Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Před 75 lety se Terezín změnil v místo smrti. Zločiny nacistů nepřežilo přes 100 000 tamních vězňů

720p480p360p240p

O osudu Terezína rozhodl zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich už na podzim předchozího roku. 16. února 1942 pak bylo malé severočeské městečko na řece Ohři oficiálně rozpuštěno a stalo se z něj židovské ghetto, potom, co nacisté v předchozích měsících připravovali s nasazením všech sil v Malé pevnosti jeviště pro své zločiny. Jejich dopady připomíná naše video.

První transport do Terezína, tehdy ještě majícího statut města, přijel z Prahy 24. listopadu 1941. Tvořilo jej 342 mladých mužů, jejichž síly potřebovali nacisté při stavebních úpravách jednoho z nejtemnějších míst československých dějin. Malá pevnost, která sloužila od roku 1940 jako vězení gestapa, se za pár měsíců měla změnit na koncentrační tábor.

Po konferenci ve Wannsee se plány nacistů rozeběhly naplno. Nově vzniklý koncentrační tábor v Terezíně měl mimo jiné sloužit jako sběrné místo pro staré a nemocné Židy. Cesta dál vedla do nacistických vyhlazovacích táborů v Polsku a Pobaltí, úplně první vlak zamířil do lotyšského hlavního města Riga.

Většina transportů z Terezína mířila do Osvětimi, poslední vlak odsud odjel v říjnu 1944, celkem jich bylo třiašedesát. Severočeským ghettem za druhé světové války prošlo asi 155 000 mužů, žen a dětí. Přímo v něm kvůli tragickým hygienickým, stravovacím a ubytovacím podmínkám zemřelo 35 000 osob, dalších 87 000 odjelo s transporty, z nich přežily necelé čtyři tisíce.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek