Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pět let po kontroverzní Klausově amnestii: Věznice praskají ve švech, kriminalita vzrostla

Pět let po kontroverzní Klausově amnestii: Věznice praskají ve švech, kriminalita vzrostla

V dlouhodobě přeplněných českých věznicích je aktuálně přes 22 000 odsouzených a vazebně stíhaných. Ubytovací kapacity jsou v průměru zaplněny na 106 procent. Rozsáhlá amnestie, kterou před pěti lety vyhlásil prezident Václav Klaus, tuto situaci zlepšila jen dočasně. Na svobodu se tehdy dostalo 28,5 procenta vězňů, část z nich však pokračovala v trestné činnosti a za mříže se brzo vrátila. Kriminalita po amnestii vzrostla o sedm procent.

„Opět jsme přeplněni. Z počátku roku stavy hodně rostly,“ uvedl na prosincovém bilančním setkání s novináři šéf Vězeňské služby Petr Dohnal. Zatímco počátkem roku 2016 bylo ve věznicích 20 866 vězňů, letos v lednu jejich počet vzrostl na 22 481. Do srpna jich bylo v průměru 22 711, teprve v létě se jejich počet mírně snížil a začal stagnovat. Dohnal si nynější zastavení nárůstu vysvětluje poklesem kriminality, experti ale stagnaci očekávali mnohem dříve.

Kvůli rostoucímu počtu vězňů vláda opakovaně schválila zvýšení počtu příslušníků Vězeňské služby. Příští rok jich tabulkově bude 7624. Sbor má však problémy přilákat do služby nové dozorce především v Praze, ale i v jiných velkých městech. Zlepšení si slibuje od náborových příspěvků, které bude moci vyplácet od ledna. V pražských věznicích bude příspěvek maximální, tedy 50 000 korun. V dalších zařízeních bude příspěvek adekvátně menší a v těch, které jsou na tom se stavem dozorců dobře, žádný. „Pro mladé lidi, na které cílíme, je to částka poměrně vysoká. Dostanou ji až po zkušební době,“ uvedl Dohnal.

Šéf sboru věří, že věznicím i dozorcům částečně uleví elektronické monitorovací náramky, které začnou v praxi fungovat na jaře 2018 a které by mohly přesvědčit soudce k častějšímu ukládání trestu domácího vězení.

 

Věznice, kterých je v Česku 35, se s nedostatkem místa potýkají řadu let. K 1. lednu 2013, kdy Klaus krátce před koncem prezidentského mandátu oznámil své kontroverzní rozhodnutí, bylo zavřených 22 638 lidí a propuštění se dotklo 6471 z nich. Vězeňská služba poté dočasně zakonzervovala tři pobočky věznic, jako nadbytečnou zrušila věznici v Drahonicích. Všechny objekty postupně začala opět využívat s výjimkou Vyšních Lhot, kde je detenční zařízení pro cizince.

Bezpečnostní sbor nyní rozšiřuje prostory v ostatních fungujících areálech a do čtyř let chce vybudovat novou mužskou věznici na bývalém vojenském letišti Všechov u Tábora. Dohnal má představu, že v budoucnu by vězni měli sdílet cely pouze po dvou a při umisťování by se měly zohledňovat jejich osobnostní charakteristiky, aby na celách nedocházelo k šikaně.

Klausova amnestie se před pěti lety celkově dotkla více než 111 000 odsouzených a obviněných, většinou se týkala podmíněných trestů. Nepodmíněné tresty vězení Klaus prominul celkem zhruba 20 000 lidí, většina z nich ani nestihla nastoupit do věznic. Zastaveno bylo i trestní stíhání 265 obviněných, přičemž kritizovaná abolice se dotkla některých velkých hospodářských kauz. Do dvou let po vyhlášení amnestie začala policie znovu stíhat přes polovinu osvobozených vězňů, a to převážně za majetkové trestné činy.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek