobností nebo sociální práva. Řekla bych, že jde o téma, které by se mělo už od dětství kultivovat. Pak věřím, že se situace zlepší a ve společnosti přibude respektu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek