Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Poslanci podpořili pařížskou klimatickou dohodu. Tady je 9 věcí, které o ní potřebujete vědět

Poslanci podpořili pařížskou klimatickou dohodu. Tady je 9 věcí, které o ní potřebujete vědět

Sněmovna podpořila v dnešním úvodním kole přijetí pařížské klimatické dohody, která je namířena proti globálnímu oteplování. Poslanci debatovali o dohodě na schůzích už popáté, až nyní zamířila k posouzení do zahraničního výboru a do výboru pro životní prostředí. Smlouvu, která signatáře zavazuje ke snižování emisí skleníkových plynů, by plénum mohlo schvalovat v září. Senát ratifikaci schválil už v dubnu.

Oteplování o 1,5 stupně

Základním cílem dohody, která byla podepsána v Paříži 12. prosince 2015, je udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně (v porovnání s teplotou v předindustriálním období). Text rovněž vyzývá státy, aby usilovaly o co nejrychlejší globální snížení emisí skleníkových plynů.

Paříž je nové Kjóto

Pařížský dokument, který dosud podepsalo 195 zemí, v roce 2020 nahradí nynější kjótský protokol z roku 1997.

Obama slavil

Loni v září dohodu ratifikovala Čína a také Spojené státy, kde ji schválila administrativa bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy, čímž byl ratifikační proces v USA formálně ukončen. Protože ale o dohodě nehlasoval Senát, není pro USA právně závazná a nový prezident Donald Trump má tedy možnost ji podle své vůle vypovědět.

Trump proti všem

Trump už během své loňské prezidentské kampaně řekl, že pařížskou klimatickou dohodu vypoví a bude podporovat průmyslová odvětví, jako je těžba uhlí, ropy a zemního plynu. Před odstoupením od klíčového dokumentu Trumpa v minulých dnech varovala řada světových osobností, včetně generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Podle diplomatických zdrojů plánuje EU společné prohlášení s Čínou, která vyjádří pařížské dohodě podporu.

Jsme jedni z posledních

Evropský parlament smlouvu schválil loni 4. října a k 5. říjnu se podařilo dosáhnout cíle, aby dohodu ratifikovalo 55 zemí, které se celkově podílejí na více než 55 procentech emisí skleníkových plynů světa. Dohoda pak do 30 dní mohla vstoupit v platnost. Stalo se tak 4. listopadu, kdy ji přijalo už 92 zemí. K letošnímu květnu dohodu ratifikovalo 147 států.

Smíšená dohoda, co to znamená?

Dohoda z Paříže je takzvanou smíšenou dohodou, některé její prvky jsou v odpovědnosti celé EU, za jiné odpovídají členské státy unie. V zemích EU zatím potřebný proces není všude dokončen. Například v Česku měla být ratifikace podle předpokladů dokončena letos na jaře. Senát schválil ratifikaci v dubnu, ve Sněmovně se ale debata protahuje.

Emise budí emoce

Zatímco většina státníků považuje dohodu za silnou, kritici jí vyčítají třeba to, že nestanoví pevné a závazné termíny pro omezování emisí. Někteří vědci tvrdí, že slíbené závazky jednotlivých zemí ke zmíněnému teplotnímu cíli nepostačí.

Kde se vezmou peníze?

Nezávazná příloha dohody uvádí, že vlády rozvinutých zemí se mají do roku 2025 shodnout na výši finanční podpory určené pro potřeby a priority rozvojových zemí, přičemž minimem bude 100 miliard dolarů ročně. Finančně by měli pomáhat ti, kdo "jsou v pozici tak učinit".

Trhy s emisemi

Právně závazný text dohody neobsahuje žádné konkrétní zmínky o trzích s emisemi oxidu uhličitého ani o možnosti postihů za emise oxidu uhličitého v letectví či lodní dopravě. Obsahuje však zmínku o "využití mezinárodně přenosných zmírňujících opatření," která by umožnila státům na bázi dobrovolnosti kompenzovat jejich vlastní emise nákupem emisních kreditů jiných států.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek