Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ovzduší kolem tunelu Blanka se zhoršilo. Kde nejvíc?

Víc než rok po otevření si tunel některé radnice pochvalují, jiné si na něj stěžují. Jedním z velkých témat je bezesporu kvalita ovzduší. Ta se sleduje a měří v okolí vjezdů a výjezdů z tunelu a také na přilehlých silnicích, v místech, kde se předpokládalo, že dojde ke změně intenzity dopravy.

Naposledy se měřilo v období 22. srpna a 18. září. Experty zajímaly hodnoty oxidu dusičitého (NO2) a polétavého prachu (PM10).  A skutečně: zatímco před otevřením tunelu některé lokality imisní limity splňovaly, teď jsou na těch samých místech hraniční hodnoty překročené. 

Hranici se podařilo neprolomit jen v lokalitě Sibeliova, Svatovítská a Nad Královskou oborou. Na všech ostatních místech se lidem kvalita ovzduší zhoršila. „Obecně je to problém, ty imisní limity jsou stanoveny z hlediska ochrany ovzduší a zdraví obyvatel, takže to znamená, že to je hodnota, která kdyby byla dlouhodobě překročená, tak může zapříčinit nějaké negativní dopady na přírodu nebo na lidské zdraví,“ vysvětluje Jiří Jedlička z Centra dopravního výzkumu.

Je ale potřeba zmínit, že se tak stalo ve sledovaném období většinou maximálně dvakrát. Problémovou lokalitou byla oblast Pelc-Tyrolka. Tam došlo k překročení limitu oxidu dusičitého jedenáctkrát a polétavého prachu osmkrát.

Kritéria se totiž u obou kategorií liší. Překročení polétavého prachu PM10  je možné 35krát za rok a imisní limit je 50 mikrogramů na metr krychlový, u oxidu dusičitého je hranici 200 mikrogramů na metr čtvereční možné překročit 18krát za rok. Pokud tato situace nastane, místo spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a zpracovávají se pro něj opatření.

Otázka, zda se lidé bydlící v okolí mají obávat, je složitější. Překročení limitů je bezesporu problém, ne ale katastrofa.

„Je potřeba k tomu přistupovat pragmaticky, ty imisní limity jsou stanovené na základě nějakých dlouhodobých sledování a doporučení světové zdravotnické organizace z hlediska dopadu na lidské zdraví, tam jde o to, kdyby tomu byl člověk dlouhodobě vystaven,“ vysvětluje Jedlička a dodává, že v Ostravě ve smogových situacích nebo třeba na jiných místech v Praze či severních Čechách jsou hodnoty polétavého prachu 150 nebo 200 (PM10) mikrogramů na metr čtvereční, což je čtyřnásobek zmíněné hranice. I při překročení totiž limity kolem tunelového komplexu Blanka dosahovaly výrazně nižších hodnot než je tomu v problémových oblastech České republiky.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek