Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Opilý agresor nese nízký podíl viny a ženy samy provokují. Učebnice, která popisuje znásilnění, sklidila kritiku

Opilý agresor nese nízký podíl viny a ženy samy provokují. Učebnice, která popisuje znásilnění, sklidila kritiku

Pokud se pachatel dopustil znásilnění pod vlivem alkoholu, nese za svůj čin „nízký podíl viny“. A oběť si za traumatizující zážitek částečně může sama. To se mimo jiné dozvědí studenti právnických fakult a policejní akademie v učebnici Kriminologie, která jim má sloužit jako studijní materiál. Na kontroverzní pasáž čtvrtého vydání knihy, která má vzdělávat budoucí české právníky a policisty v oblasti sexuálního násilí, upozornil magazín Reportér a okamžitě sklidila vlnu kritiky české veřejnosti. Její autor se ale ve vyjádření pro server iHNed brání tím, že je problematická pasáž vytržená z kontextu.

Předmětem vzrušených debat je pasáž z učebnice Kriminologie, kde se autor odvolává na práci někdejšího experta policejního prezidia Jana Chmelíka. Popisuje znásilnění z několika kontroverzních pohledů a čtenáři se například dozvědí, že útočník, který tak konal pod vlivem alkoholu, nese „nízký podíl viny“, protože měl sníženou ovládací schopnost.

Studijní materiál určený pro budoucí právníky a policisty mimo jiné definuje „podíl oběti na vině“ tak, že ženy „svou koketností, vtíravostí, vyzývavostí, obnažováním částí těla apod. vyprovokují v muži, často i záměrně, touhu po sexu a jeho sexuální obrazotvornost“. Muž pak nedokáže ukočírovat pohlavní pud a uchýlí se k násilnému vynucení pohlavního styku, vykresluje učebnice sled událostí.

Podle specialisty na trestní právo a vedoucího kolektivu autorů knihy Tomáše Gřivny jsou ale formulace v publikaci v pořádku. „Bylo to nejen vytržené z kontextu, ale i nepřijatelným způsobem interpretované,“ ohrazuje se proti textu magazínu Reportér. „Je důležité, aby si na to lidé udělali názor sami a přečetli si to celé,“ řekl pro iHNed Gřivna, podle kterého je autorem kontroverzní kapitoly ústavní soudce Jan Musil, který se ochranou obětí znásilnění dlouhodobě zabývá.

„Publikace vychází z výzkumů a poznatků. Celkové vyznění kapitoly je zcela jasné - oběť má mít své místo, má o ni být postaráno a má k ní být citlivý přístup. Kriminologie je ale empirická věda, vychází ze zjištění, které oběti vydaly samy, a nemůže zamlčovat něco, co je. Nedovedu si představit, že by se pan profesor Musil odvážil v tomto tématu vůbec něco bagatelizovat,“ řekl pro iHNed Gřivna.

Učebnice však také uvádí, že bývá pro znásilnění typické nadsazování následků, kdy je „poškození oběti minimální, žena nemá žádné viditelné následky na těle“. Takovouto trivializaci následků znásilnění kritizuje klinický psycholog a psychoterapeut Jan Švehlík.

„Autor jako by vůbec nepracoval s tím, že podstatným následkem sexuálního zneužití je psychologické trauma. Jako by fakt, že žena nemá viditelné následky na těle, nějak snižoval vážnost toho činu. Psychologické následky přitom téměř vždy bývají daleko horší než ty fyzické,“ řekl Švehlík pro iHNed.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek