Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Osudová otázka nejen pro ČSSD: jak porazit Babiše? Experti vysvětlují, proč volby pro stranu nemusí skončit dobře

Osudová otázka nejen pro ČSSD: jak porazit Babiše? Experti vysvětlují, proč volby pro stranu nemusí skončit dobře

Oč je základní otázka, kterou si budou sociální demokraté během víkendového sjezdu i po něm klást, jednodušší, o to složitější je ji zodpovědět: jak porazit Andreje Babiše? Jaké komponenty musí obsahovat strategie, která má šanci učinit z ČSSD ve vztahu k hnutí ANO reálnou alternativu pro výrazný počet voličů? A kde by měli sociální demokraté hledat příčiny poklesu preferencí? Anebo ještě jinak: jak je možné, že na rozdíl od hnutí ANO neprofitují z úspěšného vládnutí?

Otázky to přitom nejsou podstatné jen pro ČSSD. Vždyť podle mnoha politických pozorovatelů se v letošních sněmovních volbách bude rozhodovat nejen o budoucí vládě, nýbrž o charakteru naší společnosti a o povaze české demokracie na několik let dopředu. Jsou to přitom právě sociální demokraté, kteří mají alespoň teoretickou šanci Babiše a jeho hnutí ANO ve volbách porazit. Politologové oslovení redakcí INFO.CZ jim ale příliš velké šance nedávají.



„Sociální demokraté příliš velkou šanci volby vyhrát nemají,“ myslí si sociolog Ondřej Císař. Na otázku, kde spatřuje příčiny takové prognózy, vyčítá sociálním demokratům celkovou zmatečnost a nečitelnost. „ČSSD trpí již dlouho dvojí tváří,“ říká. Naopak Babišovi se podle něj daří profitovat z ekonomické konjunktury. V souvislosti s předsedou hnutí ANO mluví o ekonomickém populismu.

„Slabinou ČSSD je komunikace, marketing a personální politika. Úspěchy ČSSD ve vládě si přivlastňuje Andrej Babiš, strana působí těžkopádně a napříč republikou ji leckde reprezentují lidé, které voliči podezírají, že víc myslí na dobro svoje než celku,“ vypočítává příčiny úpadku sociálních demokratů politolog Lukáš Jelínek, který má sám ke straně blízko. Těžké časy prožívají ale téměř všechny sociálnědemokratické či socialistické formace v Evropě.

Podle Jelínka to má nejméně dva důvody. „Doba nepřeje těžkopádným programovým stranám. Žádanější jsou marketingová uskupení, která ctí pravidla reality show a na každou složitou otázku mají jednoduchou odpověď.“ Na vině je ale také politika sociálních demokratů. Sobotka sice přišel s návrhem progresivní daně, avšak jeho vláda neprosadila vyšší zdanění korporací či bankovních transakcí ani nezatočila s exekucemi nebo platovou nerovností.

„Nůžky mezi sociálními vrstvami se dál rozevírají. Dokonce i Evropská unie připomíná spíš projekt, který víc myslí na elity, banky, holdingy a korporace, než na běžné občany. Jen tam, kde tyto dva problémy sociální demokraté zohlední, mají šanci přežít,“ nepochybuje Jelínek a jako příklad uvádí Schulzovu strategii v sousedním v Německu.

Politolog Lubomír Kopeček vidí za těžkostmi ČSSD také to, že Babiš kontroluje ministerstvo financí, které je tradičně po premiérovi druhým nejdůležitějším resortem. „A to politicky i mediálně,“ zdůrazňuje politolog. Babiš podle něj dokázal resort dokonale využít a „prodat“ jako své klíčové ekonomické záležitosti spojené s vládním angažmá. „ČSSD na žádném resortu něco takového nedokázala,“ vysvětluje politolog.

„Babišovi se navíc a možná především daří artikulovat rozčarování českých voličů z post-listopadových stran, hlavní téma, na kterém sbírá podporu, je korupce a špatný veřejný management,“ doplňuje zásadní argument Císař.

„Image ČSSD je po čtyřech letech vládnutí spojena s menší ekonomickou kompetencí, než jakou má hnutí ANO, které paradoxně vzniklo teprve před několika lety,“ zdůrazňuje pro změnu politolog Kopeček. „Druhý moment, a opět trochu paradoxní: ANO si dokázalo udržet i ve vládě část opozičního protestního étosu, kterým se vymezuje hlavně proti ČSSD a tradiční pravici. Asi nejvíc to bylo patrné při loňské policejní reorganizaci, kterou Babiš dokázal prodat voličům jako především akci tzv. kmotrů,“ vzpomíná Kopeček.

V rozhovoru pro INFO.CZ se vrací také k tomu, že ČSSD v minulosti tradičně oslovovala lidi působící ve veřejné sféře. Část z nich nyní ale ztrácí. „Jsou zde oblasti, kde se žádné výrazné posuny neodehrály. Typicky příklad: učitelé nebo zdravotní sestry se žádného velkého zvyšování platů nedočkali a systémově se v těchto sférách také nic výraznějšího neposunulo. Spíš bych hovořil o zakonzervování stavu, případně o změnách, které voličsky nejsou až tak populární,“ tvrdí Kopeček.

A podle Císaře situaci řady lidí zlepšila spíše ekonomická konjunktura než ČSSD. „Za lidi práce se začala prát až doslova v posledních měsících, protože aspoň část jejích politiků chápe, a správně, že je to její jediná šance,“ říká Císař s tím, že pokud je tu někdo, kdo se za lidi práce skutečně pere, tak je to předseda ČMKOS Josef Středula. Jedním z klíčových témat sjezdu tak zcela jistě bude také to, jak ztracené voliče opět získat.

Sociální vs. nacionální ČSSD

O tom, že si situaci uvědomuje vedení ČSSD, svědčí nedávný manévr Bohuslava Sobotky s návrhem na zavedení progresivní daně. Podle Jelínka je zjevné, že si sociální demokraté ve vládě aspoň trochu dávají pozor na to, aby svůj program nezradili. „ČSSD zklamala leda ty, co naivně čekali zvrácení církevních restitucí. Zato v sociální politice byla důsledná: od důchodů, přes mzdy, sociální dávky až po zrušení zdravotnických poplatků. Rozumná je i současná sázka na mzdy v soukromém sektoru, zájmy spotřebitelů nebo na progresivní zdanění.“

Sobotka se tak podle něj pokouší čelit těm spolustraníkům, kteří stranu posouvají kamsi směrem k národovectví. „Namísto národně-socialistických receptů ordinuje obrat k radikálně sociální levicové politice. To lze v dané situaci, kdy se ČSSD rozhoduje, zda být radikálně nacionální, nebo radikálně sociální, označit za rozumný přístup,“ říká Jelínek s tím, že jde o racionálnější obrat, než je sázka na vlažné městské liberály. „Dokonce by mohl pomoci ČSSD vyhrát volby. Její vyhlídky jsou slabší než ANO, ale ne ztracené,“ dodává.

Císař Sobotkův obrat už tak pozitivně nehodnotí. Spíše si podobně jako třeba komentátor Práva Alexandr Mitrofanov všímá, že se Sobotka ještě před několika lety jevil jako stoupenec progresivní levicové politiky. Ostatně exministr pro lidská práva Jiří Dienstbier býval jedním z jeho klíčových spojenců ve straně, svou radikální rétorikou Sobotkovi umožňoval zaujímat středovou pozici a vyvažovat tak ve straně těžiště směrem k moderní levici. „Progresivní levicová politika zcela evidentně na celé čáře prohrála,“ zdůrazňuje ale Císař.

Podle Kopečka je zjevné, že ČSSD témata progresivní levice v posledních měsících vyhodnotila jako voličsky málo perspektivní. Ilustrovat to podle něj lze odstraněním Dienstbiera z vlády, prohlášením čtyř nejvyšších ústavních činitelů ve vztahu k Číně či takových záležitostí, jako jsou adopce dětí homosexuály. „Vzhledem k nově nastolené daňové agendě či sektorovým daním se jakákoliv progresivní agenda ocitla v ČSSD na druhé koleji,“ dodává Kopeček.

Stávající směřování sociálních demokratů považuje za mírný posun doleva, podle něj by vyhlídkám sociálních demokratů ve volbách ještě prospělo, pokud by je jako lídr nevedl současný premiér. „Nová strategie sice může jako záchranná brzda před úplným volebním fiaskem fungovat, avšak její věrohodnost by se zvyšovala spolu se jmenováním nového volebního lídra,“ je přesvědčený Kopeček.

Politologové oslovení redakcí INFO.CZ se navzdory Sobotkovu obratu směrem k tradičním segmentům společnosti shodují, že ČSSD nebude schopna Babišovu všeobjímajícímu populismu čelit. „Její vyhlídky jsou slabší než vyhlídky hnutí ANO, avšak ne ztracené. Obrat v Německu je výmluvný. Proto je důležité, aby ČSSD neztrácela energii a nesklouzávala k absurdním úvahám o hezkém druhém místu,“ říká Lukáš Jelínek.

Případný neúspěch sociálních demokratů vyústí nejspíše také ve výraznou obměnu vedení strany. „Po prohraných volbách podle mě Sobotka půjde. Nahradí ho někdo z konzervativního křídla. Kdo to bude přesně, v tuto chvíli nelze odhadovat. Předpokládám ale, že se ČSSD pod novým vedením vydá cestou jakéhosi národního socialismu,“ říká Císař. Sociální demokracii tak podle něj čekají v krátkodobém výhledu spíš větší problémy. „Ale myslím, že nakonec obstojí. Musí. Bez sociální demokracie nebude ani demokracie,“ uzavírá Císař rozhovor pro INFO.CZ.

Také Kopeček se nakonec vrací k situaci socialistů ve Francii a Německu. „Ve Francii patrně dopadnou v prezidentských i parlamentních volbách hodně špatně a zjevně skončí jako málo významná opoziční strana. Naopak v Německu má SPD šanci na volební vítězství, i když nejistou. ČSSD je šancemi teď někde mezi francouzskými socialisty a německou SPD. Stále to ještě nemusí skončit nejhorším volebním výsledkem ČSSD za posledních dvacet let, i když to tak teď vypadá.“

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek