Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pro stovky dětí není na školách místo, zoufalí rodiče před zápisy podvádějí

1080p720p480p360p240p

Rodina Lukáše žije nedaleko své spádové školy desítky let. Chodil do ní on, sestry, jeho starší děti. Když chtěl letos zapsat nejmladšího syna do první třídy, dozvěděl se, že půjde do slosování. Pokud v něm nebude mít štěstí, poputuje jeho syn na jakoukoliv volnou školu v rámci obvodu, kterou vybere zastupitelstvo. Slavnostní chvíle zápisu se tak pro rodinu změnila v několik bezesných nocí před losováním, ke kterému v rámci průhlednosti škola přistoupila. „Vždycky jsem bral zápis především jako slavnostní chvíli pro dítě a administrativní formalitu. Letos panovala hodně nervózní atmosféra,“ shrnuje situaci Lukáš. Jeho spádová škola patří k vyhlášeným na Praze 6. Počet přihlášených každoročně stoupá a letos výrazně převýšil kapacitu školy. Nevejdou se ani spádové děti, natož žadatelé ze stejné městské části, kteří už na škole mají například sourozence.

Lukášova rodina přitom není zdaleka jediná, která se v posledních dnech potýká s obavou, že se její dítě nedostane do školy. Jak zmapovalo INFO.CZ, problém s převisem poptávky řeší po Praze mnohem více škol. Na základní škole Antonína Čermáka na Praze 6 se letos přihlásilo k zápisům 159 dětí. Škola ale může přijmout jen 76 žáků. Děti ze spádové oblasti se jim podaří umístit všechny, ještě dvě místa jim zbudou pro budoucí prvňáky, kteří mají na škole sourozence. Všichni ostatní mají smůlu. O vysokém převisu mluví i další ředitelé, které INFO.CZ oslovilo. Třeba o základní školu na Strossmayerově náměstí na Praze 7 má zájem 256 dětí, ty se ale do čtyř tříd zdaleka nevejdou. Mezi rodiči tak sílí nervozita.

„Hlásíme naši dceru Ester do spádové školy, abychom to měli co nejblíž k domovu. Teď čekáme, jak to všechno dopadne, protože jsme slyšeli, že se hlásí dvojnásobek dětí,“ vypráví maminka Daniela. Záložní plán rodina nemá, s tak velkým přetlakem totiž vůbec nepočítala. „Předpokládala jsem, že spádové děti budou přijaty. Ale slyšeli jsme, že pokud tam převis opravdu je, tak dítě umístí dle možností a kapacit škol někde po Praze 6,“ říká Daniela. V praxi by to pro rodinu znamenalo dojíždění třeba až na druhý konec rozlehlé městské části. „V takovém případě bychom se začali poohlížet i po možnostech soukromé školy. Podle finančních možností, samozřejmě,“ shrnuje napjatou situaci Daniela.

Losování budoucích prvňáků jako běžná praxe

Je půl osmé ráno a na ZŠ Norbertov v Praze 6 se schází několik členů losovací komise. Mezi nimi také zastupitel Prahy 6. Na paní ředitelce je vidět nervozita: „Řešíme takový přebytek žadatelů losováním poprvé, vůbec jsem z té situace nespala,“ svěřuje se ředitelka Karolína Čermáková. V případě Norbertova se losování netýká spádových žáků, ale dalších žadatelů z Prahy 6. Lístečky s čísly budoucích prvňáků jsou připravené v krabici. Člen komise postupně vytahuje čísla a hlásí zapisovatelce. Z řad veřejnosti se dostavila jedna maminka. S napětím poslouchá vylosovaná čísla a u jednoho z nich jí z oka skápne slza. Je vidět, že se jí ulevilo. „Výhra“ v losování, ale ještě zdaleka neznamená, že má dítě umístění ve vybrané škole jisté. Definitivní počet volných míst znají ředitelé škol až na konci prázdnin: „Rodiče mají právo dát přihlášku, na kolik chtějí škol. Stejně tak u odkladů mají právo rozhodovat se až do září, jestli odklad skutečně dají. Většina o něm sice rozhodne už dřív, ale definitivní počty známe až na konci prázdnin,“ popisuje složitou situaci ředitelů škol Čermáková.

Celou situaci v posledních letech výrazně komplikuje „boj o kvalitní školu“. Úroveň vzdělávacích institucí je natolik rozdílná, že aktivní rodiče dělají první poslední pro to, aby se jejich dítě dostalo na „dobrou školu“. Jednou z metod, která se pohybuje na hraně zákona, je účelové přehlašování trvalého pobytu dítěte na adresu ve spádové oblasti vysněné školy.

Školy jsou proti podvodům bezmocné

Jak pro INFO.CZ potvrdili úředníci městského úřadu Prahy 6, s podobnými metodami se běžně setkávají. Nelegální ovšem nejsou. V praxi se tak na jednu adresu může přihlásit klidně několik desítek šestiletých dětí. Přestože je na první pohled zjevné, že jde o účelový krok, úřady nemají páky na to, jak mu zamezit.

„To je jev, který se často děje a vlastně se s tím nedá nic dělat. Alespoň podle výkladu Správního soudu se nedá zařadit kritérium, které by hodnotilo, jak dlouho je tady dítě přihlášeno k trvalému pobytu nebo jaké tady má zázemí,“ vysvětluje pro INFO.CZ člen zastupitelstva Prahy 6 Jiří Benda (TOP 09). „Někteří radikálové říkali, že pokud na adrese nejsou hlášení i rodiče, tak by se to dalo hlásit na orgány sociálně-právní ochrany dětí,“ zmiňuje Benda. Podle něj jde ale o neprůchodný postup.

Proti účelovému přehlašování nemůžou zasáhnout ani samotní ředitelé. „Zvlášť na Prahu 6 se účelově hlásí řada lidí, kteří změní trvalé bydliště dítěte jen pro účel zápisu, a my je musíme přijmout. Pak naopak znám děti, které tu bydlí, ale z nějakého důvodu bez trvalého pobytu a my je přijmout nemůžeme. Proti tomuto trendu jsme bezbranní, legislativa to umožňuje,“ dodává ředitel ZŠ Antonína Čermáka Petr Karvánek. Školský zákon, který trvá na trvalém bydlišti, je podle něj nedokonalý.

Část ředitelů, s nimiž INFO.CZ mluvilo, by tak bylo pro řešení problému rovnou u kořene: tedy zrušení samotné spádovosti. Skončilo by tak podle nich „čachrování“ s adresami. Rodiče by měli větší prostor vybrat pro svou ratolest vhodnou školu.

Ředitelé navrhují konec spádovosti 

Ředitel ZŠ na Strossmayerově náměstí František Rada si umí představit zrušení spádových ulic v rámci městské části. „Na Praze 7 je městská část poměrně malá a je tu hodně školních budov. Spádové oblasti se prolínají, to znamená, že děti to třeba mají blíž k jiné škole, než je jejich spádová,“ popisuje pro INFO.CZ Rada.

Nápadu ale nejsou naklonění všichni. Řešení by totiž mohlo vést k ještě větším rozdílům na jednotlivých školách. Děti aktivních rodičů by se dostávaly do lepších zařízení. Naopak ty s problematickým rodinným zázemím by končily ještě častěji v „odpadních“ školách. „Škola by si vybírala ty děti, které se jí líbí. Zájem každé učitelky je, aby tam měla hodné, chytré děti,“ říká ředitel ZŠ Trojská Alois Pacík. Bez spádovosti by školy děti s nějakým problémem jednoduše nebraly. „Rodiče by ztratili jistotu, že mají nějakou školu, na kterou mají nárok, aby je vzali,“ míní.

Muselo by se navíc přijít s úplně novým přístupem, jak přetlak, který na „výběrových“ školách vznikne, řešit. Ministerstvo školství se zatím brání, že spádovost a kapacity škol jsou otázkou obcí. Ty mají možnost spádové oblasti upravit, nebo třeba rozšířit kapacity škol.

Odborníci ze školství vidí recept na řešení současné situace ještě úplně jinde. Podle nich by se měla sjednotit kvalita škol. „Role státu má být v důsledném dodržování vzdělávací politiky, která povede k tomu, že všechny základní školy budou vykazovat stejnou míru kvality a rodiče nebudou mít potřebu odcházet z veřejného školství úplně třeba do soukromých škol nebo hledat v rámci spektra veřejného školství nějaké lepší školy. Stát by měl jasně nastavit to, co znamená kvalitní škola, jakým způsobem to lze hlídat a naplňovat a dávat školám podporu v tom, aby dokázaly pracovat s heterogenními kolektivy žáků, kteří mají různé vzdělávací potřeby,“ popisuje pro INFO.CZ vedoucí programu Varianty společnosti Člověk v tísni Tomáš Habart.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek