Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Před 4 roky si Češi zvolili Zemana. „Hulvát, který jde na ruku Rusku a Číně,“ hodnotí politologové

Před 4 roky si Češi zvolili Zemana. „Hulvát, který jde na ruku Rusku a Číně,“ hodnotí politologové

Právě dnes uběhly čtyři roky ode dne, kdy v druhém kole prezidentských voleb Miloš Zeman porazil tehdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Získal tehdy 55 procent hlasů a relativně velkou oblibu si mezi lidmi udržuje i nadále – podle Centra pro výzkum veřejného mínění mu důvěřuje 56 procent Čechů. Zatímco někde sbírá kladná hodnocení, jinde dostává o poznání horší vysvědčení. Politologové oslovení redakcí INFO.CZ většinou jen těžko hledali okamžiky hodné pochvaly.

V inauguračním projevu mluvil o tom, že chce být prezidentem všech, naplnit to ale nedokázal. Miloš Zeman si jako politik vždy užíval konflikty a jízlivost a neupustil od toho ani na Pražském hradě. Vypovídal o tom před čtyřmi roky jeho volební zisk a potvrzují to i čísla ukazující na jeho současnou podporu: Zeman je člověk dělící veřejnost na dva tábory.

Zatímco někde se Zeman těší bezvýhradné podpoře, jak je vidět třeba při jeho regionálních cestách, jinde sklízí kritiku. Politologové oslovení redakcí INFO.CZ většinou hodnotí velmi negativně jeho počínání na poli zahraniční politiky.

Milošovi Brunclíkovi z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) například vadí, že ačkoliv se prezident rád označuje za eurofederalistu, v evropské politice je izolovaný. „Vyjadřoval se naopak velice pozitivně na adresu Ruska nebo Číny, což jsou v podstatě diktatury,“ dodal pro INFO.CZ Brunclík, který působí také na vysoké škole CEVRO institut.

Podobně bilancuje Zemanovo působení v zahraničí taky politolog z FSV UK Josef Mlejnek. „Pokud jde o zahraniční politiku, nepostupuje v korelaci s vládou a často funguje jako obhájce Ruska, popřípadě Číny, nikoliv České republiky,“ řekl.

Odborník z katedry politologie a filozofie Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Rudolf Kučera v rámci hodnocení Zemanovy zahraniční politiky připomíná i jeho opakující se návštěvy konference Dialog civilizací. Tu na řeckém ostrově Rhodos pravidelně pořádá ruský oligarcha a dlouholetý společník Vladimira Putina Vladimir Jakunin, který dlouhá léta pracoval jako důstojník sovětské tajné služby KGB a po ruské anexi Krymu byl zařazen na sankční seznam USA.

„Vadí mi Zemanův postoj vůči Rusku – že se setkává s agenty ruských tajných služeb na řeckých ostrovech, nebo že tvrdošíjně žádá, aby se zrušily sankce vůči Rusku, o kterých musí rozhodovat EU jako celek,“ popisuje výčet Zemanových přešlapů Kučera.

Oproti tomu politolog Jan Kubáček má za to, že prezident se v zahraniční politice směrem k Rusku a Číně nijak zvlášť neliší od jiných vrcholných politiků. „To, že vyjednává s Čínou, probůh, podívejme se všude okolo, kdo s ní nevyjednává. Kdybychom začali jmenovat všechny politiky, kteří vychází Číně vstříc, můžeme začít Barackem Obamou a skončit Angelou Merkelovou,“ zdůrazňuje. Také v případě Ruska používá Zeman dle jeho názoru slovník, který se objevuje mezi řadou politiků a diplomatů.

Kubáček nicméně prezidentovi vytýká, že se někdy uchýlil ke zbytečně silové rétorice „V některých diplomatických vztazích zbytečně jitřil emoce a používal takovou slovní třaskavinu tam, kde jí nebylo nezbytně nutno,“ myslí si Kubáček. „Ale nevidím tam nějaké zásadní vychýlení. Mnozí prostě využívají téma, protože mají pocit, že prezidentská kampaň neskončila,“ dodává. 

Prezident hulvát?

Miloš Brunclík dále kritizuje Zemanovy „skandální a hulvátské výroky, kterých je celá řada“ a stejná slova přicházejí na jazyk také Mlejnkovi.

„Pokud jde o domácí prostředí, Zeman neustále vytváří útoky na část společnosti, kterou označuje jako pražskou kavárnu, neustále straší uprchlíky nebo teroristy. Celkově se v té funkci chová spíš než s nějakou noblesou jako hulvát,“ řekl Mlejnek redakci.

Důstojné vystupování by očekával od hlavy státu i Jan Kubáček. „Miloš Zeman je výrazný politik, takže si může dovolit některé věci nekomentovat nebo pro ně nacházet kultivovanější formu, protože je to člověk chytrý a k chytrým lidem patří určitá velkorysost a schopnost nadhledu,“ vzkazuje politolog na Hrad.  

Zemanovy výroky jsou trnem v oku také Kučerovi, který vzpomíná na neexistující článek Ferdinanda Peroutky „Hitler je gentleman“, který hledala celá republika. Za lživá tvrzení se prezidentská kancelář nakonec měla omluvit. „Za období, co je ve funkci, vidím řadu nehorázných činů, jako jsou různé falešné výroky například týkající se Peroutky, které tvrdošíjní obhajuje,“ uvedl Kučera.

Politologové se shodují, že si Zeman touto rétorikou připravuje půdu pro nadcházející prezidentské volby, které Česko čekají v lednu roku 2018. Přestože chce své rozhodnutí o kandidatuře oznámit až v březnu, lidé ze Zemanova okolí říkají, že se bude o úřad prezidenta ucházet znovu.

„Myslím si, že to čtyřleté období je jen soubor různých provokací a je mu jedno, jestli se jedná o pravdu nebo lež. Chce jen budit pozornost, aby si vytvořil předpoklady pro ucházení se o funkci ve druhém volebním období,“ myslí si politolog z univerzity v Ústí nad Labem.

Zemanovo jednání v křesle prezidenta připisuje snaze uspět i v dalších volbách také Mlejnek. „Chová se s výhledem na své znovuzvolení a všechno tomu podřizuje. Místo, aby společnost nějakým způsobem sjednocoval, si vytváří vlastní voličskou základnu, a tím i konflikty ve společnosti,“ řekl redakci.

Objížděním regionů Zeman sbírá body

Miloš Zeman během svého čtyřletého působení ve funkci prezidenta udělal řadu kontroverzních kroků. Miloši Brunclíkovi utkvěl v paměti hlavně rok 2013, kdy prezident jmenoval místo Nečasova kabinetu úřednickou vládu Jiřího Rusnoka. „To byl podle mě nejsilnější moment, kdy jednal v rozporu s parlamentními stranami a porušil tím ústavní zvyklosti,“ řekl Brunclík redakci.

Sám Miloš Zeman označil právě tento okamžik za svůj největší úspěch. Uvedl, že „odolal tlaku na pokračování Nečasovy vlády bez Nečase." Následovaly předčasné volby, které podle hlavy státu vedly ke změně politické kultury v Česku. „Splnil jsem svůj slib z plakátů před prezidentskými volbami,“ uvedl Zeman při návštěvě Plzeňského kraje.

Přestože Brunclík hledí na Zemanovo prezidentování velmi kriticky, lze na něm podle něj najít i světlá místa. „To, co bych na něm ocenil, je to, že jmenoval soudce Ústavního soudu. Na rozdíl od jeho předchůdce tak nehrozilo, že bude paralyzován Ústavní soud,“ tvrdí. Za profesionální označuje Zemanův přístup k Ústavnímu soudu také Jan Kubáček. „Jmenoval kvalitní ústavní soudce. Ústavní soud pracuje plnohodnotně bez nějakých prodlev,“ oceňuje politolog.

Důležitá je Zemanova role i v případě České národní banky. Prezident dle ústavy jmenuje členy bankovní rady. A podle Kubáčka si Zeman vede i v tomto solidně.  

Zeman dle Brunclíka rovněž drží slovo v tom, že chce být u projednávání klíčových zákonů – schůze vlády i sněmovny navštěvuje relativně často a zákonodárcům nebo ministrům sděluje svůj pohled na věc. Konzistentní je taky například jeho podpora rozvoje sítě hospiců.

Brunclík rovněž hodnotí pozitivně, že se snaží komunikovat s běžnými občany. „Objíždí regiony a hovoří s obyčejnými lidmi, a to je důvod toho, proč je nadále tak populární,“ říká politolog. Za jednoznačné plus se dle Kubáčka dá hodnotit také to, že Zeman s občany probírá i ožehavá témata současnosti jako je azylové právo či migrační a bezpečnostní politika. „Tím, že je odšpuntoval a pojmenoval, je udržel v profesionální a korektní politice. Nenechal je xenofobům a radikálům, případně extremistické scéně,“ vyzdvihuje politolog.

V sousedním Německu a částečně i Rakousku se čelní političtí představitelé takovým tématům vyhýbali tak dlouho, až je převzali právě radikálové a extremisté. „A dnes je mají problém udržet v rozumném módu,“ upozorňuje Kubáček, podle něhož si Zeman v úřadu nevede výborně, ale ani nedostatečně. „Kdybych to shrnul, tak takový průměr,“ hodnotí Kubáček. 

Jiní politologové vystavili prezidentovi o poznání horší vysvědčení. Mlejnek a Kučera podle svých slov nemohou na žádném ze Zemanových kroků najít nic pozitivního. „Bohužel nevidím nic, za co bych ho mohl pochválit,“ říká Mlejnek.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek